Fialovy prázdné kecy. Co vlastně chcete dělat. Příští vláda možná najede na vlastní minu, soudí Bok

10.11.2021 16:10 | Komentář

VHLED MICHALA BOKA Přichází nemastná neslaná vláda. Nastupující vláda Petra Fialy předložila veřejnosti svou koaliční smlouvu. Její součástí je i program nastupující pětikoalice. Pokud byste v něm však čekali něco konkrétního, byli byste na omylu. Znovu se tak ukazuje, že hlavním tmelem vznikající vládní koalice je jen odpor k Andreji Babišovi. Tahle kóta však byla zdolána a nová vláda moc neví, co by vlastně chtěla dělat, říká ve svém pravidelném komentáři politolog Michal Bok.

Zhruba takhle by se ve stručnosti dal shrnout program nastupující vlády. Ten dokument má sice 42 stran, ale nic moc podstatného ani konkrétního se v něm nedočtete. Nechci a nebudu se tady hnípat v jednotlivých kapitolách. Podstatný je totiž celek. A ten nic moc nenabízí.

V programu se tak dočtete taková moudra jako: „Spotřební daně budou zohledňovat škodlivost.“ Nebo že: „Zakročíme proti daňovým únikům.“ A taky: „Budeme pracovat na zvyšování konkurence na telekomunikačním trhu.“

Všechno to jsou ale jen prázdné kecy. Tyhle věty ve skutečnosti říkají jen jedno velké nic. Nemají žádný obsah. Jsou to jen budovatelské povídačky na úrovni, že budeme bojovat za světový mír.

Největší problém nové vlády

A právě tady a v tom tkví ten největší kámen úrazu nastupující vlády. Pokud ta vláda neumí říct dneska, co vlastně chce, tak to nezvládne prosadit, ani pokud by náhodou vládla celé čtyři roky. Všechny tyhle vznosné věty a fráze totiž bude muset napřed umět přetavit v něco konkrétního. A pak to něco konkrétního bude muset umět prosadit.

Představa, že tohle zvládne zúřadovat v prvním roce své vlády, je mimo. Ten první rok zabere jen to, aby si vůbec sama vláda ujasnila, co chce dělat. A bavíme se tady o frázích jako: „Zaměříme se na budování odolnosti vůči hybridním hrozbám.“ Nebo: „Budeme klást důraz na systém zpětné kontroly a hodnocení efektivity vynaložených výdajů.“

Štěstím té vlády je, že nic z těchhle keců není měřitelné. Nikdo tak nemůže za dva roky přijít a říct, že vláda něco nesplnila. Jak totiž chcete s někým vést polemiku o tom, jestli se na něco zaměřil, nebo nezaměřil? To přece nejde.

Celý ten program je v tomhle ohledu v lepším případě jen slohovým cvičením. Prostě akorát banda poradců a úředníků sepsala dokument, který sice nikoho nepotěší, ale hlavně ani nikoho neurazí.

To je na jednu stranu hezké a asi to ani v téhle chvíli nikomu nevadí. Bohužel ve střednědobém horizontu je to mina, na kterou ta vláda dříve nebo později najede. A ona pak bouchne a ten výbuch bude o to horší.

Protože ty fráze, které si vláda do svého programového prohlášení napsala, jsou tak bezobsažné a prázdné, že si je každý může vykládat, jak si zamane.

Co chybí v programu nové vlády?

Pětikoalice tak vyměnila spory teď a tady za spory, které nevyhnutelně začne vést v jeden každý okamžik, kdy se kdokoli z nich bude pokoušet o nějaké přetavení nebo zhmotnění čehokoli, co si vepsali do tohohle svého programu.

To by za normálních okolností nevadilo, ale současné okolnosti bohužel nejsou normální. V tomhle ohledu je zajímavé ne to, co v programovém prohlášení je, ale naopak to, co v něm není. Slova „covid“, „vakcíny“ ani „očkování“ tak v tom dokumentu nenajdete.

Zato se v kapitole zdravotnictví dočtete, že: „V rozvoji vzdělávání je zásadní stabilizace systému bez dalších neustálých změn.“ Kdyby pětikoalice použila pro

napsání těchhle řádků generátor náhodných slov, mělo by to patrně větší hodnotu.

Mohlo by to být horší?

Ale buďme spravedliví. Tahle vláda a její jednotlivé strany a koalice vlastně nic neslibovaly. Je to prostě vláda malých ambicí. Bohužel v dnešní turbulentní době bychom měli chtít a měli bychom potřebovat vládu, která něco udělá.

To ostatně byla největší chyba Babišovy vlády, která nebyla schopná udělat nic, abychom se pohnuli směrem kupředu.

Takže dneska jsme v situaci, kdy jsme takovou novodobou kolonií západního kapitálu. Kdy umíme montovat věci dohromady v halách na krajích měst, ale pořádně nemáme žádný vlastní výzkum a vývoj. A kdy sice na papíře přesahujeme Španělsko a Portugalsko v hrubém domácím produktu na hlavu a kdy se blížíme Itálii a Francii, ale pokud si do kterékoli z těchhle zemí zajedeme, tak si tam připadáme jako žebráci.

To je ta skutečná výzva, kterou by měla řešit jakákoli nastupující vláda. My to však dlouhodobě ignorujeme a bohužel ani Fialova vláda se netváří, že by se tímhle problémem hodlala zabývat.

Pozitivní zprávou alespoň je, že nehodlají zavádět v nejbližší době euro, takže nehrozí, že skončíme jako Slováci, kteří ze svých mizerných platů dotují důchody penzistům v celé jižní Evropě.

PL