Jdi na obsah Jdi na menu
 


85 let od Mnichova

25. 9. 2023

85 let  od   Mnichova

Otakar Mach                                                                                         

24.9.2023

 

Připomíná se nám Mnichov 30. září 1938. Nikoliv jako den zrady našich spojenců Anglie a Francie, ale jako velké trauma našeho  národa.  Národ se cítil podveden, propadl apatii.

Bylo tomu tak skutečně, tak? Vždyť v té době nalézáme činy, na které nesmíme zapomenout  a nesmíme připustit, aby byly vymazány z našich dějin.

Dne 12.září 1938  pronesl  Adolf Hitler v Norimberku na sjezdu NSDAP útočný a nepřátelský projev namířený proti Československu, proti prezidentu Edvardu Benešovi a československé vládě. Cituji: „Říše, kterou vytvořím a která bude trvat tisíc let, bude říší německého národa, říší všech Němců, i těch, kteří ještě dnes žijí uvězněni v Československu. To, co teď řeknu, je určeno jim! Když tato mučená stvoření nemohou najít právo a pomoc sama, dostane se jim obojího od nás. Bezpráví páchané na nich musí skončit! Němci v Československu nejsou ani bezbranní, ani opuštění. To nechť se bere na vědomí!“. Hitler tímto projevem  zařadil sudetské Němce,  dosud  organizované jako ordneři,  jako oddíly Freikorps do  zbraní SS, které podléhaly přímému Hitlerovu velení.

Tak se Hitler  vměšoval do vnitřních záležitostí Československa, a naléhal na naše Němce, aby zradili republiku, jejíž občany  byli .  A oni zcela dobrovolně stát, jehož byli občany, zradili.

 

Hitlerův projev vyvolal v československém pohraničí, další nepokoje Němců  které přešly do otevřeného povstání . Armádě, policii a Strážím obrany státu se podařilo povstání potlačit, ozbrojenci z Freikorpsu utekli do Říše.

 

Československá koaliční vláda v čele s premiérem Hodžou odstoupila 21. září,  Následující den 22. září nastoupila úřednická vláda generála Syrového, která další den 23. září vyhlásila všeobecnou mobilizaci. Československá armáda obsadila pohraniční opevnění.

Mobilizační rozkaz neposlechlo 120 tisíc mužů, více než 10% povolaných!!!

 

Reakcí Hitlera bylo uspořádání konference v Mnichově,  které se zůčastnili vedoucí politici Francie, Itálie a Velké Británie. Tato „svalá trojice“ odsouhlasila Hilerem připravenou  dohodu, která ultimativně požadovala na Československu odstoupení pohraničních území Německu.

Mnichovské konference se nezúčastnil žádný zástupce Československa.

 

Prezident Beneš byl v těžké situaci, generálové trvali na vyhlášení války.  Viděl, že nás naši „doterajští spojenci zradili a v případě války nám na pomoc nepřijdou, ba naopak nás obviní, že  Československo začalo  válku.

Prezident Beneš odmítl válečný střet a  nepředložil Mnichovskou dohodu parlamentu. (Velice by mne zajímalo, jak by hlasování v tehdejším parlamentu dopadlo!)  Tak byla Mnichovská dohoda právně neplatná  a prezident Beneš  mohl v zahraničním odboji vyžadovat od vlád Anglie a Francie, aby  prohlásily Mnichovskou dohodu za neplatnou od samého počátku.

 

JUDr. Ladislav Rašín ( syn  ministra Aloise Rašín) v dopise prezidentu Benešovi do Anglie v roce 1939 se omluvil za své tehdejší stanovisko proti němu, že nevyhlásil válku Německu.  Pochopil, že jeho postup   bylo tehdy jediné možné řešení Mnichovské krize.

V odpovědi Rašínovi  prezident Beneš napsal, že nás Anglie s Francií zradily a nezasáhly by vojensky proti Německu na západní hranici. (  Po útoku Německa na Polsko Anglie s Francií sice vyhlásily válku, ale vojensky proti Německu vůbec nezasáhly!! ). Československo by bylo obviněno, že vyvolalo válku, že zaútočilo na Německo!!

V dopise Rašínovi Beneš uvedl další argument. Obával se, že při bojích na hranicích, kde by spolu s Němci zaútočili také Poláci a Maďaři, vypukla ve vnitrozemí občanská válka.  Té se obával nejvíce.  On nemohl připustit, aby národ zbytečně vykrvácel, to byl Benešův  hlavní argument.

 

Vzpomínám si, jak maminka v té době naříkala „Pane Bože, jen aby nebyla občanská válka“. Byl jsem malé dítě, věděl jsem, že občanská válka  je něco hrozného, ale až teď, když jsem četl tyto dopisy, pochopil jsem, co měl prezident Beneš na mysli. Měli jsme v Československu velice silnou pátou kolonu, o které se vůbec nemluví. Proti ní nás pevnosti nechránily. Některé tvrze  ani neměly těžké zbraně , ty ještě ležely ve zbrojovkách.

Kdo tvořil pátou kolonu? Byli to čeští Němci, vycvičení a vyzbrojení za peníze dalších českých Němců, bohatých podnikatelů.  Na Slovensku to byly Hlinkovy gardy a na Podkatpatské Rusi ukrajinská Síč.

 

Naši Němci byli organizováni ve Freikorpsu, složky zbraní SS, podléhajících přímo Hitlerovi. Ti by ihned rozpoutali v týlu fronty ve vnitrozemí krvavou občanskou válku.Kolik by tu bylo Lidic a Ležáků?  Ano, čestně bychom se hájili, ale kolik Čechů by přežilo? 

 

Prezident Beneš nevěděl, co nyní my víme. Opevnění se budoval na linii hranic. Od hranic do vnitrozemí bylo Malé hraniční pásmo. To znamenalo, že v tomto pásmu se mohli volně pohybovat občané sousedního státu do vzdálenosti několika kilometrů od hranic. Německý generální štáb do tohoto území vysílal  zpravodajské důstojníky kartografy  v civilu, takže měl dokonalé informace o našem opevnění.  V Německu na vojenských územích se stavěly kopie našich opevnění a na nich se  vybrané jednotky cvičily, jak na ně útočit. Takže plánovači útoku věděli, jaké budou mít ztráty, vše bylo nacvičeno na vteřiny přesně. Wehrmacht byl shromážděn v blízkosti hranic a jen čekal na povel k útoku.

Prezident Beneš měl pravdu. Zabránil velkému krveprolití, a podařilo se mu obnovit Československo v původních hranicích.

 

Dne 30. září 1938 podepsali představitelé Anglie, Francie a Itálie s Hitlerem dohodu, podle které muselo Československo odstoupit Německu svá pohraniční území.  Po tomto dnu postihly naši republiku drastické změny. V názvu státu se objevil rozdělovník. Druhá republika  se  změnila ze svobodné plně demokratické země na hnědou republiku, jejímž vzorem se stala Mussoliniho fašistická Itálie.  Zemi zaplavila velká vlna antisemitismu, Karel Čapek byl novináři spolu s některými spisovateli uštván k smrti. Dokonce se ozvaly z katolické strany hlasy, žádající zákaz všech protestantských církví, jako po Bílé hoře 1620.  Ale na to už nebyl čas. Druhá republika zanikla po 188 dnech. V  území  zabraném Němci po Mnichovu začalo Gestapo ihned zatýkat předem vyhlédnuté lidi. České školy, Sokol a veškeré české spolky byly zrušeny. Majetek Sokola připadl Hitlerjugend. Úřední řečí se stala němčina. České školy byly zavřeny.

Přes 300 tisíc uprchlíků zaplavilo podstatně zmenšené území Česko-Slovenské republiky. Velkou většinou to byli Češi, dále Židé a němečtí antifašisté. Páteřní železniční tratě na Vysočině byly přerušeny. 

Mám uložený dokument, ve kterém je zapsáno, že moji rodiče se synem, občané Velkoněmecké říše, jako uprchlíci žádají o Česko-slovenské občanství. To jsme dostali Opčním osvědčením, vydaným Ministerstvem  vnitra Česko-Slovenské republiky 1. února 1939.

 

Situace s uprchlíky se musela vyřešit rychle.  Velice pomohl Sokol, který zorganizoval pomoc pro uprchlíky v rámci celého spolku. V Tyršově domě bylo ústředí a domy ve Všehrdově ulici, které tenkrát patřily ČOS, byly použity pro ubytování. Tomu velel František Pecháček. Po celé republice se sokolovny proměnily na střediska pomoci uprchlíkům. Mezi tyto uprchlíky také patřili Zelenka-Hajský a Novákovi, které znáte z Akce Anthropoidu.

Na Slovensku se 4. října ustavila autonomní vláda. Jedním z jejích prvních činů bylo zrušení Sokola na Slovensku. Veškerý sokolský majetek  - nemovitý ( sokolovny, hřiště atd.) a movitý - byl zkonfiskován a dostala ho Hlinkova garda.

 

Na Podkarpatské Rusi Československá armáda bojovala  s Maďary  na frontové linii.  Druhá republika zanikla 15. března 1939. Byla okupována  Wehrmachtem.  Vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava se naše vlast  stala součástí Velkoněmecké říše.