České národní listy

Od volného vlasteneckého uskupení k volební koalici, k národní, sociální a mírové vládě

Ti, kteří se snaží uvědoměle přispět k našemu skutečnému obrození, přestože řady jednotlivců a menších vlasteneckých skupin je bezpočet, nepředstavují v současnosti reálnou sílu, schopnou změnit stávající katastrofální stav republiky. Proč? Téměř každý z nich především kutá na svém písečku a málo hledí kolem sebe. Tuto roztříštěnost je možné postupem doby odstranit. Pokud nějaký silnější národní subjekt se tohoto úkolu ujme, ideálně parlamentní politická strana, buď okamurovci nebo babišovci, nejlépe oba dva subjekty ruku v ruce.

Bohužel, tuto naléhavost pan Babiš zatím nepociťuje a návrh na spolupráci, přednesený panem Okamurou, "přehlédl". To je přesně opak toho, co se dělo v nedávných měsících na Slovensku. Hlas se svého času odtrhl od Směru, vztahy mezi nimi nebyly nejlepší, spíše silně konkurenční. Přesto Fico, když vyhrál volby, oslovil Pellegriniho. Překonali vše, co jim bránilo vytvořit koaliční vládu. A dnes vládnou společně se Slovenskou národní stranou. To je pro nás velký příklad, velké poučení.

Pokud se vytvoří vlastenecké jádro u nás, zpočátku jen volně spjaté ANO a SPD, bude jeho gravitační síla spojená s dalším usilovným vědomým sjednocujícím úsilím pozitivně působit ke vzniku silného společenského uskupení, který bude představovat  pro naše voliče vlasteneckou alternativa, na jejímž základě může vyrůst tak potřebná silná volební koalice Její vytvoření je dnes krajně naléhavé. Jestliže by ani spojené současné vlastenecké síly nedosáhly spolehlivě na většinu ve volbách, pak lze včas hledat a také najít další politický subjekt vlastenecky orientovaný. Již dnes existují. Proto je nutné i s těmi vést dialog.   

Odpovědnost za uvedený proces nese především pan Babiš a pan Okamura. Oba mají potřebné odborné zázemí, finanční a další prostředky, které mohou využít k náročnému procesu sjednocování vlasteneckých sil. Alternativou absence těchto snah může být další vláda pětikolky nebo podobného nenárodního a asociálního slepence. Volební preference nám však opakovaně sdělují, že voliči fialovou či podobnou vládu si nepřejí. Vytvoření národní, sociální a mírové vládní koalice je zřejmě již společenskou objednávkou. Je zde velká příležitost. Chopme se jí! Budeme-li úspěšní, pak můžeme změnit republiku na skutečně sociální, právní a suverénní stát, který by sledoval mírovou politiku mezinárodní spolupráce, založenou na Chartě OSN, mezinárodním právu, nikoliv na hrubé vojenské síle, ekonomické závislosti a dvojím metru. I přerůstání unipolárního světového systému v multipolární nám napomůže  reálně nastartovat a naplňovat složitý a mnohovrstevný proces národního obrození.

Dr. O. Tuleškov