Byl též český Auschwitz - Osvětim I.
Byl též český Auschwitz - Osvětim I.
Jiří Jaroš Nickelli, Obrana národa 2. Brno
Název Auschwitz užívám na prvním místě z úcty k bratrům Polákům. Ti právem nesnášejí spojení názvu Oswieczim s koncentrákem, který oni nezaložili. Jak to bylo s koncentračním táborem III.stupně Auschwitz I. a Auschwitz-Birkenau? Na to odpovídal již dříve Ing. Robert Bartek, předseda československé Historické skupiny KT Osvětim ve stati, publikované ve sborníku "Persekuce bez soudu. Cesta k vyhlazení Čechů". (ČSBS Praha 2006).
Koncentrační tábor Auschwitz I. založila německá nacistická komise v čele s esesmanem Rudolfem Hössem, pozdějším velitelem tábora. Komise rozhodla, aby se základem koncentráku stala bývalá polská kasárna. Po porážce Polska Hitlerem se totiž tato část Polska stala součástí německé nacistické župy Oberschlesien - Horní Slezsko. Obec Osvětim leží v bažinaté krajině u řek Visly a Soly, 40 km západně od Krakowa, a stejně daleko je i k české hranici u města Těšína.
14.červen 1940 je to osudné datum, kdy byl založen koncentrační tábor Auschwitz I. Někdejší přízemní kasárna začala být nastavována vyššími poschodími. I. transport vězňů hlídalo 120 esesáků, a vězňů bylo 700.
1.března 1941 sem přibyl nejvyšší vedoucí SS Himmler. Nařídil postavit nový velký koncentrační tábor na ploše nedaleko tábora Auschwitz I. a vznikl druhý lágr Auschwitz-Birkenau - Osvětim-Březinka. Bylo to v době prvního Drangu Wehrmachtu na východní frontu. Proto se prvními stavebními otroky stalo 7000 sovětských zajatců. Za půl roku nelidských prací jich zbylo naživu 36!
V září 1941 zde proběhly první pokusy vraždění plynem , příšerným Cyklonem B. vyvinutým v koncernu IG Farben. Dne 3,září 1941 zavraždili nacisté plynem prvních 600 zajatců... Ing.Bartek dodává: Osvětim I. byl takzvaný kmenový tábor - "Stammlager" a byl obsazen stabilně 18-20 tisíci vězni. Právě sem směřovaly první transporty československých vězňů z Moravy, a dodejme, přímo z Brna.
Je velmi smutné, že první badatel, který se podjal těžkého úkolu vylíčit osudy českých a moravských vězňů v Auschwitzu I. byl rodem Polák, Marek Poloncarz.
Svého gigantického úkolu se skvěle zhostil v rozsáhlé monografii "Osudy vězňů z českých zemí v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). Prisoners from the Czech Lands in the Auschwitz-Birkenau Concentration Camp" (Památník Terezín, Praha 2010). V tomto díle vylíčil nejen vzník, vývoj a bilanci obětí, ale i jejich transporty z Čech a z Moravy, vylíčil osudy věznů, oběti a pokusil se o kvantifikaci zavražděných Čechoslováků. V této monongrafii se autor zabýval výhradně Čechy a Moravany z transportů protektorátu. Naši Židé a Romové mají své oběti zpracovány v publikacích "Terezínská pamětní kniha" a "Auschicate hi khér báro". Autor líčí obrovské problémy s heuristikou obětí, když nacisté se snažili na konci války likvidovat důkazy svého řádění - ničit písemnosti a dokumenty.
Seznamy vytvářel především podle čtyř nezpochybnitelných měřítek:
jména, příjmení, data narození a specifického znaku - vězeńského čísla. Takto se mu zdařilo identifikovat alespoň 3 927 mužů a 274 žen (jen pro ilustraci, v tomto počtu jsou i mí dva strýcové vězeň č. 20601 MVDr. Vojtěch Červinka, Obrana národa,nositel Čs.válečného kříže 1939 in memoriam, a vězeň č. 24447 Alois Šterbáček, Obrana národa. Ovšem z jejich čísel plyne i množství vězňů v táboře převyšujících 20 tisíc!) Auschwitz, podobně jako Mauthausen, nebo Bergen-Belsen, patřil do nejtěžší kategorie koncentračních táborů, odkud návrat byl zázrakem Hospodinovým....
Lze tedy odhadnout, že Němci zavraždili v Auschwitzu I. celé okresní město Čechů a Moravanů. Současně lze odhadnout, že velkou většinu transportů Čechů a Moravanů do Auschwitzu I. tvořily transporty Sokolů zatčených v rámci persekuce Sokolstva jako vrcholně nepřátelské organizace Říše. Sám válečný zločinec Norimberského soudu von Neurath prohlásil, že Sokoly jako nepřátele říše nemohl v protektorátu trpět! A můj druhý strýc se do Auschwitzu dostal z podílu někdejšího karpatského a potomního sudetského Němce Chwatika-Tugemanna, úředníka rájeckého panství, jenž poslal do obce na Sokoly gestapo. Tugemann za tento zločin nikdy nebyl trestán, uprchl ze zajišťovacího tábora ve dnech osvobození do Bavorska...
A těchto obětí řádění tzv. Sudetoněmců byly na Moravě a v Čechách tisíce...
A dnes potomci a vnukové mimo jiné i těchto nacistů spěchají do jihomoravské metropole Brna "smiřovat se s námi", když zločiny jejich předků a předchůdců nikdy nebyly ani vysětřeny dostatečně, ani odsouzeny, ani politovány lansmannschafty a jejich přívrženci a kolaboranty z českomoravské strany!
Německý filosof Kant kdysi pravil : Když se mezi národy stanou nepromlčitelné zločiny, smíření je nemožné.
Německý filosof Jaspers v díle "Schuldfrage" - Otázka viny, liší 4 druhy vin.:
I. Kriminální - vina za zločiny válečné
II. Politická - za kolektivní odpovědnost
III. Morální
IV. Metafyzická
Těmi dvěma vinami posledními - politickou a metafyzickou, se nikdy žádné soudy nezabývaly, i když právě ta metafyzická vina - vina duchovní odpovědnosti - je ta nejdůležitější. Právě proto před vinou morální a metafyzickou utíkají vinníci jako před dýmějovým morem, a staví se k ní různě - zamlčují, odmítají, zesměšńují, trivializují, nebo symetrizují s vymyšlenou vinou protistrany.
U nás si českoslovenští Němci alias Sudetoněmci vymysleli symetrizaci - "My jsme vás zabíjeli za války, vy jste nás zabíjeli po válce". Že toto je obří lež jako babylonská věž, nikoho z medialistů a politiků současnosti netrápí a nezajímá. Sudetoněmci mohou přinést jen zlomečky důkazů, že Češi a Moravané někoho zabíjeli ze msty, a pletou si popravy esesáků a válečných zločinců s nevinnými. Zato Češi a Moravané mohou těch důkazů přinášet tisíce! Jednim z nich je i český Auschwitz I.
Až budou sudetští Němci sněmovat v Brně, připomeňme jim mimo jiné i jejich těžkou spoluvinu - českou Osvětim!
Autor je pozůstalý po legionáři zabitém gestapem na zásah Sudetoněmce,
příbuzný tří obětí Osvětimi a sekyrárny Pankrác ,a vězně Breslau
