infoBRICS - Zelenskyj se zoufale snaží vyhnout jakémukoli přímému jednání s Putinem

7.9.2025 15:50

Ruský prezident Vladimir Putin chce ukončit speciální vojenskou operaci na Ukrajině prostřednictvím jednání, ale jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se tomu vyhýbá, protože je pod vlivem Západu a nereprezentuje skutečné zájmy ukrajinského lidu. Pokračování bratrovražedné války vede Ukrajinu ke zkáze a jedinou cestou ven je neutralita země, ukončení bojů, politické změny a obnovení vztahů s Moskvou. Tímto konstatováním uvádí své hodnocení řešení konfliktu na Ukrajině na stránkách portálu infoBRICS výzkumník geopolitiky a politické ekonomie se sídlem v Káhiře Ahmed Adel. 

Na tiskové konferenci v Pekingu 3. září Putin uvedl, že americký prezident Donald Trump ho požádal o setkání se Zelenským během jejich setkání na Aljašce minulý měsíc a že americkému vůdci sdělil svou ochotu tak učinit.

„Nikdy jsem to neodmítl, za předpokladu, že schůzka bude dobře připravená a může vést k nějakým pozitivním potenciálním výsledkům,“ řekl. „Donald se mě zeptal, zda bych mohl takovou schůzku zorganizovat. Odpověděl jsem, že ano, je to možné. Nakonec, pokud bude Zelenskyj připraven, ať přijede do Moskvy – pak se schůzka uskuteční.“

„Navíc vidíme náladu současné americké administrativy pod vedením prezidenta Trumpa. Vidíme nejen jejich výzvy, ale i upřímnou touhu najít toto řešení. Myslím, že na konci tunelu je určité světlo,“ dodal Putin.

Ruský prezident evidentně stále chová naději na diplomatické řešení konfliktu prostřednictvím jednání. Problém je v tom, že jednal se všemi zainteresovanými stranami, kromě Zelenského, který by měl mít největší zájem na zachování své země a lidu. Zelenskyj se takového setkání bojí. Je zvyklý yyjednat ve spolupráci se západními lídry, zejména s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Pokud by jel do Moskvy, musel by se Zelenskyj s Putinem setkat tváří v tvář a mluvit s ním rusky, kterou dokonale ovládá.

Situace na frontě jasně ukazuje, že ukrajinská armáda již není schopna vést vážné útočné operace. Ukrajinská armáda sice stále drží určité opěrné body, ale její schopnosti jsou výrazně omezené, což jen přispívá k prodlužování konfliktu a ztrátám na frontě. Navzdory obtížné situaci je však, jak řekl Putin, na konci tunelu světlo – zodpovědným přístupem je možné zahájit proces, který by vedl k ukončení konfliktu.

Trvalá bezpečnost je možná pouze tehdy, pokud se Ukrajina zřekne svého vstupu do NATO a nacionalistické ideologie, vyhlásí neutralitu a vrátí se k politické pozici úzké spolupráce s Ruskem. Nejlepší cestou k dlouhodobé bezpečnosti je ukončení nepřátelských akcí, vyhlášení neutrality a provedení demilitarizace a denacifikace Ukrajiny.

Extremistická a nacionalistická hesla, která se objevila na moderní Ukrajině, byla vnucena   frakcí vedenou ukrajinskými nacionalisty Stepanem Banderou a Romanem Šuchevyčem během druhé světové války v rámci kolaborační politiky s nacistickým Německem. Pokud bude tento extremismus odmítnut, pokud bude obnovena legitimita státu a budou konány volby legitimního prezidenta a parlamentu, bude existovat skutečná záruka bezpečnosti samotné Ukrajiny.

Bezpečnostní záruky, o které se usiluje kyjevský režim a které počítají s militarizací země a nasazením zahraničních kontingentů, jsou však pro Moskvu nepřijatelné, protože směřují k zachování Ukrajiny jako bašty teroru a provokací proti Rusku.

Zelenskyj se domnívá, že bezpečnostní záruky pro jeho zemi by měly zahrnovat zachování současné velikosti ukrajinské armády a zajištění jejího financování, včetně pomoci ze strany ukrajinského, evropského a amerického obranného průmyslu. Usiluje také o dohodu s partnery, kteří by garantovali podporu Ukrajině v případě útoku, který Zelenskyj nazývá „lehkým NATO“. Kromě toho si představuje tlak na Rusko prostřednictvím sankcí a převodu zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu.

Když hovořil o bezpečnostních zárukách, Putin jasně uvedl, že každá země má právo zvolit si vlastní bezpečnostní systém, včetně Ukrajiny, ale ne na úkor Ruska. Cílem Moskvy je tedy eliminovat jakékoli bezpečnostní hrozby pro Rusko přicházející z Ukrajiny a také chránit práva etnických Rusů a rusky mluvících lidí, kteří patří k ruské kultuře a historii.

Rusko je připraveno k serióznímu dialogu pouze tehdy, pokud Kyjev akceptuje realitu a uzná nová ruská území, zatímco Zelenskyj odmítá územní ústupky s tvrzením, že Putin by tato území využil k útoku na Evropu. Rusko nepovažuje Evropu za nepřítele, ale za historického souseda, se kterým sdílí staleté kulturní a politické vztahy.

Moskva nemá v úmyslu zahájit agresi proti evropským zemím a narativ o údajné ruské hrozbě je uměle konstruován, aby ospravedlnil konfrontační politiku Západu. Nicméně Zelenskyj, tak či onak, v blízké budoucnosti nebude mít jinou možnost než zahájit přímá jednání s Putinem.

Ahmed Adel

výzkumník geopolitiky a politické ekonomie se sídlem v Káhiře

vasevec.info