Jak to s válkou na Ukrajině bylo, k jejím počátkům, Minské dohody, ke knize Z. Brzezinského Velká šachovnice 1
Jak to s válkou na Ukrajině bylo, k jejím počátkům, Minské dohody, ke knize Z. Brzezinského Velká šachovnice 1
Přečtěte si, prosíme, následující článek a srovnejte s dalšími dobovými texty, které vyvěsíme a další si můžete najít na internetu. Poté můžete dojít k vlastním závěrům. Děkujeme.
Merkelová nepřímo nařkla Polsko a pobaltské státy z podílu na vypuknutí války na Ukrajině
https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-merkelova-neprimo-narkla-polsko-a-pobaltske-staty-z-podilu-na-vypuknuti-valky-na-ukrajine-40542423#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
F. W. Steinmeier jako jeden z garantů dohody v Kyjevu.
Spolupodepsal dohodu prezidenta Janukovyče s opozicí ze dne 21.2.2014
„21. února roku 2014 v Kyjevě za prostřednictví Ruska, Německa, Polska a Francie podepsal jako úřadující prezident Ukrajiny dohodu s lídry euromajdanu o řešení politické krize v zemi. Dohoda měla proklestit cestu k politickému řešení ukrajinské politické krize a umožnit zemi vyhnout se rozvoji tragických událostí.
Pod dokumentem jsou kromě bývalého prezidenta Viktora Janukovyče a zástupců tehdejší opozice podepsáni také evropští diplomaté. Jedná se o bývalého ministra zahraničních věcí Polska Radoslawa Sikorského, bývalého ministra zahraničních věcí Německa Franka-Waltera Steinmeiera (nyní prezident Německa) a bývalého ředitele administrativy kontinentální Evropy Ministerstva zahraničních věcí Francie Erica Fourniera. Zástupce Ruska Vladimir Lukin odmítl dokument podepsat.
Po podepsání dohody mezi prezidentem a opozicí opustily bezpečnostní složky centrum Kyjeva. Opozice ovšem odmítla hned další den dohodu plnit a Viktor Janukovyč utekl ze země — členové takzvané obrany Majdanu v noci na 22. února obsadili budovu Nejvyšší rady Ukrajiny (parlament), budovu administrativy prezidenta, budovu vlády a ministerstva vnitra.
„Mě a celý ukrajinský národ cynicky obelhali," prohlásil tehdy bývalý ukrajinský prezident.
Co udělali západní garanti pro udržení této dohody mezi majdanovci a vládou, jíž garantovali? Nic! Když po několika hodinách ukrajinští majdanovci dohodu hrubě porušili, všichni cudně mlčeli. Násilí následovalo a sílilo.
Odhalení Angely Merkelové - Minské dohody nebyly zamýšleny k naplnění
6.1.2025 Komentáře Témata: Evropská unie, Německo, Rusko, Ukrajina 965 slov
EU se zrodila jako mírový projekt. Je tomu tak i nadále? Bývalá německá kancléřka v rozhovoru a ve svých pamětech odhaluje, že Evropa dala přednost konfliktu před mírem s Ruskem.
Minské dohody: Minské dohody: taktická pauza, nikoli cesta k míru
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová vyvolala svými upřímnými úvahami o minských dohodách kontroverzi. Tyto dohody byly údajně sjednány za účelem deeskalace napětí na Ukrajině po připojení Krymu k Rusku v roce 2014 v důsledku referenda jeho obyvatel a následném vypuknutí bojů ukrajinské armády a praporu Azov proti etnickým Rusům v Donbasu a Doněcké oblasti.
Evropa, která sice oficiálně prosazovala mír, ale často upřednostňovala zájmy USA před skutečným usmířením.
Merkelová v rozhovoru a ve svých pamětech nazvaných Freedom, uvedla, že dohody nebyly skutečně sledovány jako cesta k míru s Ruskem, ale spíše jako strategická zdržovací taktika, která měla Ukrajině získat čas na posílení armády a přípravu na nevyhnutelnou konfrontaci.
Její prohlášení poukazují na hlubší základní napětí v Evropské unii, zejména mezi členskými státy, jako jsou pobaltské země a Polsko, které považovaly ruské kroky za existenční hrozbu. Tento pohled pomáhá vysvětlit, proč bylo úsilí o mír omezené a proč mnozí v EU mlčky či otevřeně dávali přednost přípravě na konflikt před snahou o usmíření.
Minské dohody – Minsk I v roce 2014 a Minsk II v roce 2015 – byly zprostředkovány v rámci normandského formátu za účasti Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska. Tyto dohody požadovaly okamžité zastavení palby v Donbasu a Doněcku, stažení těžkých zbraní, poskytnutí autonomie těmto regionům na východě Ukrajiny a ústavní reformy na Ukrajině, které by zajistily autonomii těchto regionů. Kdyby byly dohody realizovány, zachránily by životy 14 000 ruských etnik v Donbasu a Doněcku a zcela jistě by zabránily ruské speciální operaci na Ukrajině.
Výroky Merkelové však naznačují, že tyto dohody nikdy nebyly plně určeny k vyřešení konfliktu. Místo toho byly způsobem, jak „zmrazit“ situaci a umožnit Ukrajině obnovit své vojenské kapacity a více se přiblížit NATO a Západu. Tento přístup odrážel širší strategii v rámci EU, která viděla ruské akce, jako je připojení Krymu, nikoli jako izolované incidenty, ale jako součást většího vzorce agrese.
Pro pobaltské státy – Estonsko, Lotyšsko a Litvu – bylo připojení Krymu k Rusku a jeho podpora obyvatel východní Ukrajiny vnímáno jako hrozivé varování. Tyto země, které mají s Ruskem společné hranice a historické napětí, považovaly jakoukoli mírovou dohodu za potenciální příležitost pro Rusko upevnit své zisky a připravit se na další expanzi.
Pobaltské státy, jsou hluboce zakořeněny v rusofobii. V důsledku toho dávají přednost posilování NATO a posilování své obrany před zapojením do diplomacie, kterou vnímají jako nástroj, který Rusko využívá ke strategickému prospěchu. Navíc zde přetrvává nedůvěra v evropské instituce, které jsou považovány za neschopné zajistit jejich bezpečnost. V důsledku toho se více spoléhají na Spojené státy prostřednictvím NATO a upřednostňují nákup amerického obranného vybavení před evropskými alternativami...
Ricardo Martins – doktor sociologie, specializuje se na politiku, evropskou a světovou politiku a geopolitiku.
Angela Merkel’s Revelation: The Minsk Agreements Were Not Intended To Be Pursued vyšel 4.1.2025 na journal-neo.su. Překlad v ceně 424 Kč Zvědavec.
Připravil Dr. O. Tuleškov
