Kde máme stát…
Kde máme stát…
Marek Řezanka
Pro Lutonského zkáza je trest boží
za volbu lidí – žluč z něj přímo teče.
Wollner svůj výrok fakty nepodloží:
Klidně i světci dá cejch donašeče.
Lidická kauza úmorně se vleče,
nařčená zemře jako prašivá.
Etiketa se snadno našívá,
odpárat nelze, když se s kůží speče.
Inkvizitoři pálí zaživa:
Kde máme stát – nám přikazují klečet.
Pokrytci slaví – přetvářku dál množí,
o lidská práva u nich bují péče.
Erdogan zatím odpůrce své složí,
do Istanbulské smlouvy vrazí meče.
Je členem NATO – mám se smát, či brečet?
Realita je velmi mrazivá:
Slyšíme, co se pravdou nazývá,
lež, kterou dítě z jejích šatů svleče.
Asi nám chybí více vaziva:
Kde máme stát – nám přikazují klečet.
Z Vrbětic zmizlo zakázané zboží:
Hlavně, že k Rusku bylo nutné ječet.
Důkazy na stůl nikdo nevyloží,
v autu tak skončí všechny tvrdé smeče.
Před vlastní hanbou nikdo neuteče.
Cenzura řádí silou kladiva.
Dva metry – kam se člověk zadívá.
Systém má nádor – nejen silné křeče.
Arbitrem je dnes každý nádiva.
Kde máme stát – nám přikazují klečet.
Odporných rysů systém nabývá.
Těží z něj hlavně parta hrabivá.
Rýsují se zde ještě mnohé zteče.
Občan se tím, jak splácet, zabývá.
Kde máme stát – nám přikazují klečet…
Namluveno: http://muamarek.cz/files/mp3/kde-mame-stat....mp3.
Česká televize je nám často dávána jako příklad média, ze kterého můžeme bez obav čerpat fakta.
Zaměřme se proto na některé okaté dvojí metry České televize. Uvedu tři příklady, kdy je nutné chování vysoce postavených osob v ní působících odsoudit:
1) Zástupce šéfredaktora zpravodajství, František Lutonský, zneužil katastrofy v podobě ničivého tornáda na jižní Moravě v červnu 2021, aby dal do souvislosti ničivý živel s výsledky prezidentských voleb v této části republiky. Takové jednání by mělo vést k okamžité rezignaci dotyčného.
2) Tehdejší člen Rady České televize, Zdeněk Šarapatka, pro změnu v červnu 2020 veřejně hlásal, že „smrt se spletla“ – a netajil se svým zklamáním, že místo jím nenáviděného M. Zemana, odešel navždy pan Kubera. Rovněž zde šlo o mimořádně nechutné chování, které by mělo vyústit v rezignaci dotyčného.
3) „Skupina historiků a expertů na Lidice vydala obsáhlé prohlášení, podle něhož nelze vinit přeživší Alžbětu Doležalovou za to, že údajně udala svoji židovskou podnájemnici Štěpánku Mikešovou.“ (1. 7. 2021, Parlamentní listy). Marek Wollner ovšem nadále v rozporu s fakty hájí postup České televize, který dotyčnou výrazně poškodil – a ukázal se jako nepravdivý. Ani v tomto případě Wollner nemusel na svou funkci rezignovat.
Nabízí se otázka, kdo má ještě tu drzost něco občanům České republiky hlásat o boji proti nenávisti, a zejména o boji proti hoaxům a takzvaným dezinformacím. S touto otázkou potom souvisí jiná, a to: Jak může být dětem na školách Česká televize doporučována jako nezávislý zdroj informací, o němž se nepochybuje?
Hlavně tedy, že máme pana Foltýna, který označí za „dezoláta“ (nebo rovnou za svini) každého, kdo nedůvěřuje České televizi. Jak ale vidíme, ta nedůvěra nijak nesouvisí s ruským prezidentem, ale s lidmi, jakými jsou M. Wollner či Nora Fridrichová.
Pokud si ve třídě dovolí učitelka vykládat dětem, že by měly být k tomu, co hlásá Česká televize, kritické, objeví se na scéně pan Stříž, který by ji nejraději za tak odporný zločin viděl za mřížemi.
M. Wollner je v současnosti podezřelý z obtěžování a jiného nepřístojného jednání. Jedna z vypovídajících žen označila prostředí televize jako toxické. Přímo řekla, že „toxické je celé prostředí České televize, které vytvářejí i nejvyšší patra vedení“. Ve spisu přímo stojí, že „jediná možnost, jak se žena může dostat do vyšší pozice v divizi zpravodajství a sport, je přes se.“ Stížností na nepřijatelné chování v televizi bylo více, a to i již od roku 2009. Tak trochu nám to celé může připomínat kauzu Dominika Feriho, který dlouho rovněž reprezentoval symbol úspěšného mladého politika, a to stejně, jak pan Wollner byl propagován jako vzor a profesionál.
Nyní se tato fasáda, na hony vzdálená od skutečného obsahu, hroutí.
Měli bychom si ale připomenout i výše uvedené případy pořadů České televize, které hrubě zkreslily fakta – a poškodily konkrétní lidi.
Nora Fridrichová se v červnu 2024 pro změnu vyfotografovala v přátelském objetí s Otakarem Foltýnem, takzvaným vládním koordinátorem pro „strategickou komunikaci“. Česká televize má být institucí nezávislou – a její zaměstnanci by neměli propagovat vládní úředníky, zvláště, když ti nazývají část občanů České republiky „sviněmi“.
A do toho zakomponujme vládní požadavek zvýšení koncesionářských poplatků. Skutečně hodlá někdo za tento nechutný cirkus povinně platit? Pokud ano, má to být volba dotyčného – ale v žádném případě by to neměla být povinnost pro nás všechny.
Zač máme platit: https://nase-pravda.net/2022-07-07-03/
