Povede Putinovo ultimátum k válce?
Povede Putinovo ultimátum k válce?
Kreml zveřejnil návrh svých bezpečnostních požadavků vůči NATO a Washingtonu.Návrhy, které byly předloženy představitelům NATO a USA na začátku tohoto týdne, požadují rozsáhlé ústupky a záruky od toho, co náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dříve označoval jako „kolektivní Západ“.
Dokument nastiňuje dvě odlišné právní dohody; jeden mezi USA a Ruskem, druhý mezi NATO a Ruskem. Dohoda s Washingtonem vyžaduje, aby Spojené státy vyloučily expanzi NATO na východ a odmítly budoucí přijetí všech států patřících do bývalého Sovětského svazu. Příslušná část dohody s NATO pokrývá podobná témata, ale je formulována mírně odlišně: „Účastníci, kteří jsou členskými státy Severoatlantické aliance (NATO), přebírají odpovědnost za vyloučení dalšího rozšiřování NATO, včetně Ukrajiny a dalších států. “
Verze dohody NATO i USA zakazují rozmisťování jakýchkoli cizích zbraní a zřizování jakýchkoli cizích vojenských základen, ať už západních nebo ruských, na Ukrajině a v bývalé sovětské sféře. Dokument rovněž zakazuje rozmístění dalších sil NATO mimo území, na kterých se nacházely před rozšířením NATO na východ v květnu 1997, s výjimkou výjimečných okolností a pokud s tím nebudou souhlasit obě strany. „Naše pozice je taková, že to všechno musíme odstranit a vrátit se k pozicím z roku 1997,“ dodal Rjabkov. "Dost je dost." Dohoda NATO vyzývá všechny signatáře, aby potvrdili, že se navzájem nepovažují za „ odpůrce “, což je termín, který dříve používali Rjabkov a další nejvyšší ruští představitelé k popisu Spojených států.
Ruská strana dala jasně najevo, že Kreml odmítá jakýkoli kusý přístup k probíhajícím jednáním. "Toto není menu," řekl Rjabkov:
Oba texty nejsou formulovány jako menu, kde je možné vybírat, vzájemně se utvrzují a musí být hodnoceny jako celek. Různé aspekty alarmující situace v Evropě, Euroatlantiku a Eurasii jsou pokryty samy o sobě. Považujeme za důležitý tento integrovaný, komplexní přístup k problémům v oblasti bezpečnosti a integrovaný, komplexní charakter záruk bezpečnosti Ruské federace musí být zachován.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že aliance návrh návrhu obdržela a dodal, že jakýkoli dialog s Moskvou „by také musel řešit obavy NATO ohledně ruských akcí, být založen na základních principech a dokumentech evropské bezpečnosti a probíhat po konzultaci. s evropskými partnery NATO, jako je Ukrajina. Stoltenberg již odmítl požadavek Ruska formálně zrušit prohlášení NATO z roku 2008, že se Ukrajina nakonec stane členem aliance; NATO i EU již dříve signalizovaly, že nebudou akceptovat žádný právní zákaz práva Ukrajiny usilovat o členství v NATO.
Vysoký představitel Bílého domu řekl Washington Post , že zveřejněné požadavky Kremlu jsou „nepřijatelné“ a Moskva „to ví“, údajně dodal, že je „neužitečné“ vést jednání na veřejnosti.
Michael Kofman, ředitel programu ruských studií v Centru pro námořní analýzu a kolega z Kennanova institutu ve Washingtonu, DC, nabídl na Twitteru chmurné hodnocení probíhajících rozhovorů: „Moskva nežádala jen věci, které nemůže dostat. , ale způsobem, který vědí, že zajistí, že jich nemohou dosáhnout. Vážná jednání probíhají za zavřenými dveřmi. Na tomto obrázku je něco velmi špatně, politická stránka vypadá jako kouřová clona.“ Kofmanovo prohlášení odráží obavy, že návrh a styl vezmi nebo nechej, ve kterém byl předložen, je jakýmsi červencovým ultimátem , u kterého Kreml plně očekává, že bude Západem odmítnut – že odmítnutí by pak mohlo být použit jako záminka pro další vojenskou eskalaci nebo budoucí vojenskou akci.
Předloha byla zveřejněna v době velkého nahromadění ruských sil na ruské straně východní hranice Ukrajiny. Vojenští experti a nejvyšší představitelé Bidenovy administrativy již dříve vyhodnotili, že Moskva by mohla pomalu pokládat základy pro rozhodující vojenskou operaci proti Ukrajině. "Nevíme, zda se prezident [Vladimir] Putin rozhodl napadnout Ukrajinu," řekl začátkem měsíce ministr zahraničí Antony Blinken. "Víme, že zavádí kapacitu, aby tak učinil na krátkou objednávku, pokud se tak rozhodne." Takže i přes nejistotu ohledně záměru a načasování se musíme připravit na všechny nepředvídatelné události a přitom dbát na to, aby Rusko obrátilo kurz.
Mluvčí Bílého domu Jen Psaki řekla, že Bidenova administrativa prostuduje ruský návrh s „našimi evropskými spojenci a partnery“. Psaki dodal, že Spojené státy nebudou kompromitovat „klíčové principy, na kterých je postavena evropská bezpečnost, včetně toho, že všechny země mají právo rozhodovat o své vlastní budoucnosti a zahraniční politice bez vnějšího vměšování“.
Očekává se, že Bidenova administrativa se k ruským návrhům vyjádří příští týden.
Mark Episkopos je reportér národní bezpečnosti pro National Interest.
https://nationalinterest.org/…220
Přišlo e-poštou
LS
