"Benešovy dekrety je potřeba revidovat. V pohraničí Němce potřebujeme"
"Benešovy dekrety je potřeba revidovat. V pohraničí Němce potřebujeme"
..." Potomci sudetských Němců by mohli snáze získat české občanství a tím by mohlo dojít ke skutečnému historickému smíření. Křivd se dopouštěli nejenom Němci, ale i Češi."...
Nebudeme dále citovat z předmětného článku. Jeho název a dvě uvedené věty již nám říkají to nejpodstatnější. Bude-li mít některý z našich čtenářů zájem o další, lehce se může s celým článkem seznámit.
https://medium.seznam.cz/clanek/jiri-cb-benysek-benesovy-dekrety-je-potreba-revidovat-v-pohranici-nemce-potrebujeme-16471?fbclid=IwAR36fFGEp3uwOmV37SGQbMUH3ku0Gofy6Z13J7h81gfW9GLbVfWiKKC7TIQ
Poznámka ČNL k přesídlení Němců z Československa
Němci z Československa byli přesídlení z republiky do Německa na základě rozhodnutí představitelů spojenců na Postupimské konferenci. Stačí se podívat do textů, přijatých na této konferenci. Nám předmětné rozhodnutí bylo sděleno diplomatickou cestou. My jsme jej souhlasně přijali na vědomí a též diplomatickou cestou jsme odpověděli.
Celý proces přesídlení Němců nejen z Československa, ale i z Polska a Maďarska, řídila Spojenecká kontrolní rada. V souladu s jejími rozhodnutími a pokyny jsme se řídili.
V závěru odsunu německého obyvatelstva jednal pplk. Štěpána Andrease, vládní zmocněnec pro provádění odsunu Němců, s představiteli Spojenecké Kontrolní Rady v Berlíně v září 1946. V rámci jednání učinil návštěvu u amerického generála Lucia D. Claye a ruského genlejtnanta Lukjačenka.
"Oba jmenovaní činitelé tlumočili mně dík a uznání za vzornou a organizačně dokonalou práci československých úřadů při provádění transferu a prohlásili, že způsob, jakým československé úřady postupovaly při praktickém řešení tohoto obrovského úkolu zasluhuje největší chválu. V duchu tohoto pro nás potěšujícího uznání probíhala potom ovšem i všechna další jednání s americkými a ruskými činiteli, takže výsledek sjednaných dohod je pro nás optimální a poskytuje definitivní a plnou záruku, že transfer bude skončen včas a důsledně."
(* Archiv ministerstva zahraničních věcí, Německo 19454-1950, k 13, o 5, č. 201 004/46. Zpráva uložená v tomto fondu je nedatovaným a nepodepsaným opisem. Z dalšího materiálu je zřejmé, že československým vládním zmocněncem ve Spojenecké Kontrolní Radě pro všechny záležitosti transferu Němců byl pplk. Štěpán Andreas.)
Jestliže pan autor v nadpisu článku tvrdí, že Němce v pohraničí potřebujeme, pak se hluboce mýlí. Jeho "zmýlená", jak jsme přesvědčeni, je součástí usilovného přepisování našich dějin, na němž se podílí nejen určitá část německých elit, ale ve stoupající míře i čeští germanofilové a sudetomilové, kteří zpívají podle "sudetoněmeckých" not. Tato cesta však nevede ke skutečnému smíření, ale k dalšímu prohloubení rozdělení českého národa. Podle našeho názoru není primární "smíření" Čechů s Němci, ale národní smíření.
K dekretům prezidenta republiky se vrátíme samostatným článkem.
Dr. O. Tuleškov
