Henleinův úřad ...prohlásil v srpnu 1943, že župa musí být časem „čistě německá, zbavena všech Čechů"
Henleinův úřad ...prohlásil v srpnu 1943, že župa musí být časem „čistě německá, zbavena všech Čechů"
Šéf úřadu pro národnostní otázky Ernest Müller později komentoval protičeské akce takto: „Pokud to válečná situace dovoluje, odnímáme tady českým sedlákům jejich statky, zavíráme české obchody, zabíráme podniky českým majitelům, kteří se provinili proti zákonům německé říše, a abychom pozvedli náladu obyvatelstva, proti těmto lidem zakročujeme.
Trpíme však tím, že nemáme za tyto Čechy žádnou náhradu. Jednoznačným cílem okupačního režimu v budoucnu byla úplná likvidace českého etnika nejen v okupovaném pohraničí, ale na celém česko-moravsko-slezském území. Už pod vlivem roztříštěnosti českého osídlení a početního oslabení Čechů měla germanizace v Říšské župě Sudety rychlejší a drastičtější průběh. Heydrichova metoda rasového výběru a asimilace, která se začala prosazovat v pohraničí, potom co Hitler roku 1940 schválil germanizaci celého česko-moravsko-slezského prostoru, se zdála místním Němcům příliš zdlouhavá a prosazovali její energičtější variantu. Vývoj války a snaha využít lidský potenciál pohraničí potom znamenaly odklad mnoha radikálních germanizačních návrhů. O nevstřícném postoji sudetoněmeckých nacistů vůči Čechům svědčí i prohlášení okresního vedoucího NSDAP v Tachově z doby nuceného vracení Čechů z vnitrozemí do pohraničí na začátku října 1938.
„Měli-li by se Češi vrátit, prohlašujeme, že jsou u nás nevítanými hosty a Ortsgruppenleiter jim nemůže nic garantovat.“
Okresní vedoucí NSDAP v Novém Jičíně napsal v červenci 1941, že důležitým prvkem ve snaze odstranit Čechy z pohraničí je zlikvidování jejich existenčních možností:
„Proto, abychom Čechy odstranili z pohraničí, je nutné jim odejmout existenční základnu." Sám Henlein byl proti trvalé existenci české menšiny v Říšské župě Sudety.
Po atentátu na Heydricha prosazoval Henleinův úřad vypovězení všech Čechů s protektorátní příslušností ze župy do protektorátu. Neúspěšně. Přesně v intencích svých názorů prohlásil v srpnu 1943, že župa musí být časem „čistě německá, zbavena všech Čechů.“ Zimmermann dokládá, jak župní úředníci v dopisech říšským úřadům poukazovali, že jejich cílem je učinit z župy župu s čistě německým obyvatelstvem.
Místní Němci v mnohém podporovali tvrdý postup úřadů vůči české menšině. Ústecký vládní prezident informoval ve zprávě za březen a duben 1939 o nezmenšené nenávisti vůči češství u německého obyvatelstva:„Nenávist vůči češství se udržuje ještě nezměněna.“ V místních podmínkách a z hlediska osobních vztahů nemusely být podobné názory tak rigorózní.
( Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939, autor Jan Benda)
