České národní listy

Nový problém - německá menšina

Najednou se v polsko-německých vztazích objevila velká časově odložená mina, která může vše vyhodit do povětří. Jde totiž o fakt existence německé národnostní menšiny v Polsku, která je největší z národnostních komunit. Registrovanou německou menšinu v Polsku při sčítání lidu v roce 2011 tvořilo 148 000 osob, z nichž 64 000 se podle polského Hlavního statistického úřadu hlásilo k německé a polské národnosti a 45 000 výhradně k německé. Při sčítání lidu v roce 2002 se k německé národnosti hlásilo 152 900 lidí.

Před 30 lety vyřešila polsko-německá dohoda o dobrém sousedství mj. i bolestnou otázku německé menšiny, jež získala zaručené zastoupení v Sejmu, právo na studium německého jazyka a užívání německého místopisu. Z velké části – a díky tomu, sjednocené Německo uznalo západní hranici Polska (Polsku byla rozhodnutím spojenců předána velká území původně patřících Německu). Ale teď bijí Němci na poplach: Poláci chtějí připravit německou menšinu o právo na poslanecké křeslo a prostředky k výuce rodného (německého) jazyka! K tomu všemu se v polských vládních novinách objevilo nařízení, podle kterého se od nového školního roku sníží počet hodin výuky němčiny pro studenty německé menšiny v Polsku ze tří na jednu. Znění nařízení nenechává nikoho na pochybách, že jde o akci cílenou na německou menšinu. A zde se Německo okamžitě angažuje.

Komise německého parlamentu, Bundestagu, dala urychleně pět milionů eur na podporu jazykového vzdělávání německé menšiny v Polsku, řekla agentuře PAP Joanna Hassa, mluvčí Společenského a kulturního sdružení Němců ve Slezsku – Opole. Podle průzkumu Svazu německých sociálně-kulturních sdružení v Polsku se od loňského 1. září některé místní samosprávy rozhodly hradit další hodiny němčiny jako mateřského jazyka z vlastních prostředků. V 16 samosprávách bylo rozhodnuto o příplatku za dvě vyučovací hodiny týdně, v 17 za jednu. V dalších 25 obcích bude výuka probíhat s dotací polského ministerstva, tedy jedna vyučovací hodina týdně. Ve dvou obcích ve Warmiňsko-mazurském vojvodství bylo učení němčiny jako mateřského jazyka opuštěno. Na otázky z průzkumu neodpovědělo 71 obcí z Opolského, Slezského a Warmiňsko-mazurského vojvodství.

Rada Evropy zasahuje…

K tomu všemu – na německý podnět – se přidal Výbor expertů pro ustanovení Evropské charty regionálních nebo menšinových jazyků, který vyjádřil (2. září 2022) ve Štrasburku své znepokojení nad snížením počtu vyučovacích hodin německého jazyka pro německou menšinu v Polsku. Komise požádala polskou vládu o objasnění věci. Zástupci Rady Evropy připomněli, že Polsko, člen Úmluvy o regionálních a menšinových jazycích, se zavázalo německou menšinu chránit a podporovat používání němčiny v soukromém i veřejném životě. Podle odborníků ze Štrasburku Polsko nyní své závazky umožnit výuku v němčině neplní. Komise Rady Evropy tak obviňuje polské úřady, že pozici německého jazyka ve školním vzdělávání stále více oslabují. Takže návštěva polského prezidenta Andrzeje Dudy v Berlíně nebyla tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát, a vůbec ne ve prospěch polských nároků vůči Spolkové republice Německo. Jde čistě o vybalancování zájmů obou zemí v kontextu aktuálních událostí, které otřásají Evropou.

Ioannis SIDEROPULOS

Zpracováno ze zdrojů KNA, DW, WIKI, OKO.press a Prezident.pl

https://www.nasepravda.cz/aktualne/zpravodajstvi/ze-sveta/miny-v-polsko-nemeckych-vztazich/