Globální lhaní po 60 letech
Globální lhaní po 60 letech
Po desetiletích od dávných událostí se dá snadno lhát. Škoda přeškoda, že už je nás tak málo – pamětníků katastrofy třicátých a čtyřicátých let minulého století. Byla to doba, kdy šlo o samu existenci lidstva. Doby, kdy hitlerovská „čistá rasa“ fyzicky hubila z ideologických důvodů lidi po milionech. Doba, kdy árijským nadlidem zbýval už jen kousek k likvidaci všech Židů a Cikánů. Doba, kdy „méněcenní“ Slované měli být pouze sluhy vyšší rasy. Doba, kdy si Němci válkou podrobili celou Evropu, kdy zbavili životů 50 milionů lidí a ostatní žili v bědných životních podmínkách.
Hitler si v r. 1941 podrobil celou Evropu a podporovali jej mnozí spojenci. Téměř všichni Němci věřili, že tento stav bude trvat dalších tisíc let! Výsledkem německé agresivity byly Lidice, Ležáky, Oradour, Caventry, Grúň a desetitisíce dalších obcí, zejména v Sovětském svazu. Lidstvo prožilo nacistickou, teroristickým způsobem vedenou válku a všichni, kdo jsme přežili, jsme uvítali konec tohoto strašného období v dějinách Evropy. Vždyť Němci nesmyslně a masově vraždili ještě v posledních hodinách tohoto strašného nacistického pekla. Českého národního povstání v květnu 1945 se účastnilo 100 000 bojovníků a z těch Němci naprosto bezúčelně zavraždili 10 000. Při osvobozování Československa padlo 144 000 Sovětů, 13 000 Rumunů a tisíce Čechů Svobodovy armády za velmi těžkých bojů od Dukly ke Kroměříži. Američanů padlo několik set. (Po osvobození z pochodu smrti z koncentračního tábora Flossenbürg u Stamsriedu jsem denně postupoval s Američany v čele fronty. Dne 6. května jsem s nimi dojel bez jediného výstřelu Němců do Plzně. Znám tedy vše z osobní zkušenosti!)
Ale posuďme celkově válku v Evropě od napadení SSSR Německem 21.6.1941. Po počátečních obrovských porážkách zvrátila v r. 1942 Rudá armáda válku u Stalingradu ve svůj prospěch. Další obrovská bitva proběhla v r. 1943 u Kurska a od té doby Němci pouze ustupovali. Na východní frontě měly obě strany v různých letech každá 4-6 milionů vojáků.
Dnes si jen velmi málo lidí uvědomuje, že Hitler prohrál 2. světovou válku v Evropě na východní frontě! Rudá armáda zvítězila po nemírně těžkých bojích nad vysoce vojensky vyspělou armádou Německa a donutila ji k bezpodmínečné kapitulaci!
Italské bojiště bylo proti východní frontě lokální záležitostí. Invaze Spojenců 6.6.1944 v Normandii se uskutečnila v době, kdy už se na výsledku války nemohlo nic změnit, protože německá armáda na východě jen ustupovala a nebyla schopna zvrátit situaci. Přesto patří mé hluboké uznání a obdiv všem ve Francii bojujícím spojeneckým vojákům!
Nebýt východní fronty, kolik invazí by se na západním pobřeží Evropy muselo uskutečnit, aby tam Spojenci porazili šestimilionovou německou armádu, která by nebyla vázána v SSSR? A byly by všechny úspěšné?
Zvažme tedy znova fakta z jara roku 1945. Nebýt absolutního vítězství Rudé armády na východní frontě, Německo by stále ovládalo náš kontinent podle situace, která vznikla v r. 1941. Proto by ze světa zmizeli všichni zbývající Židé a Cikáni. Čechové jako národ by byli po válce fyzicky likvidováni či poněmčeni a o jejich bývalé existenci by byly pouze zmínky v knihách historiků. Nacismus by se stal světovým fenoménem.
Je takřka neuvěřitelné, jak finanční oligarchie dokázala tehdejší fakta nahradit soustavou výmyslů a lží, dnes pro ni výhodných.
Globalizace ovládla svět a nadnárodní instituce jej řídí podle svých současných představ a potřeb. Aby dosáhly svého cíle – maximálního zisku – ovládla a řídí ve svůj prospěch nejen světové hospodářství, ale i světovou politiku a veřejné mínění. Jeho jádrem je centrálně řízený antikomunismus. Ten se zpětně promítl do oficiální politiky všech tzv. demokratických států včetně České republiky.
Sovětský svaz byl v roce 1945 podle reality oficiálně uznáván jako vítěz bez ohledu na svou vnitřní politiku. Leč postupně se změnily společenské poměry na planetě. Západ slavil několik let 8. květen jako porážku nacismu. Se vzrůstajícím vlivem Německa jako součástí NATO se však začalo slavit „osvobození Němců od fašismu“!
A nyní při 60. výročí vojenské porážky Německa se stále častěji mluví o „porážce hnědé totality rudou totalitou“! Tyto formulace však jsou charakteristické pro politické záměry současných vládců světa: 2. světová válka prý neosvobodila svět od strašného nacismu, ale vehnala jej do rudé diktatury. Je přirozené, že nemohu znát konkrétní centrum, globálně vydávající závazné pokyny pro formování světového veřejného mínění. Jeho existence se však konkrétně projevuje glajchšaltováním názorů lidí i řízením státní politiky v jednotlivých zemích. Projevilo se to např. názorovým bojem v některých státech, zda se mají jejich představitelé účastnit oslav 60. výročí porážky Německa v Moskvě.
Ve jménu a ve prospěch globalizace – jak se ukázalo – je zřejmě snadné převracet bílé v černé podle celosvětových potřeb vládnoucí finanční oligarchie.
PhDr. Pavel Macháček, tajemník Kruhu občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí
