Je s podivem, jak dlouho tomu Češi věří. Vladimír Štěpán odhalil skutečný důvod drahé energie

30.05.2022 17:45 | Rozhovor

Moderátorka pořadu Interview ČT24 Světlana Witovská se podivila nad tím, odkud se berou čísla, že plyn nakupujeme přes německé obchodníky třikrát dráž, když smlouvy o nákupech nejsou veřejné. „Jak by chtěla paní redaktorka vysvětlit to, co jsme uváděli před cca půl rokem, že ceny plynu narostly v ČR o 300 procent, v okolních státech o 30 procent? Už ani Ministerstvo průmyslu a obchodu netvrdí, že ceny na burze jsou stejné jako z dlouhodobých smluv,“ reaguje expert na energetiku Vladimír Štěpán. A doporučuje zamyslet se nad slovy ředitele chemického koncernu BASF, že bez levného ruského plynu budou v Německu statisíce nezaměstnaných a stát se dostane do recese.

Foto: Hans Šembera

Popisek: Předseda odborné skupiny Energie není luxusní zboží Ing. Vladimír Štěpán

Kudy se bude ubírat vývoj na trhu s energiemi v nejbližší době vzhledem k aktuálním plánům Evropské unie a jaké jsou z tohoto pohledu perspektivy českého průmyslu a českých domácností? Co můžeme především očekávat?

Tlak na omezení nebo i zastavení odběru ruské ropy a plynu ze strany Evropské unie dále roste. EU představila další plán, jak to realizovat, tzv. RePowerEU. Nástroji mají být vítr, solární fotovoltaika, zelený vodík, tepelná čerpadla, úspory energie, diverzifikace dodávek prostřednictvím zkapalněného zemního plynu (LNG), bioplyn. Evropská unie si je vědoma toho, že tyto nástroje ruskou ropu a plyn nenahradí, minimálně do roku 2030. A že se sankce proti Rusku zcela minuly účinkem, ruská ekonomika vzkvétá a EU se propadá do recese. Navíc se role otočily, nyní se Evropská unie obává, že dodávky plynu zastaví Rusko, které si to může ekonomicky dovolit, protože navázalo strategické partnerství s Čínou, Indií, ale i Jižní Koreou a dalšími. Proto EU připravuje plán na přídělový systém pro dodávky plynu a zastropování cen energií na burzách. Vláda České republiky všechny tyto návrhy Evropské unie podporuje, takže perspektiva českého průmyslu a domácností je jasná. Nedomnívám se, že ceny energie jsou na stropě, jak bylo publikováno, riziko jejich dalšího zvyšování zůstává.

Jsou nějaké možnosti, jak alespoň trochu čelit zdražování, kterému se Česko stejně jako další země nevyhne?

Problém je v tom, že Česká republika neřeší příčiny energetické krize, dá se říci, jako jediný stát v EU, takže zdražování energie bude u nás zase nejvyšší. Nástroje jako dvoustranná smlouva na levný plyn nebo nákup zásobníků stejně jako uložení daně z mimořádně vysokého zisku při výrobě elektřiny v Česku vláda neřeší. Odmítá i zpětný nákup energetických aktiv do vlastnictví státu jako princip, velmi vlažně se staví i k podpoře úspor energie, preferuje spíše další rozvoj solárních a větrných elektráren. Můj dojem je, že vláda si přeje co nejvyšší ceny energie pro odběratele, jinak se to vysvětlit nedá.

Polostátní ČEZ zveřejnil v minulém týdnu nové ceníky. Nový zákazník zaplatí při roční fixaci za elektřinu 11,22 za kilowatthodinu, tedy dvojnásobek loňských cen. Plyn zdražil dokonce na dvojnásobek jarních cen. Je to očekávaný krok od největšího dodavatele, který dodává elektřinu téměř třem milionům domácností a přes půl milionu jich od něj odebírá plyn?

Nový ceník ČEZ znamená, že za otop domu se zaplatí 100 až 150 tisíc korun za rok. Ostatní dodavatelé se rádi přizpůsobí. Za ceny energií odpovídá vláda, ta ale s ceníkem ČEZ nemá problém. Opakem je Maďarsko, které zavádí novou daň z úroků, poplatků a provizí bank. Kromě bank vláda nově dodaní mimo jiné i energetické firmy, pojišťovny, letecké společnosti, maloobchodní řetězce a společnosti z farmaceutického sektoru. Kabinet také od roku 2023 znovu zavede daň z reklamy. Británie vezme energetickým firmám čtvrtinu zisku a rozdělí ho domácnostem. U nás stále zaznívá, že v ČR to nejde. Možná by stačilo vyměnit několik lidí a šlo by všechno jako jinde.

Mě trochu překvapuje, že odbory v Česku řeší jenom to, jak přidat státním úředníkům. Je to tak trochu odvádění pozornosti. Ani na naši skupinu „Energie není luxusní zboží“ se odbory neobrátily. Zdá se mi, že ani průmyslové svazy nefungují tak, jak to odpovídá vážnosti situace. Když slyším jejich představitele, jak nesměle kontaktují vládu, tak je jasné, proč jsme tam, kde jsme.

Nové ceníky ČEZ jsou zatím dražší než u konkurence, jako jsou E.ON nebo PRE. Ale dávalo by smysl vzhledem k turbulentnosti situace na trhu s elektřinou měnit dodavatele ve chvíli, kdy se nikdo z nich o nové zákazníky nepere?

Na trhu přestává fungovat konkurence dodavatelů. Zejména noví odběratelé dostávají extrémně vysoké ceny, něco, jako tomu bylo v režimu DPI. Mají se zavázat na tři roky, ale cena jim každý rok stoupá, i když na burze klesá.

Musíme však vzít v úvahu, že i obchodníci jsou lovnou zvěří. Nakupují plyn a elektřinu na burze, resp. za burzovní ceny, a ty jsou nepředvídatelné, tedy ani riziko jejich kolísání není předvídatelné. Obchodník si pak musí do ceny zahrnout rizikovou přirážku.

Výše uvedená krizová situace se dále stupňuje, protože burza přestává fungovat, probíhá tam manipulace s cenami podporovaná i ze strany Evropské unie, například spekulací s cenou povolenek nebo nesmyslným provázáním cen plynu a elektřiny.

Stát by problém mohl snadno vyřešit dohodou s ČEZ a výrobci elektřiny z uhlí, zafixováním ceny elektřiny cca do roku 2024 po vzoru Slovenska. Česká vláda to ale neudělá, jako jediná v Evropské unii nechrání svoje odběratele energie. Sociální výpomoci měněné téměř každý měsíc nejsou řešením.

Zaznamenal jsem vysvětlení, že české domácnosti v ceně elektřiny či plynu v podstatě připlácejí za riziko, že ruský prezident Vladimir Putin kohoutky zavře, stejně jako za očekávané náklady odklonu od ruského plynu. Dá se to takhle s trochou nadsázky vyjádřit, nebo za co jiného si ve vysokých cenách energií v Česku připlácíme?

Kohoutky nezavře EU, ale Rusko, situace se zcela změnila. Sankce nefungují.

Na něco z této otázky jsem trochu odpověděl v předchozích bodech. Hlavní příčinou násobně vyšších cen energie v České republice není válka na Ukrajině. Je s podivem, jak dlouho tomuto propagandistickému tvrzení občané ČR věří. Je to nečinnost vlády, resp. přijímání opatření, které požár nehasí. Dalším zadlužováním státu na základě přijímání populistických sociálních programů krizi jenom posouváme do dalších období, dluhy státu budeme muset stejně zaplatit. A naše země toho nemusí být schopná, viz hrozbu snížení ratingu ČR, a tím i prodražení dluhu, a informace, že zahraniční investice a zahraniční manažeři do státu s rizikem války spěchat nebudou.

V pořadu Interview ČT24 kritizoval předseda SPD Tomio Okamura přístup vlády k občanům v otázce vysokých cen energií. Moderátorka Světlana Witovská se podivila nad tím, kde bere čísla, že plyn nakupujeme přes německé obchodníky třikrát dráž, když smlouvy o nákupech nejsou veřejné. „Říká to Vladimír Štěpán, energetický expert, hovoří o tom Ivan Noveský, bývalý místopředseda Energetického regulačního úřadu,“ argumentoval politik. Tak se vás tedy ptám, kde berete ta čísla, když smlouvy o nákupech nejsou veřejné?

Dělal jsem ty kontrakty ve více státech, tak vím, co v nich je, a sleduji narůstající rozdíl mezi cenou na burze a z dlouhodobých smluv od roku 2020. V principu platí, že Gazprom je ochoten poskytovat nemalé slevy, pokud se odběratel zaváže k dlouhodobé smlouvě s klauzulí TOP (povinnost ročního odběru), protože mu tyto smlouvy zajišťují odbyt plynu na dlouhou dobu. Tím má Gazprom zaručenou návratnost investic. Je to něco zcela jiného, než je krátkodobá dodávka plynu například na burzu za kolísavé ceny. Proto se tyto ceny mohou i výrazně lišit.

Z výše uvedeného je jasné, že se musíme pokusit dostat se k těm výrazně nižším cenám. Průmysl nezajímá, jak má vysoké ceny, musí mít ale ceny srovnatelné se zahraniční konkurencí. A ty nemá, má je násobně vyšší. V České republice to ale nikdo neřeší.

Myslím, že někdy v prosinci 2021 uvedl Gazprom, že Němci levně nakupují ruský plyn a pak ho draho přeprodávají jiným státům za cenu na burze. Pak ještě několikrát, a uvedli mimo jiné, že tu cenu jim probojoval bývalý kancléř Gerhard Schröder. Gazprom se tak bránil proti napadení, že oni jsou příčinou zvyšování cen plynu. Němci nereagovali, je potřeba se jich zeptat proč, pokud to není pravda.

Ředitel chemického koncernu BASF Martin Brudermüller řekl, že bez levného ruského plynu budou ve Spolkové republice Německo statisíce nezaměstnaných a stát se dostane do recese. Asi tím nemyslel ceny z burzy?

Myslel dlouhodobý kontrakt Wingasu s Gazpromem pro BASF. Pokud Česká televize žádá důkaz o cenách plynu z dlouhodobých smluv, měla by se zeptat napřímo Wingasu, jaký kontrakt má.

V tisku bylo vícekrát publikováno, že cena z dlouhodobých smluv pro Maďarsko je 250 USD/tis. m3 a pro Německo 270 USD/tis. m3. Zato cena v ČR je přes 1 000 USD/tis. m3 a cena stále stoupá.
Ze své čtyřicetileté praxe vím, že takové kontrakty mají i Rakousko, Itálie, Francie, mělo Polsko, osobně jsem ho dělal pro Bulharsko, Slovensko. Prakticky všechny státy, které kupují ruský plyn, s výjimkou České republiky.

Jak by chtěla paní redaktorka vysvětlit to, co jsme uváděli před cca půl rokem, že ceny plynu narostly v ČR o 300 procent, v okolních státech o 30 procent? Dnes už ani Ministerstvo průmyslu a obchodu neříká, že jsou ceny na burze stejné jako z dlouhodobých smluv.

Jako skupina „Energie není luxusní zboží“ jsme navrhli vládě, aby nám dala oprávnění jednat o dodávkách tohoto levného plynu pro Českou republiku, to by byl nejlepší důkaz. Marně.

 https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/-Je-s-podivem-jak-dlouho-tomu-Cesi-veri-Vladimir-Stepan-odhalil-skutecny-duvod-drahe-energie-703862