České národní listy

Celá kauza „konfliktu zájmů“ není o ničem jiném, než o ze zahraničí zorganizovaném majdanistickém „napravení výsledků voleb“. Cílem taktickým je svrhnout řádně demokraticky ve svobodných volbách zvolenou vládu a nahradit ji sluníčkáři, eurohujery, multikulturalisty a další ochotnými vítači.

Již v r. 1946, po jejich ratihabici Prozatimním Národním shromážděním, získaly dekrety prezidenta republiky formu zákonů a ůstavních zákonů a jako takové jsou neoddělitelnou součástí čs. právního řádu.

Novelizace stanov tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) vedla k vnitřním zápasům landsmanů. Vnitřní napětí uvnitř SL dosud přetrvává. Dosažená novelizace je části členů SL dále zpochybňována. Kritika se nese obzvlášť na hlavu B. Posselta.
 

K tomu prof. JUDr. M. Potočný, DrSc., uvádí: "Nejen právnímu a lingvistickému specialistoví, ale i prostému občanovi cosi vnitřně říká, že "vyhnání" nemá nic společného s transferem. Institut přesídleni předpokládá předchozí mezinárodní dohodu zainteresovaných států o spořádaném a humánně uskutečněném transferu osob z jednoho státu do druhého. Vyhnání naopak bývá jednostranným aktem státu. Je-Ii provedeno svévolně a v rozporu s obecným mezinárodním právem nebo smluvními závazky dotyčného státu, představuje jeho protiprávní chování, které může mít za následek jednak jeho mezinárodní odpovědnost a jednak nárok takto vyhnaných osob na odčinění způsobené újmy."

(Sborník: Právní aspekty odsunu sudetských Němců, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1996, str.18)

Němci, kteří se proti republice a jejímu lidu dopustili za války zločinů, byli propuštěni z vazby, nebo se řízení proti nim vůbec nezahajovalo, pokud sazba za tento zločin byla menší než 10 let. Kdo za tuto naši velkomyslnost nám poděkoval?

Lepší budoucnosti nedosáhneme jednostrannými omluvami a přepisováním historie! 

My Češi jsme byli neprávem vyhnáni z vlastního domova, z našeho českého území. Němci žijící v našem českém pohraničí od nepaměti veřejně projevovali svou sounáležitost k Německé říši a já jako občanka tehdejšího pohraničí nikdy neuvěřím slibům o klidném vzájemném spolužití. Nás, žijících pamětníků, je již málo, a proto píši, aby se nezapomnělo na hoře a utrpení našeho českého národa.

...jak se příval útoků obou politiků, podobající se štěkotu vzteklých psů, tříštil o velkorysost, přehled, rozvahu i o nevyvratitelnou logiku, jež proti nim s nebetyčným klidem a převahou, a to jak v hlase, tak i v argumentech, stavěla paní ministryně, přicházelo mi na mysl burcující přesvědčení, že právě teď, v tomto momentu, v pátek večer posledního dne května roku 2019, přichází nová a slavná éra působení žen v české politice.

Srbské médiá pripomenuli, že Vojislav  Šešelj už viackrát vyhlásil, že integrácia Srbska s Ruskom je kľúčovou podmienkou srbskej bezpečnosti. Predseda Radikálnej strany je presvedčený, že Srbsko má vstúpiť do Euroázijského hospodárskeho zväzu a Organizácie Dohody o kolektívnej bezpečnosti.

„Bola by to maximálna úroveň integrácie. Podľa nás v Srbsku by mali byť rozmiestnené ruské vojenské základne, čiže každé napadnutie Srbska by sa považovalo aj za útok na Rusko. Potrebujeme garanciu, že NATO nás už nikdy nebude bombardovať. Podobnou garanciou môže byť integrácia s Ruskom,“ uviedol v závere Vojislav  Šešelj.

...Živlem, který je ve značném území utiskován a odnárodňován, je právě český lid, a to zde na půdě, která od staletí byla jeho domovinou. ...

Za týden po útěku zemřel následkem neschopnosti adaptace třiadevadesátiletý dědeček a za pár dní otcův bratr, farář v šumavské vsi Ondřejov.  Zbili ho ordneři, protože na faře  byla v mobilizaci čs. vojenská jednotka.