Je Petr Nečas, předseda vlády ČR, vinen?
Je Petr Nečas, předseda vlády ČR, vinen?
„Spolupráci“ se třemi bývalými poslanci za ODS, kteří se postavili proti vlastní vládě a hrozili, že nebudou hlasovat s ní, ale proti ní, považuje Petr Nečas za normální jev v politice, který by neměl být kriminalizován.
V čem uvedená „spolupráce“ spočívala? Poslanci za slíbená výnosná atraktivní místa v polostátních organizacích, se vzdali poslaneckého mandátu a ODS na jejich místa povolala náhradníky. Vláda se tak udržela u moci Petr Nečas byl i nadále předsedou vlády ČR.
Podle našeho názoru P. Nečas jednal tak proto, aby si i nadále, kromě dalšího, zachoval funkci předsedy vlády a předsedy ODS. Na výměně poslanecké mandáty za atraktivní místa byl též osobně zainteresovaný. Uvedené kroky nepodnikl tedy jen a jen pro zachování vlády, ale též z osobních důvodů.
Kdyby tento obchod nebyl uzavřen, padla by vláda a Petr Nečas by nebyl premiérem.
Nedošlo by proto ke zvýšení DPH, nemluvil by v bavorském zemském sněmu, nebyly by zřejmě schváleny ani církevní restituce. Hrálo se tedy na politickém kolbišti o mnohé i další, o nichž nebyla řeč.
Politicky měl zmíněný obchod velké důsledky. Hráči věděli, o co se hraje. Úplatky, které P. Nečas nabídl třem poslancům, byly pro poslance dostatečně velké, a proto na nabídku přistoupili. Hlavní roli v jejich jednání nehrála tzv. loajalita k ODS, nýbrž výše a opakovanost úplatku. Nabízení úplatku a přijetí úplatku s takovými politickými důsledky je dle našeho názoru trestným činem, který by měl být policií a státním zastupitelstvím s veškerým důrazem stíhán. Takto by mělo být také řečeno, že politické změny se nedosahují úplatkářskými aférami, ale politickým zápasem vedeným podle pravidel demokracie.
Vláda, která do svého programu si dala na jedno z předních míst boj s korupcí, je nyní odhalena, že právě korupce, jak jsem přesvědčen, ji udržela u moci. Taková vláda proto ztratila jakoukoliv autoritu a s Petrem Nečasem odešla. Je vinen, jak se domníváme, nejen Petr Nečas, ale zásadně i celá vláda, poněvadž dobře věděla, jaké „obchody“ se děly a jaké důsledky měly.
Zatímco nad dr. Rathem se doslova, až na několik výjimek, zavřely brány věznic, kde byl ve vyšetřovací vazbě asi 18 měsíců, nad vazbou paní J. Nagyové, která trvala jen několik desítek dnů, se řada politiků a hlavně médií pohoršovala.
Dnes vývoj pokročil ještě dále. Někteří novináři již píší o tom, že obvinění P. Nečase a dalších je účelové, že se vlastně nic nestalo, že vše probíhalo v rámci demokratických pravidel a že se nyní používá jakýsi dvojí metr. Řízené úniky informací údajně využívá policie a státní zastupitelství k tomu, aby v očích veřejnosti
Ospravedlnila své kroky vůči P. Nečasovi a spol. Jak objevné? Jakoby se toto nedělo až do nedávné doby v kauze D. Rath a dalších spoluobžalovaných?
A pokud jde o dvojí metr, pak, jak vyplývá z uvedeného, skutečně existuje. Pan Rittig, ač ve hře jsou zřejmě nejen desítky milionů, bude být doma a nebude smět vycestovat do zahraničí. Rath však vše musel odsedět, i když u něj na první pohled nebezpečí útěku bylo mnohem menší. Ale k věci. Jsme svědky snah o jakési vyvinění pana Nečase, a to obviňováním státních zástupců a policie.
Podle názoru mnohých je naprosto správné, že P. Nečas byl obviněn. Doufáme, že bude obžalován a odsouzen, přes veškeré snahy některých politiků a médií z něj učinit to nejbělejší lilium. Padni, komu padni!, to je zásada, jíž by se mělo řídit vyšetřování i případný celý soudní proces. Stejně musí být měřeno Jovovi i volovi!
J. Kovář
Nečas, Nagyová, Rittig a dvojí metr
17. 02. 2014 - EB
Dnes ráno byla povolána speciální zásahová jednotka z Bavorska, aby provedla razii v kancelářích vrchních státních zástupců v Praze a Olomouci kvůli podezření z úniku citlivých informací o probíhajících vyšetřováních. Očití svědci tvrdí, že došlo k zadržení čtyř osob. Zvěsti o zmrazení bankovních účtů a zajištění obsahu bezpečnostních schránek nebylo možno potvrdit. Samozřejmě žertujeme, avšak kdyby se tu neuplatňoval dvojí metr, mohli bychom se z úst ministryně spravedlnosti dozvědět (ale asi nedozvíme), že existovaly „znepokojivé signály, že státní zástupci a policie využívali nezákonné úniky informací k tomu, aby v očích veřejnosti ospravedlnili své zásahy proti Petru Nečasovi, Janě Nagyové, Ivu Rittigovi a dalším. Porušení práv podezřelého je trestný čin, právě tak jako koupě náhrdelníku od Cartiera za špinavé peníze. Coby ministryně spravedlnosti chci získat zpět důvěru občanů. Podezřelí byli zadrženi a teď je na nezávislém soudu, aby rozhodl o jejich vině či nevině.“
