Existují seznamy držitelů Svatováclavské orlice
25. 2. 2023
Seznamy držitelů Svatováclavské orlice existují
(Heinc, Kounovský Baumruk 1999,str. 27.)
Není to tak dávno, co v časopise Týden (26.9.2017) vyšla stať "Svatý Václav ve spárech nacistů". Nic proti tomu, naopak je chvályhodný záměr autora zobrazit zneužití svatováclavské tradice a symbolů německými nacisty (nepišme jen "nacisty",nebyli národnostně nehmotní!). Kdyby tam ovšem nechyběl sloupek "Ztracené seznamy", kde autor uvádí jednak stručnou charakteristiku Čestného štítu Protektorátu Čechy a Morava, jednak cituje historika Kouru, správně pravícího, že "přesný seznam vyznamenaných neznáme".
Je pravdou, že držitelé tohoto kolaborantského vyznamenání hned po osvobození likvidovali většinou veškeré dekorace i dokumenty, ovšem o seznamech toto zcela neplatí. I když seznamy nejsou úplné a přesné, přece však existují. Tak jako existují seznamy gestapa, které dodnes nedokázal uveřejnit státem placený ÚSTR.
Je naprosto irelevantní, že seznamy nejsou úplné a přesné. I tak - stejně jako seznamy STB, o nichž to platí ještě mnohem více! - ukazují průřez vyznamenaných ze všech vrstev kolaborantů III.reichu.
Svatováclavská orlice,jak se zkráceně nazýval Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava, byla založena proslulým "KAHAFROU", anobrž Karlem Hermanem Frankem, katanem českého národa a zuřivým henleinovcem, posléze nacistou, odpovědným za masové vyvražďování Čechů, Židů i Slováků v protektorátu. Válečný zločinec K.H.Frank,vydaný Američany do ČSR zásluhou justičního generála dr.Bohuslava Ečera, popravený v Praze po osvobození, určil dekoraci pro ty občany protektorátu, kteří vzorně kolaborovali s reichem a rovněž některé takové, kteří byli vybráni pro obecné zásluhy o rozvoj tehdejší společnosti. Ti ovšem po osvobození byli rovněž vyšetřování a někteří byli osvobozeni, když se prokázala jejich kolaborační nevina. Týkalo se to zejména umělců.
Svatováclavská orlice se vyráběla v Protektorátu, nikoli v reichu. Reich se postupně věnoval úsporným opatřením v materiálu dekorací, čemuž provedení protektorátních orlic odporuje. Jsou známy dvě firmy, které tyto dekorace vyráběly: firma Karnet a Kyselý a firma Ateliér Františka Anýže. Faleristé Heinc, Kounovský a Baumruk ovšem již v roce 1999 poukázali na skutečnost,že firma Karnet a Kyselý vždy signovala své výrobky, takže jediným možným výrobcem je firma F.Anýže. Vyznamenání byly vyráběny ve třech stupních:
I. Štít doplněný pozlaceným věncem
II. Štít doplněný postříbřeným věncem
III. Štít bez věnce
(Heinc, Kounovský Baumruk 1999,str. 27.)
Tím se dostáváme k seznamům, rozděleným dle jednotlivých tříd dekorací:
I.Štít se zlatým věncem: držitelé
Rudolf Beran,předseda I.vlády Protektorátu
Walter Bertsch, ministr průmyslu a hospodářství
Richard Bienert, ministr vnitra,předseda IV.vlády protektorátu
Otto Bláha, generál, vůdce Českého svazu válečníků
Jaroslav Čermák, velitel Svatoplukových gard
Dr.Emil Hácha, president protektorátu
Adolf Hrubý,ministr zemědělství a lesnictví
Jaromír Kalfus, ministr financí
Jindřich Kamenický, ministr dopravy a techniky
Dr.Jaroslav Krejčí,předseda vlády, ministr spravedlnosti
Josef Kříž,vedoucí rozhlasu Praha
Emanuel Moravec, ministr školství,vedoucí úřadu Národní osvěty
Vladimír Krychtálek, redaktor časopisu "Večer"
Rudolf Novák, vedoucí redaktor časopisu "Arijský boj"
Josef Rozsévač "Jan Rys", zakladatel Svatoplukových gard, funkcionář Vlajky
Robert Rychtrmuc, divizní generál, velitel Svazu českých válečníků
Vladislav Skalička, vedoucí organizace Vlajka
Emanuel Vojtauer, redaktor "Večerního Českého slova"
Karel Werner, vedoucí redaktor "Poledního listu"
II. Štít se stříbrným věncem: držitelé
Josef Burda, ředitel funkcionář Vlajky
Václav Crha, vedoucí redaktor "Národní politiky"
Gustav Dörfl, redaktor "Poledního" a "Pražského listu"
Jan Fousek, rytíř Řádu Marie Teresie,přední činitel Svazu pro spolupráci s Němci
Emanuel Jančár, velitel Fašistických gard,náčelník Junáka Nár.obce fašistické
Rudolf Halík, vedoucí redaktor "Venkova"
Jan Kapras, ministr II.protektorátní vlády
Dr.Josef Kliment, tiskový mluvčí vlády, člen výboru Svazu pro spolupráci s Němci
Antonín Kožíšek, redaktor "Moravských listů"
Oskar Nešpor, zemský velitel Fašistických gard v Praze
Otto Peřina,vydavatel listu "Arijský zítřek"
Arnošt Pořízka, velitel Svatoplukových gard
Antonín Roček, šéfredaktor "Národní politiky"
František Směták, vedoucí činitel Svatoplukových gard
Emil Šourek redaktor listu "Vlajka"
MUDr. František Teuner, vedoucí činitel Kuratoria pro výchovu mládeže
III. Štít III.stupně bez věnce: držitelé
Dr,Jan Adolf, předseda Svazu průmyslníků
Stanislav Babický, předseda Národní árijské kulturní jednoty
Karel Babka "Kasanda" redaktor
Marie Blažková, redaktorka listu "Pražačka"
František Brázda, funkcionář Národní árijské kulturní jednoty
Abdallah Mohamed Brikcius, redaktor
Alois Brynda, funkcionář Zelených hákových křížů
Vladimír Břetenáč, majitel listu "Štít národa"
Jan Claner, pplk., funkcionář Svazu českých válečníků
Alois Václav Cyphely, funkcionář Vlajky
Prof. Jan Čásek, funkcionář Kuratoria pro výchov mládeže
Jaroslav Čecháček, redaktor
Dominik Čipera, člen I.protektorátní vlády
Jaroslav Eminger, generál vládního vojska
Edmund Freyburg, funkcionář Národní obce fašistické
Josef Hallman, funkcionář Vlajky
František Havlena, funkcionář Svazu pro spolupráci s Němci
Jan Hoffmann, funkcionář Kuratoria
Vojtěch Holeček, redaktor "Národních listů"
Oldřich Janáček, funkcionář Vlajky
Čeněk Ježek, šéfredaktor listu "Venkov"
Josef Ježek, generál četnictva, ministr II.protektorátní vlády
Jan Jílek, funkcionář Vlajky
Jan Kašička, vrchní četnický strážmistr
Ladislav Kobsinek, funkcionář Vlajky
Bohumil Konopásek, generál, funkcionář Vlajky
Jan Kopřiva, funkcionář Kuratoria
Jaroslav Křemen, redaktor listu "A-Zet"
František Kukačka, generál, Svaz českých válečníků pro Moravu
Mikuláš Litic z Bubna, ministr II.protektorátní vlády
Karel Locher, funkcionář Vlajky
Václav Mančal, funkcionář Vlajky
Jan Mertel, funkcionář Svazu pro spolupráci s Němci
František Mlčoch, předseda
Nacionál.Soc.Čes.Dělnic-rolnic. strany - Strany Zeleného hákového kříže
Gustav Mohapl (Hradecký),funkcionář Svazu českých válečníků
František Moštek, pplk., ved.funkcionář Svazu českých válečníků
Oldřich Novotný, župní vedoucí Vlajky
Josef Opluštil, redaktor
František Paulus, redaktor nakladatelství "Tempo"
Jan Pecháček, funkcionář Vlajky
Jaroslav Pelíšek, redaktor
Otakar Polívka, redaktor
Dr. Augustin Popelka, předseda Kanceláře presidia protektorátní vlády
Jaroslav Preiss, funkcionář Svazu pro spolupráci s Němci
František Prokop, redaktor listu "České slovo"
Josef Rousek, obchodník s obrazy
František Rudel, generální ředitel nakladatelství ORBIS
Vladimír Ryba, šéfredaktor listu "Národní práce"
Bohumil Říha, spisovatel, propagátor Osy Berlín-Řím-Tokio
Jan Sejpka, profesor,grafik
Jindřich Schmindt, grafik
Václav Silovský, grafik
Josef Sokol, organisační vedoucí Vlajky
František Stočes, vedoucí Odborové ústředny v protektorátu
Jindřich Streybl, funkcionář Vlajky
Václav Stulík,funkcionář Vlajky
Vladímír Sýkora, předseda Svazu pro spolupráci s Němci
Ladislav Špitálník, funkcionář Vlajky
Max Švabinský, malíř, grafik
Václav Tallich, dirigent
Jindřich Thun-Hohenstein, funkcionář Vlajky
Vojtěch Trubka, ředitel cirkusu Apollo
Jan Úprka, sochař a funkcionář Vlajky
Čestmír Vetchý, funkcionář Vlajky
Bohuslav Vlach, funkcionář Svatoplujových gard
František Vocílko, funkcionář České obce fašistické
Viz Heinc,Kounovský,Baumruk 1999,str.32-35.
Mimo seznam je mnoho osob držitelů ,kteří dostali Satováclavskou orlici ještě roku 1945 a to nikoli za politiku,ale za hospodářské nebo průmyslové,technické či umělecké výkony,například vítězové výstav hospodářského zvířectva do dubna 1945. Tyto osoby pak po osvobození měly velké problény s dokazováním loyality k ČSR nebo naopak loyality k protektorátu. Osoby, které by měly zaujmout pozornost dnešního čtenáře jsem označil kurzivou (JJN) Čtenáře možná zarazí,proč jsem kurzivou označil umělce Jana Úprku,a nikoli též Maxe Švabinského. V tom právě tkví rozdílné hodnocení pozice jednotlivých umělců vůči Protektorátu. Zatímco Úprka se projevil bohužel jako kovaný kolaborant se svým fašistickým hnutím Národopisná Morava, adorujícím arijství v nacistickém duchu, u Maxe Švabinského tomu tak, stejně jako u Václava Tallicha nikdy nebylo,a proto byli tito umělci po prověření roku 1945 zcela osvobozeni. Totéž se bohužel naopak nestalo u Bohumila Říhy, spisovatele, kterého poúnorový režim nejen omilostnil,ale použil k výchově nladé generace v novém duchu.
Za pozornost stojí rovněž například vyznamenaný Richard Bienert, protektorátní ministr, odsouzený Lidovým soudem po osvobození, jenž je údajným příbuzným dnešní žalobkyně pana presidenta Zemana z druhé rodové linie.
Přeji čtenářům hluboké zamyšlení nad uvedenými kolaboranty i některými souběžci Svatováclavské orlice, s podotknutím,že třeba vichystická Francie měla takových kolaborantů desetitisíce. A Francouzi jich odsoudili na 56 tisíc...
Jiří Jaroš NIckelli, ČSOL Brno I
Zdroje:
Heinc Zd. - Kounovský J. - Baumruk Vl.,Vyznamenání z doby nesvobody 1939-1945.
Vydání první, Česká numismatická společnost, Praha 1999. Bibliofilie, 300 výtisků.
Charvát M., Katalog německých vyznamenání 1933-1945, Naše vojsko 2012, str.245-246, Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava (Svatováclavská orlice).
Motýl I.,Svatý Václav ve spárech nacistů, Týden 25.září 2017,str.28-32, s fotografiemi.
