Když se rusofobie mění v otevřený fašismus

Datum příspěvku 31. října 2025

Když jsem včera četla článek Daga Daniše o odsouzení Svetlany Burcevové, estonské novinářky ruského původu, za spolupráci s ruskými státními médii, vzpomněla jsem si na Jožku Jabůrkovou, českou levicovou novinářku, která byla za své názory zatčena nacisty a odvezena do koncentračního tábora Ravensbrück, kde 31. července 1942 zemřela po krutém a nelidském mučení.

V současné době se situace opakuje v „baště demokracie“, kterou je Evropská unie, a která se pyšní svými „demokratickými principy a hodnotami“.

Bohužel, dehumanizace národů a lidí s odlišnými názory je v současné době považována za „nejvyšší demokratickou hodnotu“. Před dvěma lety jsem ve svém článku „Princip lidské rodiny“ psala o šílené rusofobní propagandě, kterou „pokročilá západní společnost“ vede již několik desetiletí a která v současné době už už vrcholí vypuknutím jaderného konfliktu.

Před více než 5 měsíci jsme si připomněli Den vítězství nad fašismem, ale jak vidíme, fašismus v Evropě, nebo přesněji v Evropské unii, opět sílí. Prázdné fráze a klišé o demokracii mají pouze zakrýt podstatu režimu, který pronásleduje a vězní lidi za jejich názory.

Není to tak dávno, co vlády Slovenska a České republiky demokraticky uzavřely nepohodlná alternativní média, která odmítla šířit oficiální proukrajinskou propagandu.

Nedávno byla učitelka Martina Bednářová odsouzena k sedmi měsícům podmíněného trestu a tříletému zákazu učit v České republice údajně za „popírání válečných zločinů Ruska na Ukrajině“, i když se dnes zdá, že „válečné zločiny Ruska na Ukrajině“ jsou pravděpodobně jiné, než jak je dosud šíří oficiální bruselská propaganda…

Odsouzená novinářka Svetlana Burcevová byla dehumanizována a vyloučena z „lidské rodiny“ pouze proto, že spolupracovala s ruskými státními médii…

Slovenský premiér R. Fico se stal terčem pokusu o atentát kvůli svým odlišným názorům, které se neshodovaly s oficiální propagandou, což jeho odpůrci stále popírají…

Odsouzení novinářky S. Burcevové je v současné době pouze špičkou ledovce fašismu v EU. Fašismu, který byl v EU oficiálně legitimizován během nedávných oslav „vítězství nad fašismem“.

Co si máme myslet o režimu, který dokonce americký viceprezident D. J. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci označil za autoritářský?

Co si máme myslet o režimu, který umožňuje věznění novinářů, uzavírání alternativních médií a pronásledování lidí s odlišnými názory?

Co si máme myslet o režimu, který je schopen zvrátit výsledky voleb, v nichž zvítězil kandidát s názory odlišnými od těch, které jsou oficiálně povoleny?

Co si máme myslet o režimu, který finančně a materiálně podporuje vraždění válečného zločince a ochuzuje vlastní obyvatelstvo?

Co si máme myslet o režimu, kterým vládne politická elita odtržená od reality a schopná vyprovokovat i jadernou apokalypsu?

I když tento režim pronásleduje, stíhá a vězní lidi za jejich názory, nemůže umlčet pravdu. Stejně jako se mu to nepodařilo před sto lety, když se o to pokusil podobný fašistický režim.

*

Devana. Armádny Magazín Sk

Na snímku estonská novinářka Světlana Burcevová u soudu

novarepublika.cz