Marshallovy plány
Marshallovy plány
Evropská unie se po mnoha desetiletích své existence rozhoduje, zda se poprvé jako celek zadluží. Chce tím pomoci ekonomikám svých členských států nejvíce postiženým vlnou pandemie. Mluví se v této souvislosti o akci srovnatelné dokonce s Marshallovým plánem.
Docela se přitom zapomnělo, že o pomoci s tímto názvem se ve zcela jiné souvislosti uvažovalo poměrně nedávno. Koncem ledna 2017 představila německá vláda program ekonomické spolupráce s africkými zeměmi označovaný jako nový Marshallův plán. Tento projekt byl mnoha evropskými politiky označován za jedině účinnou prevenci, která do budoucna zabrání dalším vlnám migrace. Dnes se o tomto plánu již příliš nemluví, máme nový plán.
Jean-Baptiste Noé, francouzský historik ekonomiky, ve své knize Migrační výzva spočítal, že mezi lety 1960 až 2014 obdržela Afrika v rámci rozvojové pomoci částky v celkové výši dvaceti Marshallových plánů. Přesto v letech 1981 až 2008 poklesl hrubý domácí produkt na obyvatele tohoto kontinentu o patnáct procent. Mezi lety 1999 až 2014 se počet Afričanů žijících v chudobě zvýšil z 376 milionů na 670 milionů.
Optimista může namítnout, že bez této pomoci by byla bilance ještě horší. Realista poukáže na to, jak obrovský díl rozvojové pomoci končí v těch nepravých rukou, kolik z ní odčerpá korupce a jak málo z ní ovlivní schopnost zemí zvyšovat svoji konkurenceschopnost ve stále tvrdších podmínkách globálního trhu diktovaných nadnárodními společnostmi.
I když situace evropských států není s těmi africkými srovnatelná, poučení z neúspěšných Marshallových plánů by možná neškodilo. V rámci toho nejnovějšího, kterým chce Evropa pomoci sama sobě, se to nejpodstatnější příliš nezdůrazňuje. Nejde o nějaký dar z nebes, ale o citelné zadlužení celé EU u soukromých bank.
I když členské státy dostanou část vypůjčené sumy formou dotací zdánlivě zadarmo, budou muset splácet dárek i s úroky. Jedno procento odváděné z jejich HDP do bruselské pokladny přitom zaručeně nebude stačit. Budou muset odvádět více i v případě, že zapomenou na další Marshallovy plány pro Afriku.
Prof. J. Keller
Přišlo e-poštou
