Bude vojenská základna USA v Uzbekistánu?

Vladimir Kudrjavcev

18. října 2021

Geopolitické manévry kolem Afghánistánu nabývají stále vážnějšího charakteru. Existuje možnosti další velké destabilizace. Hovoří o tom i prezident Putin: „Podle našich údajů je počet jenom členů IS na severu Afghánistánu okolo dvou tisíc. Jejich vůdci se netají plány na rozšíření svého vlivu na středoasijské státy a na ruské regiony a sázejí na podněcování etnických a náboženských konfliktů a regionální nenávisti. Teroristi chtějí proniknout na území Společenství, a to pod maskou běženců.“ Do Afghánistánu se dostávají ze Sýrie a Iráku.

Zvyšuje se pravděpodobnost rozsáhlého vojenského útoku na některou ze zemí Střední Asie. Důležité je, že se zde nejedná o Talibán, ale o teroristy Islámského státu, nezničené v Sýrii a Iráku a o jiné stejně radikální skupiny. Přemisťují se tam, kde mají více prostoru. Lze předpokládat, že jejich migrace bude podporována určitými silami USA, které pracují na destabilizaci Ruska (s využitím Střední Asie), Číny, Íránu a samotného Afghánistánu. Nedá se věřit, že velké teroristické akce v Afghánistánu z poslední doby přišly samovolně. Američané se usadili v blízkosti Afghánistánu, aby tam mohli dobře kontrolovat dění.

Vydání Politico uvádí, že se vyhodnocuje možnost rozmístění protiteroristických sil USA v Uzbekistánu. Washington jej vybral z několika důvodů. Jednak má Amerika dávno zhoršené vztahy s Pákistánem a zůstává jí jen Střední Asie. Uzbekistán také není členem CSTO (Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti) a uzbecký ministr zahraničí nedávno prohlásil, že v ní Taškent neplánuje obnovit členství. Za třetí je Uzbekistán centrální země Střední Asie a jedna nebo jiná přítomnost v zemi mu dovolí mít vliv nejen v Afghánistánu.

Je možné, že se američtí vojáci vrátí do Uzbekistánu? Ministr zahraničních věcí země na jedné straně prohlásil: „Tato otázka není na pořadu a neposuzuje se.“ Stejně mluví i ministr obrany. Ruský ministr zahraničí Lavrov k tomu uvedl: „Všichni naši přátelé ze Střední Asie říkají, že si takový způsob přiblížení ze strany USA nebo jiných zemí NATO nepřejí.“ Na druhou stranu je možno slíbit cokoliv (zvláště v Asii). Dlouhé hrátky Kyrgyzie  s americkou vojenskou základnou na letišti Manas, která byla představována jako centrum tranzitu amerického letectva za prezidenta Bakijeva ukazuje, že je možné se jí zbavit. To, že Uzbekistán nechce být členem CSTO mu dává další možnost manévrování.

Avšak v srpnu proběhla velká společná cvičení armád Uzbekistánu, Ruska a Tádžikistánu. Taškent je účastníkem společného systému bezpečnosti a spolupracuje v rámci SNS a ŠOS (Šanghajská organizace pro spolupráci). Náměstek ruského ministra zahraničí Sergěj Rjabkov prohlásil na setkání s americkou náměstkyní ministra zahraničí Nulandovou, že Rusko nepřijme americkou vojenskou přítomnost ve Střední Asii. Jasnější signál Americe a zemím regionu si lze těžko představit. A kde je bič, je i marcipán: Rusko nedávno povolilo vstup 158 tisícům občanů Uzbekistánu, kteří ho před tím měli zakázaný.

Jestliže Uzbekistán nebude vnímat Rusko, dá mu totéž na vědomí Čína, která činí bolestivé ekonomické zákroky, pokud partneři ignorují její strategické zájmy. V posledních třech letech je Čína na prvním místě v zahraničním obchodu s Uzbekistánem.

Nakonec může uzbecké ministerstvo zahraničí uvěřit i tomu, že vojenská a politická spolupráce s USA má mnohem více nevýhod a hospodářských rizik než taková spolupráce s Ruskem. Existuje poučení z povstání v Andižanu, na kterém se pravděpodobně podíleli Američané. Však je také bývalý prezident Karimov brzy potom vypoklonkoval z vojenské základny Chanabád.

Vcelku je možno říci, že přemístění radikálních islamistů do Afghánistánu, velké teroristické útoky v Afghánistánu a hrátky Washingtonu s Taškentem potvrzují předpoklad, že sice Američané odešli z Afghánistánu, ale rukama jimi kontrolovaných teroristů z něj chtějí udělat předpolí pro destabilizaci sousedů. A kvůli lepší kontrole akcí se snaží vniknout pod jakoukoliv záminkou třeba jen do jedné země Střední Asie. Tam sice mají rádi peníze, ale chápou, že vztah s Ruskem a Čínou je důležitější. V případě, proniknutí bojovníků z Afghánistánu pomohou ruští, nikoli američtí vojáci.

Existuje jedna nebezpečná tendence. Ve Střední Asii se stále častěji objevuje protiruský nacionalismus, především v Kazachstánu a Uzbekistánu. Ačkoliv si tamní úřady s nacionalisty zahrávají, neznamená to, že je v těchto republikách rusofobie na stejné úrovni jako na Ukrajině a v Pobaltí.

Je vhodné si položit otázku, jestli někdo nezahájil tuto informační kampaň proto, aby rozkmotřil Rusko se středoasijskými spojenci. Nebude-li jednota, bude těžké se vypořádat s nebezpečím hrozícím z Afghánistánu.

Převzato z Fondsk.ru

outsidermedia.cz