Ladislav Petráš - Kam kráčíš, Česká republiko

Naše vláda chce mermomocí válčit. To dokazuje nejen dlouhodobým směřováním své zahraniční politiky, jejímž vyvrcholením je sjednání a schválení vazalské smlouvy o „obranné spolupráci„ s USA, ale také následným enormním zvýšením vojenského rozpočtu.

Ladislav Petráš

4. září 2023 - 06:20

O těchto snahách vlády také svědčí nová vojenská strategie. S tou již naše „válečná“ ministryně seznámila prezidenta a měla být projednána v branném výboru Poslanecké sněmovny. A jelikož válka nečeká, do konce září má být schválena vládou. Jsem přesvědčen o tom, že by naši občané měli být včas seznámeni alespoň se základními body této strategie, protože se jich bezprostředně týká, píše Ladislav Petráš v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Takže, když to nedělá vláda, pojďme se společně podívat alespoň na některé body tohoto dokumentu. Především se v dokumentu praví:

„V důsledku rostoucí agresivity Ruska je hlavním úkolem české obranné politiky všestranná příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi,“

Nebudu zde polemizovat o „rostoucí agresivitě Ruska“, rozumný občan si sám najde dostatek materiálů o příčinách, které vedly k válce na Ukrajině, protože samotná válka je následkem předchozích příčin (v tomto případu už od roku 1991). O tom, kdo a jak se tohoto válečného konfliktu zúčastňuje ať už přímo, či zprostředkovaně, případně pod různým krytím se rozepisovat nebudu, není to předmětem tohoto článku. Budu se zabývat především tím, co je stanoveno jako hlavní úkol české obranné politiky tak, jak je to definováno v předchozím odstavci.

1. Jsem přesvědčen o tom, že obranná politika by měla směřovat k ukončení konfliktu mírovým jednáním a ne podporou války. V tom vidím první rozpor mezi deklarací v navrhovaném dokumentu a v praktickém jednání vlády.
2. Realizaci obranné politiky ve vojenské praxi vidím zejména v tom, že musíme být připraveni bránit svoji vlast proti jakémukoliv nepříteli. Současný moderní boj je veden v kombinaci vzdušného a pozemního boje. Naše republika zatím není v přímém kontaktu s nějakou nepřátelskou zemí, ale to nevylučuje, že (v důsledku naší zahraniční politiky) naše území nemůže být napadeno vzdušnými silami a raketami. Vždyť část našeho průmyslu se zapojuje do dodávek válečného materiálu jedné z válčících stran. Smlouva o obranné spolupráci s USA také předpokládá pobyt vojsk USA a přepravu materiálu (jakéhokoliv druhu, aniž bychom o tom měli nějaké informace) touto zemí.

Zde musím připomenout jeden z principů války. Tím je izolace bojiště od přepravy vojsk, vojenské techniky a dalšího materiálu k zásobování bojujících útvarů a svazků atd.. No a tato izolace znamená, že nepřítel bude výrobní podniky, zásobovací a přepravní komunikace, systém železniční dopravní infrastruktury, sklady, vojska v prostorech dislokace ničit svými raketovými a dalšími bojovými prostředky.

V souvislosti s tím připomínám, že některé naše výrobní podniky (například První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s.) smluvně spolupracují s  podniky na Ukrajině na výrobě různých zbraňových systémů. Tím se stávají legitimním cílem pro nepřátelské údery. Majitelé těchto podniků by s tím měli počítat a preventivně přijímat nezbytná opatření k ochraně zaměstnanců. Budování úkrytů, zřízení a vybavení podnikové hasičské a záchranné skupiny a další opatření. Mají na to majitelé těchto podniků prostředky, nebo to bude hradit stát? V rozpočtu na příští rok jsem žádnou takovou položku neviděl.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)