České národní listy

63. sjezd sudetů, Norimberk 26.-26.5.2012, z projevu B. Posselta

"Toto je první sudetoněmecký sjezd po druhé cestě, kterou jsme s našim patronem Horstem Seehoferem podnikli do České republiky. Při první cestě šlo o otevření dveří. Při první cestě bylo vše diplomaticky velmi komplikované a plné léček. Děkuji Ti, Horste Seehofere, ještě jednou srdečně, že jsem směl být jedním z pěti členů Tvé oficiální státní bavorské delegace, čímž jsi jasně naznačil, že „čtvrtý kmen“ Bavorska nestojí někde na okraji. Za tyto jasné vnější znaky sounáležitosti, které je posilněno četným jednáním za kulisami, chtěl bych Ti ze srdce poděkovat.

Při druhé návštěvě jsme již došli dále. Malá oficiální delegace byla doprovázena velkou sudetoněmeckou delegací, která odrážela šíři národnostní skupiny a jejích organizací. Ještě nikdy státní host necestoval s třicetičlennou delegací, v níž bylo dvacet vyhnaných z vlasti. Tato velmi mladá, velmi kompetentní, velmi aktivní delegace, která zahrnovala všechny proudy a věkové skupiny, zanechala v ČR hluboký dojem. Při druhé návštěvě šlo již zcela konkrétně také o ožehavá témata dějin. Horst Seehofer však to již při první návštěvě v jednom velmi jasném a historickém projevu na českém ministerstvu zahraničních věcí u knížete Schwarzenberga řekl.

Na širší veřejnost pak pronikly obrázky z poslední cesty z Terezína, Lidic a Ústí nad Labem. A já jsem měl příležitost po položení věnců Horstem Seehoferem zmasakrovaným sudetským Němcům na mostě v Ústí nad Labem poskytnout české televizi rozhovor pro hlavní zprávy na téma nespravedlivé dekrety, jenž česká televize nezkráceně vysílala ve zprávách. Také to prokazuje novou otevřenost, z které mám radost.

Berhard Goldhammer, zástupce sudetoněmecké mládeže, mluvil o dětech z Lidic. Dnes je 70. výročí atentátu na Heydricha. Po čtrnácti dnech poté byla vykonána strašná akce pomsty v Lidicích na nevinných lidech.

Říkám zcela jasně, nenecháme se v dialogu odsunout na témata minulosti. Tady je známá tendence některým lidem říkat: pro přítomnost a budoucnost jsou příslušní jiní. Jak však minulost odmítnout, když tato silně ovlivňuje přítomnost a samozřejmě také budoucnost.. Jsme žijící národnostní skupina v srdci Evropy, jsme jeden z obou národů českých zemí, jsme „Čtvrtý kmen“ Bavorska. Jako takoví jsme přirozený spojovací článek mezi Bavorskem a Čechami, mezi Bavorskem a českými zeměmi, mezi Německem a německým jazykovým prostorem a českými zeměmi. Jsme odhodláni se do všech témat sousedských vztahů dostat, a to ze žádného jiného důvodu, než právě z naší hluboké a neotřesitelné lásky k vlasti.

Již jsem mluvil o zvláštnostech našeho sjezdu. Před 14 dny se konal přípravný seminář sudetoněmecké rady v Mariánských Lázních. A na tomto ročním zasedání byli poprvé v dějinách všechny demokratické strany České republiky, tedy všechny kromě komunistů. To je bezprostřední důsledek obou cest, které jsme podnikli. Sudetoněmecká grémia navštívila Senát, parlament a ústředí českých politických stran, nikoli v doprovodu politiků, nýbrž jen sami členové sudetoněmecké delegace. Tam našli sdílné partnery k rozhovorům.

Když ty oficiální, nikoli soukromé, pověřence českých politických stran, kteří jsou na tomto sjezdu, sčítáme, pak představují podle nejnovějších výzkumů 60% hlasů v českém parlamentu. To musíme proměnit ve skutky. Mám radost z těchto hostů, jelikož oni jsou, jak se říká, následníky těch, kteří zde bývali již dříve jako pionýři. Oni jsou dnes skutečně oficiálními vyslanci svých politických stran. A já apeluji na jednu další demokratickou stranu, která zde ještě není zastoupena, která ale přesto byla v Mariánských Lázních, aby příště mezi nás určitě přišla. Kolegové ostatních frakcí jim sdělí, jak velkorysý je takový sudetoněmecký sjezd a co český politik vlastně postrádá, když není zde v naší společnosti.

Nejde o požadavky, jde o práci, o tvrdou práci. Máme cíle a musíme se těmto cílům přiblížit prací. Ti mezi vámi, a to jsou téměř všichni, kteří ve vlasti pracují, ti vědí, že jste si v oblastech vlasti již dávno získali vysoké uznání a máte dobré partnery, jelikož s nimi vykonáváte konkrétní práci. My jsme dnes sbírali na péči o Romy v severních Čechách. Zde naše pečovatelka o vlast, naše Eva Habelová, působí ve vlasti svých předků. Žije na Šluknovsku. Je důležité, a to bych chtěl vyzvednout, že to, co na nižší úrovni bývá vykonáváno jako praktická práce, vyústí do systematické práce mezi politickými stranami.

Při první cestě s H. Seehioferem jsme měli takzvaný stůl v podobě T. Došlo k velmi obsáhlé debatě o Evropě a hospodářské politice, do které jsem se zapojil. Dalším krokem musí být, že my konkrétně zachytíme, o jaké otázky a problémy jde.

Naše muzea, např. v Mnichově, a muzeum Němců v českých zemích v Ústí nad Labem, budou za dva či tři roky dokončena. Vznikají v úzkém partnerství – sudetoněmečtí historici z našich řad sedí v české vědecké radě, čeští historici zase jsou ve vědecké radě sudetoněmeckého muzea. Toto je třeba zajistit státními opatřeními, aby vzniklo oficiální partnerství, nejlépe bavorsko-českou kulturní dohodou. Něco podobného Bavorsko učinilo s Izraelem. Určité složky v ČR stále však tvrdí, že Bavorsko není nezávislé, nemůže být partnerem nezávislého státu.

Přesto chceme mít sudetoněmecko - bavorsko – českou kulturní dohodu na udržení a další rozvoj společného dědictví. Nedávno bylo výročí německo-českého díla mládeže „Tandem“. Bylo započato v r. 1986 sudetoněmeckou mládeží. Po převratu byla sudetoněmecká mládež vedoucí složkou v této mládežnické skupině. Naše národnostní skupina byla vedoucí částí v koordinační radě při rozhovorech ve správní radě fondu budoucnosti. My nejsme jenom mluvkové, my jsme ti, kteří jednají. My konečně chceme dát na stůl všechny těžkosti a ožehavé politické otázky bez jakéhokoliv tabu a mluvit o nich. Tak konečně chceme zděděná zatížení strašných bezprávních dekretů, která nás kolektivně stigmatizují, dostat ze stolu."

Volný a krácený překlad ing. Jaroslav Liška

Generace sudetských vnuků chce stavět mosty, ale trvá na nároku na vlast

Sudetských Němců je méně. Žádné statisíce lidí v sále norimberského veletržního prostoru, ale pouhých 20 000 návštěvníků.  Setkání menšiny se opakují, ačkoliv historická tvorba slov „národnostní skupina“, byla již dávno odhalena jako pojem „boje národního kmene“, který kdysi propagoval Adolf Hitler.

Svaz vyhnaných (BdV) dnes mluví o 1,3 milionech členů, ač kdysi míval 2 miliony. Kdysi silná mládež sudetských Němců má 3000 členů. Každoročně bývá stanový německo-český tábor v Gaisthal v Hornofranckém lese. Někteří mladí lidé nechtějí být dorostem landsmanšaftu. Jako důvod uvádějí Witikobund, který o srazu zasedá v sálu „Istambul“.

Süddeutche Zeitung, 29.5.2012, str.5, volná

Volný a krácený překlad ing. J. Liška