Čekání
6. 9. 2025
Čekání
Tak stále čekám, čekám jen,
víc nemohu než ustavičně čekat,
ať sláb, ať úzkostmi jsem usoužen,
čekání boj můj, statečnost a síla;
čekání čas však jiný než čas radostí je,
ach, jak je zdlouhavý, tíživě nehybný!
kdysi tak spěšný, překotný a dravý,
teď v truchlé křeči vyvrhuje hodiny a dny,
hodiny mrtvě zrozené.
Zda zbyde mně dost života, dost síly,
bych přečkal nekonečné čekání své?
čas čekání tak jiný než čas radostí je,
člověku cizí, nepříznivý, nerodný,
o něho nedbá, nic mu nesplňuje,
mučivě zvolna dáví hodiny a dny,
sám sebou zaměstnán, snad nemocen.
Ach, kdypak já, ach, kdy už jen
z času čekání vymaněn
času radosti zažiji zas
čirý a bystrý proud?
Básně z koncetračního tábora, Josef Čapek
