České národní listy

Německá menšina v ČR, vztahy k SL a SRN, loajalita k českému státu 11

„Postoje zástupců německé menšiny se v podstatě koncentrují na podporu základních politických cílů sudetoněmeckého landsmanšaftu a s ním těsně svázanou bavorskou vládou. Cílem je dostat Českou republiku pomocí kombinace vnějšího a vnitřního tlaku, včetně masové mediální agitace, ke zrušení (Benešových) dekretů.“ (Doc. PhDr. M. Bednář, CSc.,Landes-  Zeitung, 26.3.2002)

První čísla LZ r.2007 přinesly články o německých antifašistech. V hrůzných článcích o utrpení a vraždách Němců v roce 1945 však stále pokračovaly. V novinách se objevují i články typu „Svalnaté hry Prahy proti Evropě, Vraždy z roku 1945“ nejsou promlčeny aj.

V lednu 2007 otevřela nadace „Most“, která byla založena v r. 1997,  svou kancelář v Rytířské ulici č. 31. Má sloužit německo-českému porozumění. Má umožňovat školním a mládežnickým skupinám z německy mluvících zemí, které navštíví Prahu kontakty ke školám v Praze, také ovšem i zajišťovat zkušené německy mluvící referenty. Partnerem tohoto projektu je Ministerstvo školství, mládeže a sportu. Iz (LZ, 30.1.2007)

Do centra Alberta Stiftra v Horní Plané přišlo asi 80 účastníků k rozhovorům o česko-německých vztazích, zejména o budoucnosti sudetských Němců. Na tomto fóru, podobně jako na části jiných, zpravidla neprobíhá ani kontroverzní diskuze. Jde totiž často o profesionální smiřovače s vyhraněnou proněmeckou orientací.

V tomto smyslu mluví i Viktorie Hanišová, která v současnosti vyučuje germanistiku na univerzitě v Praze. „Často jsme zažila na jiných shromážděních, že účastníci vedli spor. To se zde (v Horní Plané) nestane. … Bohužel musím ale rovněž říci, že stále potkávám stejné lidi. Často je již znám jmény. … Osobně pocházím z bývalé sudetské oblasti … . Dochází mi také, jako bychom … ve škole o vyhnání nemluvili. Mluvili jsme jen o konci války. Možná při tom padla zmínka, že obyvatelstvo bylo odsunuto. (LZ, 9.10.2007, článek O minulosti se mluví a o budoucnost se zajímají)

Shromáždění 40 delegátů, zástupců jednotlivých svazů, v říjnu 2007 hlasovalo o členech nového vedení ZSN. 32 hlasy byla zvolena prezidentkou ZSN opět I. Kuncová. Dále bylo zvoleno nové devítičlenné prezidium. Jeho členy se staly Erika Vosáhlová, Jan Bartoš, Martin Dzingl, Mojmír Kolář, Věra Straková, Hilda Sure, Gertrud Trepková, Gertrud Polčáková.

Hans Mantis, který dostal pouze 18 hlasů delegátů, nebyl zvolen. Byl to však on, který na zasedání svými 10 body k diskuzi vyvolal značné vzrušení. Podle něho LZ měl být více zapojen do spolupráce ZSN a KS. Předsedkyně KS Irena Nováková k návrhu řekla, že svaz žádného redaktora nemá. S I. Kuncovou a šéfredaktorem LZ se dohodli na blízké spolupráci. Např. všechna jubilea budou uváděny v LZ. Na bližší spolupráci se dohodly i I. Kuncová a I. Nováková. Jak rychle se přání B. Posselta naplňuje, je přímo obdivuhodné. Kdo za tímto „sjednocování“ stojí?

V listopadu 2007 se v Praze konalo velké slavnostní shromáždění německých svazů z ČR. Byla zvláštní příležitost. ZSN slavilo 15. výročí svého vzniku. Vedle 450 členů ZSN bylo přítomno i mnoho čestných hostů, např. V. Applt z MK.

Hlavním řečníkem byl Erwin Scholze, první prezident ZSN. Mluvil o činnosti ZSN. Mimo jiné řekl: „V minulých 15 letech jsme nezůstali sami. Jsou s námi i další. To platí zejména pro vládu SRN a její ministry, pro velvyslanectví v Praze. To platí rovněž pro ministerstvo kultury a školství, to platí pro Radu pro národnosti  ČR. Od  parlamentu ČR jsme ovšem očekávali trochu více porozumění, více reality a méně šovinismu. Mohli jsme si býti jisti solidaritou našich vyhnaných krajanů.Sudetoněmecká nadace hodně vykonala především v humanitární oblasti. Sudetoněmecké vzdělávací a sociální středisko bylo dobrým partnerem. Domovské okresy přispěly hodně k tomu, že se naše vazby na naše krajany ve světě dále aktivně vytvářely. Sudetoněmecký landsmanšaft, částečně také jako prostředník SRN, byl stále připravený nám pomáhat. (LZ, 20.11.2007, Velké shromáždění se slavnostním aktem, Dobrý důvod k oslavám)

Německá menšina v ČR dostala několik novoročních blahopřání. Mezi gratulanty nechyběl ani B. Posselt. „Jste naši bratranci a sestřenice“, napsal, „ a my vás potřebujeme jako most k vlasti našich předků. … Jste … nositeli naší společné kultury, kterou společně zachováváme, ale také dále rozvíjíme a chceme přenést do dalších generací. … těším se v budoucnosti na dobrou partnerskou spolupráci.“ (LZ, 2.1.1008)

I Helmut Elfenkämper, velvyslanec SRN v Praze zaslal své novoroční přání německé menšině.  Cituji: „Přeji jí ještě , aby se utěšený začátek spolupráce mezi Zemským shromážděním Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a Kulturním svazem občanů ČR německé národnosti v tomto roce zintenzivnil…V neposlední řadě přeji Landeszeitung hodně věrných čtenářů také v roce 2008.

XII.

Velké pochopení pro naší německou menšinu a dokonce i pro odsunuté Němce měla vždy katolická církev. Kardinál Vlk instaloval duchovního přísedícího Ackermann-Gemeinde slavnostně kanovníkem kapituly sv. Patra a Pavla na Vyšehradě. Vyzdvihl přitom angažovanost P. A. Otte pro česko-německé porozumění a neúnavné úsilí v duchovní péči o německé věřící v Praze i v ČR. Mezi četnými hosty nechyběl ani B. Posselt, předseda SL. (Otec A. Otte byl v r. 1946 v ČR popraven za zločiny proti státu.)

Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, celebroval již v 2002 slavnostní mši ve srazové hale pro účastníky 53. sjezdu odsunutých Němců. Kázání pronesl samozřejmě v německém jazyce.

Na 55. sjezdu odsunutých Němců z ČSR v roce 2004 přivítal B. Posselt představitele unitářů, biskupa Ladislava Hučka z Prahy, a  arcibiskupa Karla Otčenáška z Hradce Králové.

Na 13. mariánsko-lázeňských rozhovorech v Teplé, jejichž pořadatelem je sudetoněmecká Ackermann-Gemeinde a pražská Česká křesťanská akademie, se sešla vzácná společnost: pražský kardinál Vlk, apoštolský nuncius   v Praze Msgre. Ender, prof. Halík. Plzeňský biskup vyslovil při té příležitosti velkou radost nad partnerstvím českých a německých farností. „Důležité je, aby lidé překonali svůj strach, aby sudetští Němci mohli tuto zem opět pociťovat jako svou vlast.“ Diskutovalo se také o BD a jak jinak – vesměs proti nim, požadovalo se jejich zrušení, odsuzoval se odsun Němců. Např. dr. P. Příhoda prohlásil: „Vyhnání Němců je pro Čechy morální katastrofou číslo 1, klíčovou událostí nejmladších českých dějin.“

Jistě není bez zajímavosti, že papežský nuncius v ČR, Erwin Josef Ender, pochází z rodiny polských Němců. V poválečném období již vyrůstal v Německu. Kardinál Joachim Meisner, který  se narodil ve Vratislavi, má též blízký vztah k ČR. V době před r. 1989 vysvětil v Berlíně nejméně čtyřicet českých kněží.

O tehdejší situaci v katolické církvi píše 21.6.2001 MF Dnes v článku „Kardinální problém pana kardinála“. „Není divu, že je málo katolických duchovních. V našem kléru dosud zcela nepřevládla atmosféra bratrského společenství, o kterém se tak rádo hovoří. Existuje nejeden příklad, jak polistopadoví církevní hodnostáři doslova zametli s kněžími, kteří neprojevili stoprocentní konformitu. Šlo přitom i o lidi s příkladnou minulostí v podzemním hnutí protikomunistického odporu. Kardinál tomu nedokázal a snad ani nechtěl zabránit.“ 

Dřívější biskup litoměřický, Josef Koukl, vždy ochotně sloužil mše pro „krajany“ z Německa. Tak tomu bylo i v případě „Domovské obce okresu Most“.  Vztahy byly rozvíjeny i na komunální úrovni. Mostecká radnice napomohla k uskutečnění výstavy děl malíře Waltera Womacky, mosteckého rodáka.

Na 56. sjezdu odsunutých Němců, který se konal v květnu 2005 v Augsburku, byl Josef Koukel, biskup litoměřický, vyznamenán sudetoněmeckou Karlovou cenou. Laudatio pronesl J. Böhm. … Smím vyznamenat muže, který jako Čech již před mnoha lety se zapojil do činnosti na usmíření, a uchopil od nás, sudetských Němců, podávanou ruku na usmíření. …Vždy opětovně zval německé věřící do svého biskupství k božím službám a cestám na posvátné místo.. Nikdy se nebál pozdravit v němčině své sudetoněmecké bratry a sestry a s nimi v této řeči, již po desetiletí neslyšené v božích domech diecéze, se modlil a zpíval. …

Určil vyhnaného kněze, profesora Josefa Rabate, za kanovníka dómu. Tím se stal předním jezdcem mezi českými biskupy. Jeho příklad byl potěšitelným poučením. Po smrti profesora Rabate prohlásil dva jiné vyhnané kněze za kanovníky. Jeden z nich je tady mezi námi – kanovník Karel Kindermann.“

V ČR je činné Sdružení A-G., česká odnož sudetoněmecké Ackermann-Gemeinde. Několik slov k jeho činnosti. Výroční konferenci SAG v Čelákovicích, které se zúčastnilo 90 členů a stoupenců, mezi nimi poslanci, docenti, starostové obcí, zahájila předsedkyně  Helena Fáberová. Zdravici přednesl duchovní poradce SAG prelát Karel Simandl z České biskupské konference. Promluvil i dr. W. Rzepka z mnichovské AG, Mgr. Martin Horálek z České biskupské konference. Jednání se zúčastnil i ing. Talíř a I. Kuncová. Na zasedání předsednictva v Emauzách byl kooptován do funkce duchovního rádce SAG Adrian Zemek, premonstrát a generální vikář plzeňské diecéze.

SAG pořádá různé semináře, konference, známá jsou „Karlovarská setkání“. Jeho akcí se zúčastňuje i plzeňský biskup Radkovský.

Přestože je SAG určitými kruhy velmi podporovaná, má asi 100 -120 členů. K nim patří i někteří katoličtí hodnostáři, např. Dominik Duka, P. A. Otte. 

S AG. Spolupracuje i JUKOS.  SAG má v pražském klášteře Emauzy již několik let svou kancelář. Tiskovým orgánem SAG jsou Informační listy.

V Rytířském sálu Senátu PČR se 10. prosince 2004 konala konference na téma Křesťanské hodnoty v současné evropské politice - Filozofické hodnoty Evropské ústavy, v jejímž rámci vystoupili mj. Zuzana Rothová, Tomáš Halík, Petr Pithart, Cyril Svoboda.

26. ledna 2005 se konal na půdě Senátu kulatý stůl o materiálech a činnosti AG. Diskuse, jíž řídil P. Pithart, který také celou akci zaštítil. Se zúčastnili zástupci politických stran, většinou z KDU-ČSL a odborné veřejnosti, včetně předsedkyně SAG H. Fáberová. Panelovou diskusi otevřel Jan Kasal, člen prezidia Evropské akademie pro demokracii, spolupořadatel večera. Přítomen byl dr. Stefan Gehrold, ředitel zastoupení Konrád  Adenauer Stiftung . Úvodní referát pronesl P. Anton Otte (AG), Franz Albert (Socialwerke der AG) a zástupci Junge Aktion, Matthias Dörr.

7. února nato uspořádal Petr Bartoň, vedoucí kanceláře SL v Praze, a Lubomír Hošek, ředitel Dívčí katolické školy v Praze, přednášku Petra Příhody, spoluautora knihy Podiven, v níž společně s dr. Pithartem přepisuje české dějiny, a kněze Vojtěcha Soudského k tématu „Sudetoněmecký komplex v české mysli.“

Institut Bohemikum der Ackermann-Gemeinde a Bohemikum Regensburg uspořádaly ve dnech 24.-27. února v Rohru Česko-německou akademii na téma „Média a historie – kdo a proč vytváří jaké mínění?