Komplex politické méněcennosti - Jak země EU popírají svrchovanost legislativy unie nad národními legislativami

Alexandr Karpov, Aljona Medveděva

Evropský komisař pro otázky justice Reynders oznámil, že se bude bít s výzvami členských zemí EU, které odmítají nadřazenost justice EU před justicí jednotlivých zemí. Podle něho se otázka musí řešit, jinak „bude rozbita celá unie“. Před tím zaslal dopis polským úřadům, v němž je vyzval ke stažení jejich žádosti k ústavnímu soudu, aby prověřil zákonnost některých dohod EU. Disciplinární opatření by mohla být přijata vůči Německu a Maďarsku. Experti poukazují na to, že uvnitř unie vzrůstá nespokojenost s autoritářstvím Bruselu a že jednotný justiční systém v EU není možný bez přijetí společné ústavy.

Evropský komisař pro otázky justice Reynders informoval, že bude bojovat, protože takové přístupy mohou být podle něho pro EU likvidační. Podobné pokusy některých zemí dávají prý negativní příklad ostatním členským zemím. „Jestliže se v členské zemi vyskytne problém, hrozí nebezpečí ‘propagačního efektu’ a u některých to může vyvolat sklon ke zpochybnění vůdčí role unijního práva a výjimečné kompetence Evropského soudního dvora.“

Ústavní spory

V poslední době se objevily spory několika členských zemí EU a Bruselu kvůli otázkám práva. V červnu podala Evropská komise žalobu na Německo. Německý ústavní soud v roce 2020 určil, že balík stimulačních opatření ECB neodpovídá federálním zákonům Německa. Nyní Brusel oznámil, že Berlín musí vrátit do dvou měsíců svůj soudní systém pod křídla EU.

Další podobný konflikt je s Polskem. Začátkem června informovalo vydání Politico, že Reynders zaslal polským úřadům dopis s vyzváním, aby stáhly žádost k ústavnímu soudu země o prověření, zda řada bodů v dohodách EU je v souladu s hlavním polským zákonem. Rozsudek polského ústavního soudu má být vyřčen dne 13. července. Stalo se tak jen několik hodin poté, kdy Evropská komise začala jednání proti Německu.

V dopise EK Polsku stojí, že žádost k ústavnímu soudu „pravděpodobně vyslovuje námitky k základním principům evropského práva, především k principu priority práva EU před národním právem“ a taktéž „pravomoci evropského soudu v interpretaci dohod EU“. Je tam také uvedeno, že žádost „odporuje povinnosti ukázněné spolupráce, protože se Polsko od ústavního soudu snaží domoci rozhodnutí, které umožňuje zpochybnit pravomoci interpretovat klíčové principy evropského práva“.

Reynders poslal polskému ministrovi pro evropské záležitosti Szymanskému a šéfovi ministerstva spravedlnosti Zebrovi dopis, ve kterém uvádí pochybnosti o nezávislosti a legitimitě polského ústavního soudu. Polským úřadům dali na odpověď jeden měsíc.

Maďarská otázka

Třenice ohledně přednosti práva EU před národními zákony vznikly i mezi EU a Maďarskem. Dne 3. června nařídil Evropský soud Evropskému parlamentu zahájit „disciplinární řízení“ s Maďarskem za porušení „principů právního státu“.

V roce 2018 odhlasovali poslanci EP možnost použít proti Maďarsku článek 7 Smlouvy o EU. Znamená to, že se může použít opatření proti členu unie, který porušuje základní principy EU, až po odnětí hlasu v Evropské radě. V soupise dvanácti stížností Evropského parlamentu na maďarskou vládu je korupce, problémy s nezávislostí soudnictví, se svobodou slova, náboženského vyznání, sdružováním, s právy menšin, migrantů a běženců.

Od roku 2021 financování zemí EU přímo závisí na jejich dodržování unijních hodnot a norem. Brusel tak může Budapešti snížit platby z rozpočtu a fondu obnovy po pandemii. Šéfka maďarského ministerstva spravedlnosti Vargová sdělila, že Budapešť je připravena k dialogu ohledně otázek vůdčího postavení práva EU, avšak nátlak na ni bude hodnotit jako politicky motivovaný hon na čarodějnice.

Ještě ke všemu zahájila EK proti Maďarsku disciplinární řízení kvůli opoziční radiové stanici KlubRadio. Ta často kritizovala vládu Viktora Orbána a v únoru ztratila frekvenci k vysílání. EK tvrdí, že maďarské úřady porušily pravidla EU v oboru telekomunikací.

Národní zájmy

Alexandr Kamkin z Institutu Evropy Ruské akademie věd v RT připomenul nejednotnost právních systémů v jednotlivých státech EU. Řekl: „Je to vyvoláno různými národními zájmy zemí EU, rozličností jejich rozvoje, jinou rychlostí ekonomiky v zemích východní Evropy oproti starším zemím. To komplikuje evropskou integraci. Nakonec některé evropské země, především Polsko a Maďarsko otevřeně oponují Bruselu.“

Podle něho „situaci komplikuje to, že se dosud nezformovaly takové instituce jednotného státu jako jsou například jednotný právní systém a evropská armáda. I přes existenci Evropského parlamentu a Evropské centrální banky jsou některé právní aspekty národního práva členských zemí nekompatibilní. Zde dochází k rozporům, kdy mají přednost zákony EU, ale jednotlivé státy se řídí národní legislativou.“

Kamkin uvedl, že tyto tendence jednotu EU zřejmě nesmetou, ale zkomplikují dialog mezi členy a mezi Bruselem a evropskými hlavními městy.

Generální ředitel Centra politických informací Alexej Muchin řekl, že bruselští úředníci jsou nevolení byrokraté a proto mají „prudký komplex politické méněcennosti“. Uvedl: „Vede to k tomu, že na jakékoliv snahy o tak zvaný separatismus, včetně otázky justice, pohlížejí jako na útok na své kompetence a na moc Bruselu.“ V mnoha zemích roste nespokojenost s autoritářskou politikou Bruselu.

Uvedl, že „dokud nebude přijata jednotná ústava EU, bude situace zvláštní. Budou se přehazovat obvinění, ale nic z toho nepojde. Brusel bude chtít trestat země, které budou mít zájem prosadit si větší podíl v oblasti normativů, než mají nyní s Bruselem. Ale samozřejmě bude těmto snahám učiněna přítrž.“

Převzato z RT.com

Outsidermedia.cz