České národní listy

Propuklo 1. května 1945. V městě se ujal moci revoluční národní výbor. Do povstání se zapojili i zaměstnanci rozsáhlého komplexu železničních zařízení. Podněcující roli sehráli též partyzáni z 1. čs. partyzánské brigády J. Žižky. Ustupující němečtí vojáci byli v městě odzbrojováni.

Němci stáhli do Přerova jednotky SS a gestapa z Holešova a Olomouce, kterým se podařilo povstání potlačit.  V Přerově byl vyhlášen výjimečný stav. Čeští povstalci byli zatýkáni. Celkově si povstání v Přerově na české straně vyžádalo 52 obětí na lidských životech.

Povstání v Přerově, byť bylo potlačeno, vyvolalo spontánní protinacistické vystoupení v blízkém i vzdálenějším okolí. Partyzáni 1. čs. brigády J. Žižky osvobodili 2. května Velehrad, 3.5. Vizovice a 4.5. se podíleli na povstání ve Vsetíně.

Povstalecké nálady a akce se z Moravy přelily i do Čech. Na Rakovnicku již 1.5.1945 se šířila stávková atmosféra. 2.5. začaly stávkovat železniční dílny v Nymburku. Ve stejný den v Poděbradech bylo proklamováno obnovení Československé republiky. Povstání se šířilo i do severovýchodních a východních Čech.  3.5. Nedaleko Semil došlo k bojovému střetu partyzánů s Němci. 4.5. došlo u Nového Strašecí k boji českých vlastenců s německým vojenským transportem. 5.5. dopoledne povstala Plzeň a téhož dne i Praha.

Krvácející hlavní město republiky bojovalo s německými jednotkami, vyzbrojenými  dělostřelectvem a tanky, několik dlouhých dní. 9. května 1945 v ranních hodinách dorazili do Prahy sovětští vojáci na tancích. Během krátké doby zlomili odpor zbývajících německých vojenských jednotek. Praha byla osvobozena z šestiletého německého jařma. Kolem 2 tisíc našich lidí padlo v boji. Sovětští vojáci, na 500, jich bylo, položili své životy, když čistili Prahu a její blízké okolí od Němců.

Vzpomeňme s vděčností a úctou na naše lidi, kteří padli v boji s Němci za naši svobodu, za obnovení Československé republiky. Vzpomeňme na naše spojence, kteří se zasloužili o osvobození Československa, zejména na Sověty, Američany, Angličany, ale také i na Poláky a Rumuny a další.

J. Kovář