Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nacistický starosta dr. Haase nechal na lavičky ve znojemských parcích namalovat nápis Nur für Deutsche.

7. 12. 2019

Po vzniku samostatného čs. státu v roce 1918 vyhlásili znojemští Němci „Německou jižní Moravu“ a nechtěli připustit její odtržení od Rakouska. Z Vídně povolali dvě čety rakouských námořníků, kteří měli zajistit město proti eventuálnímu příchodu české armády. Dne 16. prosince 1918 však v 6 hodin ráno vjel na znojemské nádraží čs. obrněný vlak a od Jihlavy a od Brna vstoupily do města jednotky čs. armády. Rakouští námořníci a němečtí představitelé města i landrátu uprchli do Vídně. Znojemští Němci však stále věřili, že německá většina ve volbách vrátí opět město do jejich moci. Byli zklamáni. V prvních obecních volbách v roce 1920 obdržely české politické strany 7875 hlasů, kdežto německé pouze 4716.

I po osvobození jižní Moravy docházelo k násilnostem. Dne 10. srpna 1919 se vracel domů do Vranovské Vsi český legionář. Místní Němci ho přivítali sprškou kamení a v noci mu zapálili domek. Legionář Dominik Schlafa se zachránil útěkem do polí.

Němci měli v ČSR naprostou rovnoprávnost. Ve Znojmě měli své obecné i měšťanské školy s německým vyučovacím jazykem, své gymnázium, obchodní akademii, německou živnostenskou pokračovací školu, své politické, kulturní a sportovní organizace, a přesto po nástupu Hitlera k moci v Německu většina podporovala Sudetoněmeckou stranu. Ve volbách v r. 1935 z celkového počtu 5364 voličů německé národnosti obdržela Henleinova strana 4087 hlasů.

Při hitlerovské anexi Rakouska odjela do Vídně delegace znojemských Němců – Darilek, dr. July a ing. Felix Bornemann, aby u příležitosti Hitlerovy návštěvy Vídně svému vůdci tlumočili pozvání do Znojma.

V roce 1938, ještě přede zářijovou mobilizací, uprchla většina vojnou povinných Němců z celého pohraničí do sousední Ostmarky. Tam pod vedením znojemského nacisty Felixe Bornemanna ustavili ozbrojenou jednotku, která napadala čs. hlídky . V noci 23. září zaútočili tito Němci na čs. celnici v Hnanicích. Necelá desítka českých celníků se několik hodin hrdinně bránila nacistické přesile. Němci celnici zapálili. Při střetnutí byl zasažen střelbou henleinovských útočníků zpravodajský důstojník znojemského 24. pěšího pluku Otmar Chlup. Byl to první padlý na jihomoravské hranici.

Dne 9. října 1938 v dopoledních hodinách okupovaly nacistické jednotky více než polovinu území znojemského okresu, včetně města Znojma. Po dobu okupace zůstalo ve Znojmě více než tři tisíce Čechů, kteří však byli vystaveni potupnému šikanování. Ihned po příchodu Němců byli čeští občané chytáni na ulicích, odváděni henleinovskými ordnery a nuceni drhnout a uklízet v budovách, kde se umísťovaly vojenské jednotky, a v úřadech. Přitom jim jako hadry byly dávány čsl. státní vlajky. Známí funkcionáři českých a německých protifašistických organizací byli odváděni do volkshausu, kde byli podrobeni výslechům, a mnozí, například komunista Thomas Knebl , německý soc. dem. Fast, Koter, Lustig a další byli odvezeni do Vídně. Na domech českých občanů se objevily nápisy jako „Sauböhm, Legionär, Bolschewist“, domy a byty Židů byly pomalovány Davidovými hvězdami a nápisy Jude. Okamžitě musely být odstraněny na obchodech české nápisy. Nacistický starosta dr. Haase nechal na lavičky ve znojemských parcích namalovat nápis Nur für Deutsche.

V příhraničním městečku Šatov byli zbiti dělník Šplíchal, který byl demobilizován z oddílu SOS, i jeho žena; do bezvědomí byl zbit poštovní úředník Hrůza, stejně jako jednadvacetiletá  invalidní dívka – sirotek, kterou hodili na hnojiště. Facky a kopance utržil také předseda místní Národní jednoty Jelen. Němci v prvních dnech okupace obsadili i několik obcí, kde nežil jediný Němec, jako Citonice a Kuchařovice, Tvořihráz a Domčice, které však prožívaly radostný návrat do vlasti (24.11.1938).

Cílem častých útoků znojemských Němců se stal po celá léta okupace hostinec pana Havelky v Horní České ulici, kde se scházeli občané české národnosti. Byl mnohokrát německými násilníky demolován.

Vlnu násilností rozpoutali znojemští Němci v noci ze 13. na 14. březen 1939. Město bylo již plné německých vojenských jednotek, připravených okupovat zbytek ještě svobodných Čech a Moravy. Nacisté již věděli, co bude v nejbližších hodinách následovat. Rozradostněni zaplnili znojemské ulice, vytloukali Čechům okna a radostně provolávali hesla, jako : „Eins, zwei, drei, vir – wir holen sich Prag, Olmütz, Brünn. Fünf, sechs, acht, heute in der Nacht“.

Do posledních dnů fašistické okupace byli ve Znojmě vystaveni čeští občané diskriminaci. Nezřídka se stávalo, že Němci sehnali Čechy z chodníků s výkřiky, že ty jsou jen pro Němce. A o posledních válečných Vánocích v roce 1944 vydala znojemská městská rada vyhlášku, která byla vyvěšena ve všech obchodech. Nařizovala, že „Weinachzuteilung bekommen nicht die Tschechen, Juden und Zigeunern“ (Vánoční příděly neobdrží Češi, Židé a Cikáni).

12.10.1938 byla Němci zabrána i česká obec Kuchařovice. Ve 13.00 hod. vtrhli do obce i znojemští ordneři a mladí Němci ze sousedních německých Suchohrdel. Prvním činem bylo spálení čs. státní vlajky na návsi a slavnostní vztýčení vlajky s hákovým křížem. Místní Čechy pak nutili provolávat hesla, jako „Sieg Heil!“ a „Heil Hitler!“ V místním pekařství byly krvavě zbity dvě prodavačky a učeň. Okamžitě byl suspendován starosta obce a dosazen německý komisař. Kuchařovice byly vráceny do ČSR 24.11.1938.

V neděli 21. června 1942 se několik mladých chlapců z Kuchařovi šlo koupat k nedalekému rybníku. Za chvíli tam přišli němečtí chlapci z Hitlerjugend a jakmile poznali, že koupající chlapci jsou Češi, naházeli jim šaty do rybníka. Čeští chlapci se dostali do slovní rozepře, ale protože to bylo právě v době stanného práva, raději odešli. To je nezachránilo. Byli odvlečeni gestapem a 28.6. 1942 byli Josef Smrčka (18 r.), Josef Čermák (20 r.), Bedřich Skřivánek (18 r.) a František Plaček (16 r.) popraveni, prý pro schvalování atentátu na Heydricha. Zachránil se Robert Hanzal, který shodou okolností hned v pondělí 22.6. odjížděl na nucenou práci do Lübecku. Tam byl po týdnu zatčen a transportován do Brna k soudu, a to bylo druhý den po zrušení stanného práva, a tak byl odvlečen do Osvětimi, odkud se vrátil v červnu 1945.

Jan Pelech, Znojmo  

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář