Pražské povstání 5. května - 9. května 1945
Koncem dubna 1945 se od západu blížily k našim hranicím spojenecké armády, Rudá armáda po překročení Odry zahájila bitvu o Berlín. Východní Slovensko již bylo osvobozeno a v Košicích zasedala československá vláda, Po boku sovětských vojáků osvobozovali svou vlast českoslovenští vojáci Svobodovy armády, bojovalo se v údolí Váhu a na Fatře. Bratislava již byla svobodná, fronta se blížila k Brnu, začínala Ostravská operace. Přes pohraniční hory bylo slyšet dunění děl.
V prostoru Protektorátu Čechy a Morava čekala v záloze milionová armáda maršála Schörnera, která měla v poslední fázi války vytvořit „Festung Böhmen“ a za bojů proměnit Čechy a Moravu na „spálenou zem. .
K. H. Frank jednal s protektorátní vládou o předání moci nenásilnou cestou a vyhlášením Českomoravské republiky. Naproti tomu domácí odboj připravoval vytváření revolučních národních výborů. Z představitelů odbojových skupin byla sestavena Česká národní rada v čele s prof. Albertem Pražákem.
Zpráva o Hitlerově smrti vyvolala mezi lidem mylnou domněnku o kapitulaci Německa. 1.května vypuklo povstání v Přerově, které bylo utopeno v krvi. Následovala povstání v Nymburce, Poděbradech a Novém Bydžově. 3. května vzplanulo povstání v horním Pojizeří od Turnova po Jilemnici. Na potlačení tohoto povstání byly nasazeny jednotky německé domobrany Volkssturmu, složené ze sudetských Němců. V Praze vypuklo povstání 5. května. Hlášení českého rozhlasu vyvolalo rozšíření povstání po celém území. Praha vysílač na vlně 415 metrů vždy začínal své hlášení sokolským pochodem Lví silou vzletem sokolím... Sokolský pochod, za Protektorátu zakázaný, burcoval národ a byl signálem vyzývajícím k povstání proti okupantům. Tento pochod byl znělkou svobodného vysílače Praha na vlně 415 metrů.
Těmto událostem předcházelo 4. května vyhlášení protektorátní vlády o zrušení dvojjazyčných označení ulic a měst, dvojjazyčných úředních vyhlášek a dvojjazyčného úřadování . Od časného rána 5. května pražští občané odstraňovali dvojjazyčné uliční tabulky, nápisy nad krámy, pálili německé vlajky s hákovým křížem a vyvěšovali československé vlajky.
V poledne předal primátor Říha vedení Prahy do rukou Revolučního Národního výboru. Česká národní rada vydala prohlášení o zániku protektorátu: „Lide český! ČNR jako představitelka revolučního hnutí českého lidu a jako zmocněnec vlády v Košicích , ujímá se dnešním dnem moci vládní a výkonné na území Čech, Moravy a Slezska. Pod údery hrdinných spojeneckých armád a pod údery aktivního odporu českého lidu zanikl tzv. „protektorát Čechy a Morava“, který nám byl Němci vnucen a tím zanikla veškerá správní moc vykonávaná protektorátní vládou a německými úřady.“
Německá okupační správa vydala rozkazy k potlačení povstání a němečtí vojáci začali střílet do pražských občanů. Kolem budovy rozhlasu vypukly silné boje. Československý rozhlas Praha na vlně 415 metrů vysílal výzva o pomoc „ Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky! Pomozte československému rozhlasu...!“ Bojovalo se i v budově rozhlasu, vysílací studio se přestěhovalo do jiných míst v Praze, vysílalo se např. ze sboru Československé církve na rozhraní Vinohrad a Vršovic, přerušit vysílání se Němcům nepodařilo.
Povstalcům scházely zbraně, jediným řešením byla stavba barikád. Ráno 6. května jich v Praze vyrostlo na 2000. Stavební materiálem byly dlažební kostky, kolejnice, převržené tramvaje, popelnice, vše, co bylo po ruce .
Na Prahu postupovaly od jihu z Neveklovska, kde bylo cvičiště zbraní SS ( SchutzStafeln - původně Hitlerova ochranka, po uchopení moci nacisty ozbrojené jednotky nacistů, složené nejen Němců, ale i z občanů jiných národů) těžce vyzbrojené jednotky SS s tanky a děly..
Začalo bombardování města německými letadly, tanky se začaly probíjet do ulic. Boje na barikádách stěžovaly jejich postup a proto němečtí vojáci vyháněli z domovů muže, ženy, děti, a hnali je před tanky jako živé štíty. Na řadě míst, která jednotky SS obsadily, došlo k masakrům civilního obyvatelstva. Na pomoc Pražanům se zapojilo vládní vojsko ( protektorátní vojenská jednotka, vykonávající strážní službu) , které mělo pouze lehké zbraně i munici. Na straně povstalců bojovaly také jednotky generála Vlasova ( sovětský generál Vlasov v zajetí vytvořil ze zajatců Ruskou osvobozeneckou armádu pro boj proti Rudé armádě ), Vlasovci měli tanky a děla, takže postup Němců se podařilo zastavit. Mezitím ČNR vyjednávala s velením Wehrmachtu ( Branná moc,, název německé armády) o jejich kapitulaci, ale zatím bez úspěchu
V noci z 6. na 7. května projela Prahou mise americké armády k maršálu Schörnerovi.
7.května probíhaly boje v centru Prahy, bojovalo se u Staroměstská radnice. Tam postup tanků zastavili partyzáni z Hořovic, všichni padli. ČNR jednala s Vlasovci o další pomoci, ale pro vnitřní rozpory v ČNR ( proti byl Smrkovský KSČ), k dohodě nedošlo, Vlasovci opustili Prahu.
8.května . Těžké boje probíhaly v celé Praze,. Jednotky SS páchaly další masakry,. Tento den byl nejkrvavějším z celého povstání. Byla zapálena Staroměstská radnice. ( Bylo rozhodnuto budovu neobnovovat, ale ponechat ji v tomto stavu jako trvalou připomínku pražského povstání.)
Tento den ve francouzské Remeši podepsal generál Jodl kapitulaci Německa, která začala platit 8. května ve 23 hodin.
ČNR se podařilo dosáhnout kapitulace jednotek Wehrmachtu odpoledne 8.května, ty ihned opouštěly Prahu a s nimi okupační úřady a civilisté. Jednotky SS dále pokračovaly v boji. Nejvíce škod způsobili ostřelovači, kteří se střech a oken stříleli na civilisty a rudoarmějce.
Mimo jiné to byly tankové jednotky SS Das Reich a Wallenstein, které 12. května skončily válku v bitvě u Milína. Tady padly poslední výstřely války v Evropě.
Tanky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva dorazily do Prahy v časných ranních hodinách 9. května.. Pražané je nadšeně vítali s kyticemi kvetoucích šeříků. Během dne došlo v Praze k ukončení bojů.
Po všechny dny povstání bylo chladné a deštivé počasí. 9. května od rána jasno a slunečno.
Někteří tvrdí, že pražské povstání bylo zbytečné, že přineslo jen ztráty našemu obyvatelstvu. To není pravda. Povstání vypuklo v týlu německých armád, což mělo za následek, že Schörnerova armáda byla vyřazena z akce, musela velice rychle utíkat do amerického zajetí, a ani Čechy, ani Morava nemohly být proměněny ve spálenou zemi, jak zamýšleli okupanti.
Když jsem procházel prameny, abych zjistil, jaké bylo složení České národní rady, že v ní byli zástupci za odbory a za KSČ ( Smrkovský ), proti nim stál pouze prof. Albert Pražák. Česká domácí politická a demokratická elita byla během okupace naprosto programově Němci zlikvidována. Ti, kteří přežili koncentráky nebo se vrátili z exilu, naprosto nemohli nijak ovlivnit poválečný vývoj v Československu.
Otakar Mach 18.4.2016
