Česká městská knihovna ve Znojmě
Česká městská knihovna ve Znojmě
Znojemsko je prastarým historickým územím osídleným Slovany. Hradiště, dnešní předměstí města Znojma, bylo střediskem slovanského lidu již dávno před rozmachem Velké Moravy. Úlohu Hradiště jako slovanského střediska převzalo Znojmo, které za panování krále Přemysla Otakara I. vzniklo sloučením několika osad. Němečtí kolonisté, zvaní k nám králem Přemyslem Otakarem II., se postupně usazovali nejen ve městě, ale i na území jižně od řeky Dyje a získávali v oblasti stále více privilegií. Po tragické bitvě na Bílé hoře se pak stali z hostů pány nad celým krajem a na původní české obyvatelstvo vyvíjeli silný germanizační tlak.
Přesvědčivým dokladem o cílech Němců na Znojemsku je německy psaný zápis, vložený do kopule radniční věže, vyjmutý při opravě v r. 1949, z něho vyjímám: „Nynější obecní výbor sledující své předchůdce, považuje za svou povinnost vždy hájit německý charakter města Znojma …Naše milované rodné město Znojmo, bašta němectví jižní Moravy, nechť roste a vzkvétá a stále prospívá“.
Významnou úlohu proti germanizačnímu tlaku sehrála i znojemská Beseda, založená v r. 1870. Při té byla zřízena i čítárna, která může být považovaná za předchůdce první znojemské české knihovny.
S probouzejícím se vlastenectvím českých obyvatel však narůstal i odpor nacionalisticky smýšlejících Němců a cílem jejich útoků se stávala právě budova Besedy, kde pravidelně vytloukali okna.
V r. 1911 již vedení Besedy povolilo půjčovat knihy i nečlenům spolku. V r. 1919 spojením znojemské sokolské knihovny a knihovny besedy vznikla Znojemská lidová knihovna. Po obsazení Znojma v r. 1938 nacistickou armádou byla česká znojemská Městská knihovna likvidována. Knihovník Ladislav Řezníček byl zatčen a donucen s dalšími českými vězni Němci vyřazené knihy vynášet na Dolní náměstí, kde byly za nadšeného jásotu nacisty spáleny.
Soužití Čechů a Němců na Znojemsku
