Boj z Ameriky se přesunul do Evropy jako boj mezi Trumpem a EU…
Boj z Ameriky se přesunul do Evropy jako boj mezi Trumpem a EU…
27.2.2025 14:38
V USA poměrně triumfálně porazil Trump a jeho republikáni Harrisovou a ihned nasadil téměř ďábelské tempo razantního odstraňování všeho, co zavedl demokratický liberální a proukrajinský bidenovský mainstream.
Ruší se organizace vyvážející barevné revoluce, odstraňují se po tisících lidé z vrcholných funkcí ve státní administrativě i armádě, odpovídající vzorcům správného protiruského, biologicky přirozeného či antiklimatického přesvědčení. A také se ihned mění politika USA na mezinárodní scéně, kde USA uplatňuje metodu okamžitého anulování nepřátelství s Ruskem. Mimo jiné USA blokovaly úsilí dosavadních západních spojenců za označování Ruska coby agresora a prosazovaly podporu potřebě o ukončení války a válečného utrpení a v Radě bezpečnosti za souhlasu s Ruskem a Čínou těchto změn dosáhly.
Evropský liberální Západ zuří a vyhlašuje USA pomyslně válku na nejrůznějších úrovních.
Posledním příkladem stojící za pozornost stojí prohlášení vítěze německých voleb Fridericha Merze, který se svou konzervativní CDU/CSU zvítězil s jedním s nejslabších výsledků v historii Německa. Ten ihned prohlásil, že se bude zasazovat o nezávislost na Trumpově politice, která se stává spojencem Ruska a chce dokonce – trdlo jedno - prosadit vytvoření evropského samostatného NATO a dokonce s možností jaderného štítu. I proto vyrazil do Paříže za známou chromou kachnou prezidentem Macronem, který stále vysílá domnělé signály, že něco znamená a který by tak chtěl evropský jaderným štít vybudovat.
Protože jde v podstatě jen o virtuální hrátky, o kterých si člověk, který ví, že Evropa bez USA světově mocensky nic neznamená, berme to zatím s nadhledem.
Francouzský samostatný jaderný štít nad Evropou určitě nevznikne.
Ovšem Donald Trump nic neponechává bez reakce. Nenávidí války, ale miluje cla a vůbec ekonomický nátlak.
Dnes celá Evropská unie je jeden protitrumpovský nepřátelský val. A jak většina v Evropském parlamentu, tak celá Evropská unie včetně eurokomisařů na čele s Ursulou von der Leyen, odpor vůči Trumpovi a jeho administrativě dává najevo.
Nejde samozřejmě jen o válku proti Rusku a podporu Ukrajiny – jak se za Bidena vžilo – dokud to bude potřebovat. Tuto hračku jim Trump svou otevřenou snahou ukončit co nejdřív vojenský konflikt rozhodně kazí. Zřejmě i proto fanatická jestřábka, estonská šéfka eurounijních zahraničních vztahů Kallasová marně přijela do Washingtonu za ministrem zahraničí, aby se ukázalo, že má smůlu a Marco Rubio ji zkrátka nepřijal.
Už má těch jejich tirád ve prospěch Ukrajiny zřejmě dost a stačilo mu patrně, že se pokoušela to do něho hustit i na okraj Mnichovské konference, kde se mu nedařilo před ní uprchnout.
Jak už jsem napsal a zopakujme si to : Trump doslova a do písmene nenávidí krvavé války a zásadně se je snaží zakončovat.
Ale miluje nátlak prostřednictvím cel, se kterými pružně pracuje, často chvíli uloží, a případně odloží.
Samozřejmě, že cla mají ekonomický charakter, ale u Trumpa politický ještě více. Západní pozorovatelé například s nelibostí nesou, že zatímco EU vyhrožuje cly ve výši 25%, Číně, kterou její ministr zahraničí označil jako největší zlo a nepřítele, uložil toliko 10%.
A k tomu hází Číně různá přátelská lana, aby se například spolu s Ruskem a USA se podepsala mezinárodní smlouva o snížení zbraní. A konec konců jeho bezprecedentní pozvání čínského prezidenta na inauguraci bylo čímsi nevídaným.
Ne nadarmo následně Si Ťin-pching pochválil Rusko-americké mírové a tuto snahu v žádném případě nabral úporně.
Opakovaně se rovněž mezi pozorovateli objevuje téze o pokusu Trumpa vytvořit novodobou světovou strategickou osu USA-Rusko-Čína.
No rozhodně by to bylo fajn.
Ale vraťme se k úvodu: S EU spolupracovat Donald Trump rozhodně nepočítá. A ti, kteří k životu EU rozhodně nepotřebují, což je v Česku, na rozdíl od jiných zemí EU rozhodně většina. Jen politici současné koalice a jejich voliči tyto EU a její vedení podporuj
Jinak celá opozice, která má šanci uspět v zářijových volbách, tj. ANO, SPD či Stačilo je ostře protileyenovská.
To stanovení 25% dovozního cla, zejména na německé automobily, pokud bude stanoveno, což je po posledních krocích EU a jejich představitelů více než pravděpodobné a logické. A rozhodně by mělo plakat zřejmě především Německo potencionálního budoucího kancléře. Každá země má takovou vládu, kterou si zaslouží. A u Německa to platí nyní dvojnásob.
Na to, v jakém rozvratu převzal například automobilový průmysl se svými útoky proti Trumpovi chová velmi hazardérsky.
Politický boj se zkrátka přesunul z USA do Evropy…
Mnohým z nás to rozhodně vadit nebude.
Jiří Vyvadil, vasevec.info