Existuje pro Rusko varianta míru bez vítězství?

O tom existují velké pochybnosti. O variantách mírové smlouvy mezi Ukrajinou a Ruskem mluvil minulý týden leckdo. Možnost míru opět naznačil Vladimír Putin, Elon Musk navrhl koncepci tohoto míru, a Donald Trump vyzval k co nejrychlejším jednáním, aby se nepřipustila třetí světová.

• Datum příspěvku 10. října 2022

přeloženo   

Docela nedávno se připojilo Turecko, které anoncovalo vlastní návrhy k dané otázce.

Ale co musí zahrnovat potenciální mírová smlouva z pohledu Ruska?

Jak je známo, cílem každé války je mír lepší, než předválečný. Klíčový cíl SVO během uplynulých od jejího zahájení 7,5 měsíců – neutralizace ukrajinské hrozby ve vztahu k Rusku – neztratil na důležitosti. V daném okamžiku je možné hovořit o zesílení této hrozby. I z důvodu vstupu do struktury RF čtyř nových regionů, zranitelných z vojenského hlediska.

Vojenská hrozba ze strany Ukrajiny je vytvořená obrovským množstvím Kyjevu nasměrovaných zbraní a připraveností Západu posílat další. Aby použil tyto zbraně, Kyjev provedl minimálně 6 vln mobilizace.

I když oficiálně do NATO Ukrajinu sotva v dohledné době přijmou, rukama Kyjeva nyní s Ruskem bojují zástupci NATO, zbraněmi NATO, se zabezpečením rozvědky NATO.

Takže varianta mírových dohod mezi Ruskem a Ukrajinou je vlastně zbavena smyslu. Dá se mluvit o míru mezi Ruskem a NATO, čti – USA.

Dejme tomu, že Washington se rozhodl zastavit konflikt na Ukrajině. Ale tehdy bude nutno, tak či onak, plnit podmínky, které Moskva poslala do Washingtonu a Bruselu před SVO. Rozuměl se jimi nejen neutrální status Ukrajiny, ale také absence západních zbraní na jejím území, a také celkové odstoupení  NATO od hranic RF. To jsou pro Moskvu klíčové podmínky, jinak bychom kvůli nim nebojovali.

Půjdou-li v USA na takovou transakci v dohledné perspektivě? To bude vyžadovat tektonické posuny v americké zahraniční a vnitřní politice.

Dokonce i když připustíme minimální mírnou variantu – zastavení bojových operací, status quo na hranicích s faktickým zmrazením otázky ztráty čtyř regionů Ukrajinou, tak se nanejvýš získá interbellum. A dost krátké.

Bez vyvezení západních systémů výzbroje z Ukrajiny a verifikovaného zřeknutí se takových dodávek, bez demobilizace ukrajinské armády, bez kontroly nad existencí kvazi vojenských nacistických praporů teritoriální obrany bude každá mírová smlouva existovat přesně do té doby, dokud OSU nebudou považovány za připravené pro pokus č. 2. A bude dobře, když se nám podaří působit v předstihu, jako v únoru roku 2022.

Varianta, při níž mezi Ruskem a Ukrajinou je možný mír, se omezuje na reálnou demilitarizaci Ukrajiny podle vzoru Výmarského Německa.

Poznamenejme, že u tehdejšího Německa nebyl půlkruh zájemců okamžitě ho opatřit zbraněmi. Pokud se “ve zbrojním hlavním městě Ukrajiny”, polském Řešově, bude jednoduše skladovat to, co na první zavolání z Ukrajiny přijede zpátky do Lvova, taková varianta demilitarizace není příliš spolehlivá.

Ale dokonce i pro takovou variantu jsou potřebné měsíce, ne-li léta, koordinace, propracování procedur, mechanismů kontroly atd . Tím spíše, že západní oponenti určitě budou požadovat vstřícné ústupky od Ruska.

Proto nemá cenu zabývat se iluzemi. Konflikt na Ukrajině může skončit pouze naším vítězstvím. Všechny ostatní varianty budou různými odstíny prohry ve Velké hře.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Jelena Panina, Autorka je ředitelkou Ústavu mezinárodních politických a ekonomických strategií