České národní listy

Příspěvek 5000 Kč k důchodu. Co bude s důchody v roce 2021?

12.11.2020 | Zdroj: Shutterstock

Jiří Hovorka

Má to být kompenzace za zdražování, říká ministryně Maláčová. Jenže s tím už počítá pravidelná valorizace. Jednorázový příspěvek je nicméně pro stát pořád levnější, než kdyby zvýšil samotné důchody.

Téměř tři miliony důchodců mají v prosinci dostat jednorázový příspěvek ve výši 5000 korun. Vládní návrh prošel v tomto týdnu dalším povinným projednáváním, takzvaným druhým z celkem tří čtení v Poslanecké sněmovně. Poslanci by ho měli definitivně schválit brzo po 28. říjnu, následně o něm budou rozhodovat senátoři.

Pokud všechno dál půjde hladce, mělo by k jeho výplatě skutečně dojít ještě před Vánoci. Vládní návrh počítá s tím, že příspěvek – stejný pro všechny bez ohledu na výši důchodu – vyplatí Česká správa sociálního zabezpečení během prosince, a to v jednotný termín, tedy bez vazby na výplatní termín konkrétního důchodu. Příspěvek dostanou automaticky všichni příjemci důchodů stejnou formou jako samotnou penzi, tedy buď na účet, nebo v hotovosti. Nebude potřeba o něj někde speciálně žádat.

Kdyby se to přesto nestihlo v prosinci, vyplatil by stát příspěvek na začátku roku 2021. Vládní koalice má dostatek poslanců, aby přehlasovala i případné veto senátorů.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) tento příspěvek původně nazvala jako rouškovné. Měl důchodcům hlavně vynahradit vyšší náklady, které měli v souvislosti s koronavirovou krizí. Když ale návrh na konci srpna schválila vláda, premiér Andrej Babiš (ANO) tento název odmítl.

„Prosím vás, my jasně říkáme, že to není rouškovné, že není přímá souvislost s tím virem. (...) Nenazýváme to rouškovné, ale příspěvek na lepší a zdravější život našich seniorů,“ zdůraznil Babiš. A mluvil také o jisté kompenzaci za stres, který důchodci jako ohrožená skupina během jara zažili.

Objevil se i argument, že když vláda částečně nahradila výpadek příjmů podnikatelům a nepřímo pomohla i zaměstnancům, měla by pomoci i seniorům. Ve skutečnosti však senioři byli skupinou, která plošně o svůj pravidelný příjem nepřišla. Stát jim během koronavirových omezení dál vyplácel důchody v běžné výši.

Maláčová nakonec používá jiný argument. „Senioři a invalidé mají hluboko do kapsy a 5000 navíc jim pomůže vyrovnat se s letošním zdražováním,“ napsala na Twitteru po druhém čtení ve sněmovně. Jenže ani to není přesné. Na zdražování už totiž myslí zákonem nastavená pravidla valorizace, růst cen tedy mají důchodci pokryté v každoročním zvyšování penzí. Důchody se pravidelně zvyšují o růst cen (inflaci) a polovinu růstu reálných mezd. U inflace se přitom od roku 2017 počítá buď s celkovým indexem růstu spotřebitelských cen, nebo se speciálním indexem, který vychází ze spotřebního koše důchodců. Použije se přitom vždycky ten typ inflace, který je vyšší. Letos je to tedy poprvé „důchodcovská“ inflace. Důchody přitom vláda mimořádně navyšovala už v předchozích letech. Od začátku letošního roku stouply o víc než jen zákonnou valorizaci. Průměrný důchod v lednu 2020 vzrostl o zhruba 900 korun. Většinu dělala zákonná valorizace, dalších 151 korun k průměrnému důchodu dosypala mimořádná pravidla navržená vládou a podpořená i opozicí. Ještě o rok dřív prosadila vláda další změnu důchodů, která je zvyšuje natrvalo. Od roku 2018 totiž základní výměra důchodu, kterou dostává každý penzista stejně velkou, vzrostla z předchozích devíti na současných deset procent. Oproti předcházejícím rokům je tak každý důchod v Česku nyní automaticky vyšší o víc jak 300 korun měsíčně.

12.11.2020 | Zdroj: penize.cz  

Jiří Hovorka