České národní listy

Drony Nemesis a armádní elity v pasti zákona a reputace státu

Kauza Drony Nemesis ukazuje nebezpečné prolínání armádních struktur s občanskou iniciativou. Vyšetřování může poškodit pověst armády i České republiky.

Ondřej Vetchý

14. prosince 2025 - 05:30

Kauza kolem iniciativy Drony Nemesis a spolku Skupina D, který si kladl za cíl pořizovat a dovážet bezpilotní letouny pro ukrajinskou armádu, se z původně dobročinného projektu proměnil v hluboký institucionální problém s vážnými právními a politickými důsledky. Ještě donedávna veřejnost vnímala tuto iniciativu jako příklad občanské solidarity s napadenou zemí. Nyní však policejní zásahy, zajištění dokumentů, blokace účtů a prověřování možných trestných činů vrhají stín na jednu z nejviditelnějších českých sbírek posledních let. Závažnost celé věci navíc umocňuje skutečnost, že se do případu zapletly klíčové armádní struktury, což naznačuje, že nejde pouze o individuální selhání, ale o širší problém respektu k zákonům a k veřejné odpovědnosti.

Skupinu D, která za iniciativou Drony Nemesis stojí, založili herci, veřejně známé osobnosti a lidé z bezpečnostního a vojenského prostředí. Mezi hlavní tváře projektu patří herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, podnikatel a voják aktivní zálohy Jan Veverka, dále bratři Mikuláš a Martin Kroupové z organizace Post Bellum. V okruhu podporovatelů se objevuje také Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Jako čestný předseda spolku byl veřejně uváděn náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka. Projekt měl rovněž významnou finanční podporu například od investora Jana Barty. Právě tato koncentrace vlivných jmen z různých oblastí veřejného života dnes vyvolává otázky, zda autorita a postavení některých aktérů nepřispěly k pocitu beztrestnosti a k přesvědčení, že zákonná pravidla lze v mimořádné situaci obejít.

Podle dosud zveřejněných informací se vyšetřování netýká pouze administrativních nedostatků, ale samotného způsobu financování, nákupu a přepravy dronů do válečné oblasti. Prověřuje se zejména dodržování pravidel pro vývoz vojenského materiálu a zboží dvojího užití. V této souvislosti se objevují jména osob spojených s dodavatelskými firmami, mimo jiné Zdeňka Poula a Davida Špačka, kteří mají vazby na vojenské a zpravodajské struktury. Pokud by se potvrdilo, že se na těchto aktivitách podíleli příslušníci armády nebo osoby s přístupem k armádnímu zázemí bez jasného mandátu vlády a Parlamentu, šlo by o vážné porušení zákona i ústavních zvyklostí.

Zvlášť citlivá je role náčelníka Generálního štábu Karla Řehky. Funkce čestného předsedy může být navenek prezentována jako symbolická, avšak právě symbolika má v tomto případě zásadní význam. Nejvyšší vojenský představitel má být garantem legality, profesionality a apolitičnosti armády. Jakmile je jeho jméno spojeno s iniciativou, která se ocitne v hledáčku vyšetřovatelů, vzniká dojem, že armádní špičky tolerují nebo dokonce legitimizují postupy pohybující se za hranou zákona. To může mít vážné důsledky pro vnitřní disciplínu v armádě i pro důvěru veřejnosti.

Do celé kauzy se promítá také role Kanceláře prezidenta republiky. Podpora projektu ze strany osob spojených s prezidentským okolím, včetně Otakara Foltýna či náčelníka Vojenské kanceláře Radka Hasaly, vytvářela dojem, že iniciativa má tiché institucionální krytí. Prezident republiky sice nyní vyzývá k důslednému vyšetření, nicméně jeho dřívější silná politická a symbolická podpora vojenské pomoci Ukrajině mohla u některých aktérů posílit pocit, že jednají v souladu s vyšším zájmem, i když se pohybují mimo jasně daný právní rámec. Právě zde se ukazuje nebezpečí rozostření hranice mezi politickým postojem a zákonným postupem.

Psali jsme: USA hrozí odchodem z NATO. Zaorálek varuje před šokem pro Evropu

V médiích se opakovaně objevují informace o možném zneužívání diplomatických pasů či armádního zázemí při přepravě materiálu. Pokud by se tyto skutečnosti potvrdily, nešlo by o marginální pochybení, ale o zásadní selhání kontrolních mechanismů státu. Ministryně obrany Jana Černochová na tato rizika upozorňovala již dříve a zdůrazňovala, že jakákoli aktivita spojená s armádou musí probíhat výhradně v mezích zákona. Kauza Drony Nemesis však naznačuje, že tato hranice mohla být vědomě či nevědomě překročena.

Celý případ tak dalece přesahuje osud jednoho spolku či několika jednotlivců. V sázce je důvěra veřejnosti v armádu jako instituci, která má být pevně zakotvena v právním státě a pod demokratickou kontrolou. V mezinárodním kontextu hrozí poškození pověsti České republiky jako spolehlivého partnera, který si dokáže uhlídat vlastní pravidla a jasně oddělovat státní moc od soukromých iniciativ. Pokud by se potvrdilo, že armádní struktury nerespektovaly zákonné mantinely, šlo by o precedent s dlouhodobými následky.

Právě proto je nezbytné, aby vyšetřování proběhlo důsledně a bez ohledu na jména, funkce či společenský status zapojených osob. Pomoc napadené zemi může být legitimním politickým rozhodnutím, ale pouze tehdy, pokud je prováděna transparentně, v souladu se zákonem a pod jasnou demokratickou kontrolou. Jakmile se tyto hranice smažou, mění se solidarita v riziko, které může poškodit nejen pověst armády, ale i samotnou Českou republiku.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: DronyNemesis