České národní listy

Němci, včetně německé menšiny v ČR, proti dekretům prezidenta republiky

V příspěvku Bavorsko má dobrozdání k Benešovým dekretům se uvádí: „Bavorská státní vláda zadala u dvou renomovaných expertů na evropské a mezinárodní právo, prof. dr. Rudolfa Dolzera z univerzity v Bonnu a prof. dr. Martina Nettesheima z univerzity v Tübingenu, zpracováni dobrozdání o slučitelnosti Benešových dekretů s evropským a mezinárodním právem". Tato dobrozdání předal ministerský předseda Stoiber představitelům Evropské unie, Evropského parlamentu a vlády SRN. 21. října se bude Benešovými dekrety zabývat zahraničně politický výbor EP. Podle autora příspěvku obě dobrozdání konstatují, že Benešovy dekrety nejsou slučitelné s evropským právem. Dolzer uvádí, že "proklamované drženi českého parlamentu na Benešových dekretech je v rozporu s německo-českou deklarací z r. 1991. K trvání německých pozic a zájmů má prof. Dolzer za žádoucí, aby spolková vláda v rámci jednání o přijeti do EU požadovala od české vlády uznáni vyhnáni za bezpráví".

Zdi, které nelze přeskočit je název informace redaktora M. Bauera o informačním fóru, které uspořádala Ackemann-Gemeinde a Intereg v Mnichově na téma "Benešovy dekrety balvany na cestě do Evropy". (Intereg je mnichovský Mezinárodní institut pro národnostní práva a regionalismus). Setkání, kterého se zúčastnilo 156 osob, se zabývalo historickými, mezinárodněprávními a politickými perspektivami tohoto tématu. Setkání zahájil O. Pustejovsky, předseda AG v Mnichově-Freisingu, mj. uvedl: "Benešovy dekrety slouží rozčlenění a zmatení, ale ve veřejnosti jsou jejich obsah a účinnost málo známé". Expert mezinárodního práva prof. dr. Blumenwitz prohlásil ve svém projevu.. že "současný český právní řád odkazuje na dekrety a tím na tehdejší bezpráví a dekrety integruje do nového právního řádu". Dále Blumenwitz říká: "Vyvlastnění a vyhnáni sudetských Němců a Maďarů bylo genocidou na v Československu tehdy usídlených menšinách a tím jednáním proti tehdy platnému mezinárodnímu právu".

Výňatky z Landes-Zeitung č. 23 z 6. 11. 2002, čtrnáctidenik Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, dále jen LZ.

Poznámka ČNL:

Představitelé Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku znali Nález Ústavního soudu ČR ze dne 9. března 1995, v němž bylo uvedeno zejména následující:  

"Na základě všech uvedených zjištění a úvah dospěl proto Ústavní soud k závěru, že dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. byl v době svého vydání nejen legálním, ale také legitimním aktem. Vzhledem k tomu, že tento normativní akt již splnil svůj účel a po dobu více než čtyř desetiletí již nezakládá právní vztahy, a nemá tedy již nadále konstitutivní charakter, nelze dnes, za uvedené situace, zkoumat jeho rozpor s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle článku 10 Ústavy [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky], neboť takový postup by postrádal jakoukoli právní funkci. Opačný postup by ostatně zpochybnil princip právní jistoty, jenž je jednou ze základních náležitostí současných demokratických právních systémů.

Ze všech uvedených důvodů Ústavní soud proto návrh R. D. na zrušení dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zamítl."

Přesto však ve svém tiskovém orgánu šířili stanoviska německá, která byla v rozporu s uvedenými právními skutečnostmi a hrubým zasahováním do našich vnitřních záležitostí z hlediska mezinárodního práva.

Německá menšina tak opět projevila svou loajalitu k Německu, aniž by v této souvislosti respektovala své  povinnosti občanů České republiky. Tak tomu bylo, bohužel, i v řadě dalších případů.