Kde vzniká stoka
Kde vzniká stoka
Marek Řezanka
V daleké zemi chovali si blechy.
Potkany krmit rozhodli se z mísy.
Na orla míří z každé vyšší střechy,
král tvrdí, že prý na něm nezávisí.
Hraboši pole ničí tam jak kdysi.
Klíšťata množí – je to obraz zkázy,
kdo hledá rozum, tak ho nenachází.
Vatry tam hoří – spalují se spisy
o tom, jak lidem pomoct od nákazy:
Kde vzniká stoka, rozmohou se krysy.
Prostý lid žil tam zcela bez útěchy.
S krysami jeho hlad prý nesouvisí:
Ty mají jídlo – lid jen marné vzdechy.
Kdo jenom cekne, na seznamu visí,
seznamu „zrádců“ s „obludnými rysy“.
S těmi se potom dobře nezachází.
Ten, kdo má strach, se drží daných frází.
Hlodavci zatím plní svoji misi:
Přehryzali již hlavní klády v hrázi.
Kde vzniká stoka, rozmohou se krysy.
Bahno se valí – jsou ho plné měchy,
strhává všechno – i vznešené tisy.
Dere se dveřmi – odnáší též plechy
servané ze střech. Kraj je bídně lysý.
Kdekdo má strach, zda život znovu vzkřísí.
Krysám se daří – prostý lid se plazí.
Obilí shnilo – z nebe přišly mrazy.
Vláda je víc než zralá na demisi.
Bude král svržen? Všude zejí srázy:
Kde vzniká stoka, rozmohou se krysy.
Bahno si cestu neúprosně razí.
Leží již na všem v závěrečné fázi.
Esence hnusu s čímkoli se smísí.
Stíny se plouží na své anabázi:
Kde vzniká stoka, rozmohou se krysy.
Namluveno: www.muamarek.cz/files/mp3/kde-vznika-stoka....mp3
Za symbol novodobé totality pokládám stávajícího ministra vnitra, Víta Rakušana. To je člověk, který by dávno měl v demokratickém státě rezignovat, neboť se osobně zaručil za Petra Mlejnka zachyceného při korupčním jednání – a bránil jeho odvolání.
Místo toho je tváří novodobé cenzury, oklešťování webů – a podpory udavačství za „nesprávné názory“.
Existují zde minimálně dva fundovaní odborníci, na které jsou nyní pořádány hony kvůli tomu, že vybočují z řady. Jedná se o děkana Vysoké školy ekonomické (VŠE) Miroslava Ševčíka a profesora Petra Druláka.
Studentům ze senátu fakulty Mezinárodních vztahů se nelíbí, že je Miroslav Ševčík na protivládních demonstracích spojovaný s Vysokou školou ekonomickou. „Studentští senátoři vyjádřili obavy ohledně spojování děkana Národohospodářské fakulty Ševčíka a jeho názorů s VŠE jako takovou.“ Nevím, jak vás, ale mě z podobné reakce studenstva mrazí – a neváhám takovou reakci nazvat ryze fašistickou. Co je to za studenta, když hodlá někoho perzekuovat za jeho přesvědčení a odlišné stanovisko? Od toho je zde svobodná diskuse, do níž se může zapojit kdokoli a ověřit si, jak silným argumentem disponuje.
Jenže v naší společnosti se již delší dobu nediskutuje. Česká televize razí „jediný správný názor“ – a pečlivým sítem prosívá, komu poskytne prostor k vyjádření – a kdo si v ní neškrtne.
Profesor Petr Drulák obdržel kvůli svým odborným názorům dva vytýkací dopisy, byl prošetřován etickou komisí – a on sám podal na svého zaměstnavatele žalobu. Jeho odvolání požaduje sám Bakalář, tedy pro svou funkci ministra zahraničí naprosto nevzdělaný ambiciózní mladík s bakalářským titulem, který vzhledem k úrovni své veřejně dostupné práce nikdy neměl obdržet.
Jako hlavní výtka proti vystupování pánů Ševčíka a Druláka je uváděn jejich politický aktivismus. To myslí někdo vážně? V zemi, kde se Marek Hilšer svlékal do půl těla, kde se senátor Pavel Fischer neúspěšně pokoušel zbavit prezidenta Miloše Zemana jeho funkce, a kde lékařka a univerzitní pedagožka dělá politikům analýzy jejich zdravotního stavu na dálku, z televizní obrazovky (jen analýze pana Bidena se tato dobrá žena s pomyslnou křišťálovou koulí podezřele vyhýbá)?
Do kontextu dodejme několik příkladů, kdy politická angažovanost exponovaných osob zjevně nevadila. Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti v podstatě schválil upálení desítek lidí v Oděse konstatováním: „Prostě je upálili.“
Demonstrací Milionu chvilek pro demokracii se účastnil například Bohumil Kartous (vedoucí komunikace v EDUin, do 30. září 2022 působil v pozici ředitele Pražského inovačního institutu). V jeho případě účinkování na protivládní demonstraci nevadilo, zjevně proto, že protestoval proti A. Babišovi – a nikoli Petru Fialovi.
Ministryně obrany, Jana Černochová, reagovala na atentát na novinářku a mladou ženu slovy: „Dnešní noc na 21.8. si v Rusku zapamatují.“ Interpretace tohoto výroku je zřejmá – ministryně obrany vyjádřila s atentátníky své sympatie. Samozřejmě že v našem státě zůstává nadále u moci, podobně jako Vít Rakušan.
Pomyslná stoka zde zapáchá neskutečně silně. Jen bychom si měli zavčasu uvědomit, že čím více bude podporována stoka, tím více krys se nám z ní vyrojí. Až to nebude k životu.
