Prezident P. Pavel: "Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout a poučit se z nich."
"Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout a poučit se z nich." - prezident P. Pavel
"Tato unikátní pevnost, po celé Evropě známá jako jeden z vrcholů vojenského inženýrství, se nakonec stala symbolem toho nejhoršího, čeho je člověk schopen. Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout, a poučit se z nich. Nerad jsem se dočetl, že některé budovy v tomto městě, jsou v havarijním stavu nebo že se jejich část dokonce zřítila. Je důležité, aby vláda intenzivně hledala cesty, jak postupné destrukci tohoto místa zabránit, protože je zdrojem naší historické paměti. Umožňuje předávat svědectví dalším generacím. Je to důležité kvůli současným hrozbám, jako jsou různé formy extremismu, fobií nebo vypjatého nacionalismu." (Výňatek z projevu P. Pavla, prezidenta republiky, při letošní Terezínské tryzně)
Pan prezident na české vlastence, kteří byli mučeni a též zavražděni v Terezíně, zapomněl. Neřekl ani slovo o tom, že v boji za osvobození republiky padlo, bylo umučeno na 360 tisíc našich lidí. Byli jsme oběťmi německých vrahů, nikoliv českých.
Malá pevnost Terezín
V době druhé světové války zde sídlila od 10. června 1940 do května 1945 neblaze proslulá věznice pražského gestapa. V tomto období prošlo věznicí kolem třiceti tisíc vězňů.[3]
Mezi zdejší dozorce patřili mj.:
- SS-Hauptsturmführer Heinrich Jöckel (1898–1946)
- SS-Scharführer Hans Lewinsky (1899–1947)
- SS-Scharführer Albert Neubauer (1910–1948)
- SS-Scharführer Wilhelm Schmidt (1911–1946)
- SS-Oberscharführer Stefan Rojko (1910–2000).
Nacisté z tábora uprchli 5. května 1945 večer.[4]
Vlivem špatných hygienických podmínek mezi vězni vypukla začátkem roku 1945 epidemie skvrnitého tyfu, což bylo zjištěno rozborem 90 vzorků od skupiny vězňů z Malé pevnosti, vyslaných na zákopové práce do Hradce Králové. Následně začal český lékař MUDr. Karel Raška organizovat lékařskou pomoc. Dne 4. května dorazila první skupina českých lékařů a dobrovolníci, včetně 50 žákyň ošetřovatelské školy na Bulovce.[5]
Do Terezína dorazily 10. května 1945 jednotky 5. gardové armády pod velením generálporučíka A. I. Rodimceva. Vojenským velitelem Terezína se stal major M. A. Kuzmin. Následujícího dne dorazila sovětská sanitní kolona a 13. května sanitní vlak. Na místě bylo rozvinuto pět armádních nemocnic s kompletním vybavením.[6]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_pevnost_Terez%C3%ADn
