České národní listy

Ať již nemusíme střílet…

Marek Řezanka

Pátého května na procházce Prahou

vezmu to třeba zrovna od Smíchova

Sleduji, jak mrak slunce v brašně schová

zakryl mi výhled na ulici nahou

Od Štrupla čtu si nápis na nádraží

Tuháček Václav, Mašitová Květa

Tady se člověk s minulostí střetá:

Jmen víc než dvacet – každé hodně váží

Tramvaj mě míjí, nehodlám se vracet

na domu deska slzu nezakryje

Zemřela velmi mladá Viktorie

Krupková, Újezd, číslo osmadvacet

Dvacet tři roků, na konservatoři

v rozhlase byla tato dívka činná

Zabita v květnu – mramor připomíná

srdce, jež bilo – a jež stále hoří

K Letenským sadům cesta nedaleká

MUDr. Jan Souček – hledím na něj s něhou

padl, když léčil právě raněného

Tolika mrtvých – to člověka vzteká

Desítky, stovky jmen jen během chvíle

viděl jsem.

Přiznám, že mě trochu mrazí

Zkusme si lépe přečíst jejich vzkazy

Učme se, ať již nemusíme střílet…