Mearsheimer - Jaderné zbraně. Hrozba po porážce Ukrajiny. Blázni v USA

josh-xy 5. 8. 2025  

05.08.2025 9:15 | Monitoring ParlamentniListy

USA jsou v průšvihu, hrozí, že válku o Ukrajinu prohrají, myslí si politolog John Mearsheimer. V rozhovoru s Tuckerem Carlsonem zopakoval svůj pohled, tedy že snaha o rozšíření NATO na východ vedla ke konfrontaci Západu a Ruska. Konfrontaci, ze které Západ nechtěl uhnout a na které trvá, i když to žene Rusko do spolupráce s Čínou. Když byl tázán, zda jsou západní elity tak neschopné, že je to nenapadlo, profesor odpověděl jasným: „Ano.“

Foto: Repro
Popisek: Profesor politologie, John Mearsheimer

Profesor hned na začátku prohlásil, že na Ukrajině jsou USA v průšvihu, Rusové válku vyhrávají a Ukrajina nemá žádné řešení, jak situaci zvrátit. Což vyvozuje z počtu zbraní a lidí na obou stranách. Kromě toho, Ukrajinci masivně spoléhají na západní pomoc a Trump dal najevo, že Ukrajinu nebude podporovat jako Biden. „Ukrajinci jsou ztracení a když se podíváte na bojiště, tak vidíte, že to vědí,“ shrnul.

Pokud jde o nějakou domluvu o ukončení války, Mearsheimer konstatoval, že ani Ukrajinci, ani Evropané nejsou ochotní k takové dohodě, kterou by Rusko akceptovalo. Takže diplomatické uzavření konfliktu nepřipadá v úvahu. „Takže se rozhodne na bojišti. A Rusové vyhrají ošklivé vítězství a konflikt zamrzne,“ poznamenal.

Vysvětlil, že ruské požadavky jsou nepřijatelné pro Ukrajinu i pro Západ. Trump je může považovat za přijatelné, ale je obklopen lidmi, kteří je za přijatelné nepovažují, míní profesor. Tyto požadavky jsou jednak, že Ukrajina bude neutrální, nebude v NATO a nebude mít ani žádné bezpečnostní záruky od Západu. Zadruhé, že Ukrajina nebude mít schopnost vést ofenzivní válku a nebude v tomto ohledu hrozbou pro Rusko. A zatřetí, že Rusko anektovalo Krym a čtyři ukrajinské oblasti.

Mearsheimer uvedl, že dlouho prosazuje názor, že se Ukrajina měla dohodnout s Ruskem co nejdřív, protože Rusové dávají jasně najevo, že jakékoliv území, které obsadí, tak si ponechají. A čím déle bude válka trvat, tím více Ukrajinců zemře. Jenže tento argument nefunguje, podle profesora na Ukrajině kvůli nacionalismu a na Západě, protože rusofobie je mezi elitami tak „zažraná“, že je nepřijatelné přiznat, že Rusové vyhrávají.

Vysvětloval, že podle Západu Rusové nesmějí mít obavy o svou bezpečnost. „Proč?“ ptal se Carlson. „Nevím. Je to pro mě záhada. Pokud se podíváte na ruskou reakci na rozšiřování NATO na Ukrajinu, je to stejné jako americká Monroeova doktrína,“ řekl a dodal, že USA by nikdy nedovolily například Číně, aby měla vojáky v Mexiku nebo Kanadě.

„Ale stejně si myslíme, že máme právo rozšiřovat NATO na východ, na Ukrajinu a umístit tam vojenská zařízení, včetně amerických vojáků, a Rusové by si toho neměli všímat a neměli by se o to zajímat. Měli by uznat, že si Ukrajina může dělat, co chce a NATO se může rozšířit, kam chce. A že Rusko do toho nemá co mluvit. Rusové to samozřejmě nepřijímají, protože mají svou Monroeovu doktrínu,“ shrnul západní postoje a kritizoval zabedněnost, která způsobí, že tyto postoje povedou k problémům.

Carlson poznamenal, že s takovou nenávistí, jako k Rusku, se nepřistupuje ani k Číně, ani třeba k Severní Koreji. Mearsheimer odhadl, že to možná vychází z přesvědčení, že Rusko chce dobýt celou Evropu. Což považuje za směšné. Zmínil, že Rusové již půlku Evropy měli a pamatují si, jaké s tím byly potíže. Vyvracel také, že by Putin chtěl obnovovat Sovětský svaz.

Západní elity podle Mearsheimera Putina tak nesnášejí, protože se před nimi neklaní, ale čelí jim. Zmínil, že v devadesátých letech si USA zvykly, že když řeknou „skoč“, tak jediná otázka je, „jak vysoko?“ „To nám u Putina na začátku procházelo, ale pak začne hrát tvrdě, v Mnichově v roce 2007 nám hodí rukavici a od té doby se vztahy zhoršují a do popředí se dostává rusofobie,“ popsal.

Co se týče NATO, profesor uvedl, že podle většiny lidí NATO udržuje mír v Evropě tím, že zabraňuje bezpečnostnímu soupeření mezi zeměmi v něm. To podle něho bylo důvodem pro rozšíření NATO po pádu komunismu, nikoliv nějaká snaha o zadržování Ruska. Rusové podle něho neměli problém s tím, že by NATO zůstalo jako záruka míru i po rozpadu SSSR. „Co nechtěli a dali to jasně najevo, bylo rozšíření NATO. A co jsme dělali od roku 1994, bylo šíření NATO na východ,“ řekl. Přičemž už v devadesátých letech bylo dle plánové dokumentace zřejmé, že posunout NATO na Ukrajinu bude problém. „Polsko vám může projít, i Pobaltí. Ale Ukrajina je něco jiného,“ vysvětlil. Proč se tedy Západ přesně o to snažil? „Protože jsme si mysleli, že jim to můžeme vnutit,“ měl odpověď Mearsheimer. Když Putin dal jasně najevo na summitu NATO v roce 2008, že je to nepřijatelné, tak dle Mearsheimera místo upuštění od této snahy ji Západ ještě zdvojnásobil. „Myslíme si, že jsme Godzilla. Že jsme pořád v době, kdy jsme byli jediná velmoc,“ kritizoval současné myšlení.

Podle něho v momentu, kdy bylo rozhodnuto, že se Ukrajina stane členem NATO, se zároveň stala myšlenka, že by se od cíle odstoupilo, pro USA a Západ nepřijatelnou. Protože to by byla slabost a není možné ukázat slabost. Což pokračuje dodnes. Carlson k tomu podotkl, že tím právě ale Západ dokazuje svou slabost. Kde se dříve nepřátelé mohli domnívat, dnes mají důkazy. Nemluvě o tom, že Rusové se teď spojují s Číňany. Carlson se podivoval, že to nikoho nenapadlo, a Mearsheimer naznačil, že tato otázka přeceňuje uvažování v americkém zahraničně-politickém establishmentu. „Takže jsou tak neschopní, že je to nenapadlo?“ otázal se moderátor. „Ano,“ zněla krátká odpověď.

Carlson pak zmínil, že například v think-tanku Atlantic Council se diskutuje o tom, že bude nutné použít taktické jaderné zbraně. „Nejenomže odmítají sebekritiku, ale prostě se zbláznili. Taktické jaderné zbraně, prostě bez nich nevyhrajeme. To tam lidé říkají,“ uvedl. Measheimer reagoval, že prohra na Ukrajině by byla velká rána, „a když jsou elity v zahraniční politice zoufalé, tak dělají zbrklé a bezohledné věci a nedávají si pozor na jazyk,“ upozornil s tím, že to bude nebezpečné i když konflikt na Ukrajině zamrzne. Porážka a ponížení totiž bude lidi lákat, aby se ji snažili nějak zvrátit. „A když jsou lidé zoufalí, volí riskantní strategie,“ varoval. Tedy je zde riziko, že se konflikt znovu rozhoří.

Pokud jde o rozdíl mezi Bidenem a Trumpem, profesor míní, že je to fakt, že Trump chce konflikt ukončit. Ale že nedá Ukrajincům zbraně, takže nakonec dovolí, aby byli poraženi. „To bude velký problém pro Trumpa, protože ho budou obviňovat, že prohrál Ukrajinu. Bude mít stejný problém, jako Biden s Afghánistánem,“ tvrdí Mearsheimer. Trump si to podle něho uvědomuje. Ale není v pozici, aby mohl přijmout ruské požadavky. I kdyby je přijal, bude čelit velkému odporu ze strany zahraničně-politického establishmentu z obou stran Atlantiku.