České národní listy

Viktor Kaněvskij

3. října 2019

Po neustálých protahováních a opakovaných změnách postojů o 180 stupňů podepsali ukrajinští zástupci v Minsku dokument s takzvanou Steinmeierovou formulí. Tato formule navržená v roce 2015 předpokládá postup pro přijetí ukrajinského zákona o zvláštním řádu místní samosprávy v „odloučených“ regionech Doněcké a Luganské oblasti. Formule by měla praktický smysl jen v případě změny ukrajinské ústavy, kdy má podle odstavce 11 minských dohod zvláštní status Donbasu trvalý charakter.

Sergej Lavrov označil Steinmeierovu formuli za ústupek vzhledem k minským dohodám, v nichž stojí: Nejprve se přijme ukrajinský zákon o zvláštním statusu, zahrne se do ústavy a potom budou volby.

Mezi důvody, které přiměly Kyjev podepsat dohody, bylo to, že „ukrajinská otázka“ stále více vadí Německu a Francii v jejich vztazích s Ruskem. Poslední zdržení podpisu dokumentu nebylo technického charakteru, ale byla tu naděje, že se Zelenskému podaří najít podporu u USA. Nepodařilo se. Trump mu jasně řekl: „Máte s Ruskem velký pokrok, pokračujte v něm a ukončete toto neštěstí. … Myslím, že vy a prezident Putin byste se mohli setkat a vaše problémy řešit. Myslím, že to zkusíte.“

Od převratu v Kyjevu v roce 2014 takto oficiální Washington nikdy nepromluvil. Kvůli americkým volbám v roce 2020 musí americký prezident klást nové důrazy ve svých postojích ke Kyjevu i k Moskvě. Volby nechce prohrát. Odvolání Kurta Volkera  a Alexandra Daniljuka je předehrou změn.

Rozhodující pro podpis dokumentu byla Moskva, která podmínila realizaci setkání v normandské formátu oficiálním stvrzením Steinmeierovy formule a určením návaznosti činnosti po splnění politické části minských dohod. Asistent prezidenta Putina Jurij Ušakov uvedl: „Chceme pevné dohody, protože některé, které byly před tím dosaženy v Paříži a v Berlíně, Ukrajina nedodržuje.“

Zelenskij se potřebuje setkat s Vladimirem Putinem, proto stále naléhá na co nejrychlejší summit v normandském formátu. Cestu k tomu otevírá podepsání dokumentu v Minsku. Ovšem Zelenskij na brífingu po podpisu dokumentu v Minsku říká: „Chceme-li udělat volby podle ukrajinských zákonů, nemohou projít bez ruských kulometů. Hranice musí být naše. Bude-li tam kdosi, volby nebudou. Nikdy neuspořádáme volby pokud tam budou vojáci. Jestli tam budou jakákoliv, pochopte, jakákoliv vojska, volby nebudou.“

Dne 2. října navrhl Zelenskij připravit „koncepci dočasné justice“ pro Donbas a Krym: „Jsou to odpovědi na složité otázky: Jaký bude život lidí po obnovení kontroly nad Krymem a v okupovaných částech na východě země, principy a formy odpovědnosti a v některých případech i osvobození od nich kvůli spolupráci s okupační mocí.“

Znamená to, že Zelenskij chce „osvobozovat“ Krym a „deokupovat“ Donbas. Pokud jednání vůbec začnou, bude Ukrajina jen natahovat čas. S takovou cestou k míru nebude souhlasit ani bojující Donbas, ani „vlastenecké“ veřejné mínění na Ukrajině. „Vlastenci“ se mobilizují. Proti podepsanému minskému dokumentu  se spikli „Národní sbor“ Bileckého, „Hlas“ Vakarčuka, „Svoboda“ Tjahnyboka a „Evropská solidarita“ Porošenka. Ten přejmenoval formuli Steimeiera na formuli Putina. Strašil tím, že přijetí dokumentu povede k oslabení a dokonce zastavení sankcí proti Rusku.

Mírové soužití vyčleněných regionů DLR a LLR  s Kyjevem si žádá vypracování desítek, ne-li stovek postojů. V minských dohodách je uvedeno, že tyto postoje musejí být projednány s představiteli republik Donbasu v rámci třístranné kontaktní skupiny. U Kyjeva je to obestřeno utajováním. Je stále opakováno, že vše bude podle ukrajinských zákonů. Na Ukrajině je nové pole politického boje. Zelenskij musí zajistit přijetí zákona a udržet se u vlády.

Podpis dokumentu s formulí Steinmeiera dává příležitost k urovnání ukrajinské krize, jenže příležitost není záruka. Tím více, že kyjevská vláda se nemůže svobodně rozhodovat. Její udržení u moci závisí do značné míry na situaci v USA, na boji Trumpa s jeho oponenty.

Převzato z Fondsk.ru

Outsidermedia.cz