Angličtiny je moc, zní ze severu Evropy. Ve školách chystají jazykový převrat
Angličtiny je moc, zní ze severu Evropy. Ve školách chystají jazykový převrat
28. srpna 2023
Nejen severské země, ale třeba i Nizozemsko nechtějí, aby jejich národní jazyky v akademické sféře přebíjela angličtina. Chystají tak změny ve svých vzdělávacích systémech pro posílení pozice mateřštiny. Odpůrci se ovšem bojí ztráty mezinárodních talentů.
„Univerzity a vysoké školy musí vychovávat studenty, kteří budou znát norský akademický jazyk natolik dobře, aby i v budoucnu mohli vést pokročilé akademické diskuse ve všech akademických oborech v norštině,“ říká Kjetil Gundersen z norské Jazykové rady. Zdůraznil, že většina absolventů potřebuje ovládat odbornou norštinu po nástupu na trh práce.
Nejen severské země, ale třeba i Nizozemsko nechtějí, aby jejich národní jazyky v akademické sféře přebíjela angličtina. Chystají tak změny ve svých vzdělávacích systémech pro posílení pozice mateřštiny. Odpůrci se ovšem bojí ztráty mezinárodních talentů.
„Univerzity a vysoké školy musí vychovávat studenty, kteří budou znát norský akademický jazyk natolik dobře, aby i v budoucnu mohli vést pokročilé akademické diskuse ve všech akademických oborech v norštině,“ říká Kjetil Gundersen z norské Jazykové rady. Zdůraznil, že většina absolventů potřebuje ovládat odbornou norštinu po nástupu na trh práce.
Jazyk výuky se zároveň podle něj nemůže řídit tím, jaký pedagog je zrovna k dispozici. Reagoval tak na loňský výzkum Jazykové rady, který ukázal na vysoký podíl angličtiny v akademickém prostředí.
Na magisterském stupni na Norské univerzitě vědy a technologie (NTNU) v Trondheimu probíhá více než polovina výuky v angličtině, v případě přírodovědných předmětů je to dokonce 75 procent. Angličtinu a norštinu používají ve stejném poměru studenti sociálních věd na Univerzitě v Oslu.
Výsledky se nejeví jako překvapivé, dřív byla angličtina všude požadována.
Odpůrci se ovšem bojí ztráty mezinárodních talentů.
Výsledky se nejeví jako překvapivé, dřív byla angličtina všude požadována.
Angličtina je vnímána jako měřítko prestiže vysokoškolské výuky a vědeckého výzkumu. Některé celosvětové žebříčky kvality univerzit přikládají velkou váhu právě vysokému počtu zahraničních pedagogů a studentů. Podle Michele Gazzoly z Ulsterské univerzity v Belfastu proto vysokoškolské instituce nabízejí více výuky v angličtině, v níž je i většina odborné literatury. Předměty v angličtině navíc umožňují organizaci výměnných pobytů.
Ztráta talentů i kvality?
Přesto severští a nizozemští akademici podle listu Economist požadují posílení pozice národních jazyků a jejich ochranu na úkor angličtiny. Neobávají se vymření mateřských jazyků, ale zmenšující se slovní zásoby využívané k diskutování nejmodernějších témat. Předpovídají, že může dojít k tomu, že si budoucí absolventi například s nizozemštinou nevystačí a „okoření“ debatu anglickými výrazy. Jejich vyjadřování se tak stane těžkopádným – za směs dvou jazyků se mohou i stydět. Ve výsledku to může vést k úplnému přechodu na angličtinu. Lingvisté tento jev nazývají ztráta domény.
Tento začarovaný kruh se v Dánsku a Nizozemsku zatím neúspěšně snaží přetnout za pomoci legislativy. Dánská vláda před dvěma lety omezila počet míst v čistě anglicky vyučovaných kurzech. Nizozemské sdružení Beter Onderwijs Nederland adresovalo loni 19 otevřených dopisů ministerstvu školství, ve kterých upozorňovalo, že utlačování nizozemštiny angličtinou vede k většímu odtržení univerzit od zbytku společnosti.
Do you speak english? Neznalost angličtiny lidé tají, obstát bez ní je složité
Návrh nového zákona předepisuje dvě třetiny výuky na bakalářských stupních v nizozemštině. Dokonce by zavazoval i zahraniční studenty, jichž se v zemi vzdělává přes 122 tisíc, aby se naučili základy nizozemštiny.
„Konzervativní strany navrhují, aby všichni zahraniční studenti museli část učebních osnov absolvovat v nizozemštině. Tento vysoký práh by přiměl ambiciózní mezinárodní talenty, aby si dvakrát rozmysleli, než se v naší zemi zaregistrují, takže přijdeme o talenty, které chceme,“ odporuje návrhu zákona poslanec Jaenet van der Laan ze strany D66. Výhrady má i ekonom David Schindler z Tilburgské univerzity. Podle něj zahraniční studenti vracejí zpět více finančních prostředků, než kolik jejich pobyt stojí, protože čtvrtina jich v zemi po absolutoriu zůstává. Odklon od angličtiny podle něj zapříčiní pokles kvality výzkumu.
Na Univerzitě v Oslu se snaží problém vyřešit větší rovnováhou mezi oběma jazyky – všem studentům i vyučujícím má být nabízena výuka v norštině, například abstrakty mají být dvojjazyčné.
ANALÝZA: Jak Iráčan ve Švédsku spustil spálením koránu efekt motýlích křídel
Severské země společně s Nizozemskem přitom patří mezi nejlépe anglicky mluvící v Evropě, což může být způsobeno podobností severských jazyků a angličtiny. Mladí Skandinávci se začínají učit anglicky hned, co zvládnou mateřský jazyk. V severských zemích se anglické pořady skoro nikdy nedabují – stejně tak jako v Nizozemsku.
Odpůrci se ovšem bojí ztráty mezinárodních talentů.
Ztráta talentů i kvality?
Přesto severští a nizozemští akademici podle listu Economist požadují posílení pozice národních jazyků a jejich ochranu na úkor angličtiny. Neobávají se vymření mateřských jazyků, ale zmenšující se slovní zásoby využívané k diskutování nejmodernějších témat. Předpovídají, že může dojít k tomu, že si budoucí absolventi například s nizozemštinou nevystačí a „okoření“ debatu anglickými výrazy. Jejich vyjadřování se tak stane těžkopádným – za směs dvou jazyků se mohou i stydět. Ve výsledku to může vést k úplnému přechodu na angličtinu. Lingvisté tento jev nazývají ztráta domény.
Tento začarovaný kruh se v Dánsku a Nizozemsku zatím neúspěšně snaží přetnout za pomoci legislativy. Dánská vláda před dvěma lety omezila počet míst v čistě anglicky vyučovaných kurzech. Nizozemské sdružení Beter Onderwijs Nederland adresovalo loni 19 otevřených dopisů ministerstvu školství, ve kterých upozorňovalo, že utlačování nizozemštiny angličtinou vede k většímu odtržení univerzit od zbytku společnosti.
Do you speak english? Neznalost angličtiny lidé tají, obstát bez ní je složité
Návrh nového zákona předepisuje dvě třetiny výuky na bakalářských stupních v nizozemštině. Dokonce by zavazoval i zahraniční studenty, jichž se v zemi vzdělává přes 122 tisíc, aby se naučili základy nizozemštiny.
„Konzervativní strany navrhují, aby všichni zahraniční studenti museli část učebních osnov absolvovat v nizozemštině. Tento vysoký práh by přiměl ambiciózní mezinárodní talenty, aby si dvakrát rozmysleli, než se v naší zemi zaregistrují, takže přijdeme o talenty, které chceme,“ odporuje návrhu zákona poslanec Jaenet van der Laan ze strany D66. Výhrady má i ekonom David Schindler z Tilburgské univerzity. Podle něj zahraniční studenti vracejí zpět více finančních prostředků, než kolik jejich pobyt stojí, protože čtvrtina jich v zemi po absolutoriu zůstává. Odklon od angličtiny podle něj zapříčiní pokles kvality výzkumu.
Na Univerzitě v Oslu se snaží problém vyřešit větší rovnováhou mezi oběma jazyky – všem studentům i vyučujícím má být nabízena výuka v norštině, například abstrakty mají být dvojjazyčné.
ANALÝZA: Jak Iráčan ve Švédsku spustil spálením koránu efekt motýlích křídel
Severské země společně s Nizozemskem přitom patří mezi nejlépe anglicky mluvící v Evropě, což může být způsobeno podobností severských jazyků a angličtiny. Mladí Skandinávci se začínají učit anglicky hned, co zvládnou mateřský jazyk. V severských zemích se anglické pořady skoro nikdy nedabují – stejně tak jako v Nizozemsku.
Anglicky se podle údajů Eurobarometru z roku 2012 spolehlivě domluví 90 procent Nizozemců a 86 procent Švédů a Dánů a 70 procent Finů. Obyvatelé těchto států se zároveň jednomyslně shodli, že znalost angličtiny je nezbytná pro úspěšnou budoucnost jejich dětí. Přišlo e-poštou
