Myśl Polska - Železniční sabotéři nás vedou k válce

19.11.2025 18:02

Polsko se nachází v extrémně nebezpečné situaci. Ukrajina, která prohrála válku s Ruskem, se musí také potýkat s vnitřními krádežemi. Mnoho center v Evropě i mimo ni si přeje, aby se tato válka stala mezinárodní. Mnozí z nich prosazují, aby Polsko, stejně jako další země na „východním křídle“ NATO, konflikt internacionalizovalo. K jeho internacionalizaci je nutné Polsko vyprovokovat k vojenskému přistoupení na stranu Ukrajiny. Sabotáž na kolejích je dalším případem, který následuje po útoku drátově naváděnými raketami a dronů, jež naši zemi přibližují k válce.

Každý rozumně rozvážný člověk v takové situaci očekává od úřadů po ukončení vyšetřování vyvážený postoj. Spěch je dobrý při chytání blech, ne při hraní šachů s jadernými mocnostmi. V tomto případě média a četní politici z Občanské koalice i opozice neprojevili náležitou zdrženlivost. Doprovod premiéra Donalda Tuska od začátku nepochyboval o tom, kdo sabotáž spáchal. Poslanec Občanské koalice Marek Biernacki prohlásil: „Za tím stojí Rusové, a to je jednoznačné.“

Premiér Donald Tusk o několik hodin později ve svém parlamentním projevu oznámil, že „identifikovanými osobami jsou dva ukrajinští občané, kteří dlouhodobě operují a spolupracují s ruskými zpravodajskými službami“. Uvedl také, že s identifikací pachatelů pomohly spojenecké služby. Podle polského premiéra byl útočníkem údajně Ukrajinec, který byl na Ukrajině dříve odsouzen za sabotáž. To vůbec nesedí. Jak tedy Ukrajinci propustili sabotéra z vězení během války a jak se dostal do naší země? Není to poprvé, co se Ukrajinci v Polsku dopustili sabotáže. Služby k této informaci prakticky vždy dodávají, že „Ukrajinci jednali jménem ruských zpravodajských služeb“.

Podle mého názoru jsou slova premiéra předčasná a neprozřetelná. Obviňování jaderné mocnosti z teroristického činu představuje to, co bychom mohli nazvat stavem kvazi-vojenského práva. To by mohlo mít v blízké budoucnosti velmi vážné důsledky, zejména pokud k tomu dojde v situaci, kdy nebylo možné prošetřit všechny možnosti v tak krátké době. Bohužel nás podle mého názoru slova polského premiéra Donalda Tuska nebezpečně přiblíží válce.

Rána pro Bělorusko a nepřímo pro politiku USA? Premiér uvedl, že Ukrajinci v ruských službách po spáchání sabotážních činů ve městě Mika opustili Polsko přes hraniční přechod v Terespolu. Stalo se tak bezprostředně po útoku. Zastánci polsko-běloruského konfliktu těchto informací využívají. Za zmínku stojí, že se tak stalo těsně po znovuotevření hraničních přechodů Bobrowniki-Bierestowica a Kuźnica Białostocka-Bruzgi. To také komplikuje dlouhodobé a pozitivně ovlivňující rozhovory mezi USA a Běloruskem.

Paradoxem je, že NATO, které omezilo naši suverenitu, nás možná chrání před otevřeným vstupem do války na straně Ukrajiny. Severoatlantickou alianci však z velké části ovládají příznivci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Je velmi pravděpodobné, že právě Američané brání válečným jestřábům v Evropě – včetně Polska – ve vstupu do totální války s Ruskou federací. Tato válka je v zájmu Velké trojky (Německa, Velké Británie a Francie) a ukrajinských úřadů. Pro země jako Polsko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko je však smrtící pastí.

V tomto ohledu stojí za to připomenout slova bývalého polského prezidenta Andrzeje Dudy, který prohlásil: „Oni (Ukrajinci – pozn. red.) se od samého začátku snaží zatáhnout do války všechny. To je zřejmé, je to v jejich zájmu a ideálně by mohli do války zatáhnout i země NATO. Je zřejmé, že hledají ty, kteří by aktivně bojovali na jejich straně proti Rusům. To se děje od prvního dne.“ Jsem přesvědčen, že prezident mluvil pravdu.

Dalo by se namítnout, že je to fecit, cui prodest – kdo co udělal, čí to bylo výhodné? Nepouštějme se do sporů, soudruzi. I když by výhody zapojení zemí NATO, jako je Polsko, Rumunsko nebo pobaltské státy, do války s Ruskem byly pro Ukrajinu prospěšné, neznamená to, že za tím Ukrajina stojí. To by bylo stejně předčasné jako názor například pana Marka Biernackého. I my, kteří k ukrajinské politice přistupujeme s velkou opatrností, ba až neochotou, si musíme zachovat chladnou hlavu a být kalkulativní. Než zveřejníme svůj postoj, musíme několikrát přehodnotit. Pamatujme, že na této šachovnici nestojí jen dva, ale alespoň několik zkušených hráčů.

Informace jsou také zbraní. Používají ji všechny strany konfliktu a jejich podporovatelé. Je důležité si uvědomit, že ať už vědomě či nevědomě, jsme všichni účastníky informační a dezinformační války. Polsko, jako země v atlantickém světě a zároveň hraničící s válečnou zónou, je pro všechny obzvláště citlivé. Nemá cenu idealizovat žádnou stranu. Pevně ​​si pamatujme princip národně demokratické politiky: polský národ a Polsko na prvním místě.

Víme, že díky poddajnosti polské vlády uznává ukrajinská strana naši zemi jako svůj právoplatný zdroj přírodních zdrojů. V tomto případě chyba neleží na Ukrajině, ale na polských úřadech. Koneckonců, byla to strana Právo a spravedlnost a později Občanská koalice se svými přidruženými stranami, které sloužily ukrajinskému lidu. Kyjev těžil z poddajnosti a nepřátelství polské vlády vůči Rusku.

Vyhněme se roli kaprů požadujících brzký Štědrý den. Udělejme vše pro to, abychom se vyhnuli vstupu do války a netlačili naše krajany na cizí frontu. Zapomeňme na prometheovské nesmysly, bláboly o Kristu národů, boje za vaše i naše. Potřebujeme národní egoismus. Nemůžeme si dovolit ztratit statisíce mladých Poláků. Chraňme naši národní komunitu. Braňme naše biologické přežití. Držme se míru, protože jen ten v současné době zaručuje bezpečnost nás a našich blízkých. Rusko-ukrajinská válka není naše válka.

Adam Lubski

Myśl Polska

Jana Putzlacher, vasevec.info.

Foto: "Diverzní akce"  na sociálních sítích vzbuzuje pochybnosti. Na snímku je např. výbuchem zničená kolejnice a nedotčené podloží. Zajímavá je také podobnost s jinou událostí z roku 2022.