Proč je ještě volí?
Proč je ještě volí?
Marek Řezanka
Ať si vyberu pro hodnocení Fialova kabinetu jakékoli parametry (státní dluh, míru inflace, rozvoj průmyslu a zemědělství, sociální politiku, vývoj mezd, úroveň vzdělávacího systému, stav zdravotnictví, výsledky na poli diplomatickém atd.), nedospěji k jinému závěru, než že zmíněná vláda propadá ve všech těchto disciplínách. Nemá totiž zjevně zájem, aby v nich vynikala – čemuž odpovídá i její personální složení.
O to více se pak musím ptát, jak to, že si i přes všechny tyto objektivně posouditelné faktory drží relativně vysokou přízeň ze strany svých voličů?
Ti zřejmě ani tak nehodnotí reálné výsledky Fialovy vlády, jako jsou buď na tomto kabinetu existenčně závislí (aby mohli zastávat vysoký post, nemohou si dovolit deklarovat nic jiného než podporu stávající vládě) nebo uvěřili mantře, že Fialova vláda je jediná, jež nás udrží na Západě – a pokud padne, dostanou se patrně do Pekla. Tato úvaha je ryze iracionální, ale obávám se, že vystihuje chování určitého segmentu voličů vládní pětikoalice.
Některé její části začínají mít vážné problémy. Lidovci se ve vládě prezentují třemi jmény: Marianem Jurečkou, který je právem vnímán jako představitel té nejhorší asociální politiky. Za něho dochází k takovým zásahům do důchodového systému, které za pochodu mění podmínky, s nimiž občan dlouhodobě počítal. Populace důchodců je této vládě vydána na milost – a je svým způsobem nejzranitelnější. Po záminkou falešných a nepravdivých důvodů je likvidován průběžný systém – a občané, kteří si na důchod spořili, čelí takovým zásahům, že nemohou uplatnit své svobodné rozhodnutí vybrat si naspořenou částku najednou, aniž by za toto rozhodnutí byli sankcionováni.
Změna valorizace důchodů je právem vnímána jako podvod
Ministr životního prostředí, Petr Hladík, se jen těžko zbaví stínu v kauze Taxis. Ale asi právě takový člověk byl potřeba, aby bez odmluv prosazoval Green Deal, který není v souladu se zájmy České republiky. Hlavně, že se na jeho podporu naše zem ještě více zadluží.
A do třetice zde máme Zdeňka Nekulu a Marka Výborného, kteří se mají starat o prosperitu českého zemědělství. Ani jeden z nich tak nečiní – a druhý jmenovaný se dokonce chlubí skutečností, že tomuto resortu vůbec nerozumí. Pak se nemůžeme divit, že nás nikdo nechrání před dovozem toxických potravin, kterým domácí trh nemůže pro jejich nízkou cenu konkurovat – a že i vinaři mohou být zbaveni konkurenceschopnosti, aby se na daních vybralo více.
Voliči lidovců se přitom často rekrutují právě ze zemědělsky orientovaných regionů.
K dalším viditelným jménům patří u lidovců Tomáš Zdechovský a Jan Bartošek. Ti se však až fanaticky angažují na poli agitace, než že by za nimi byla vidět jakákoli činnost ve prospěch občanů.
Pokud měla lidovecká politika na něčem stát – pak na sociální politice a podpoře rodin. Ani jedno však lidovečtí ministři nehájí. Proto se lidovci nemohou divit, že jim preference klesají pod tři procenta.
Stejně by však na tom měli být i Starostové a nezávislí – a spolu s nimi by na úbytě měla zacházet i TOP09.
Přibližme si činnost těchto dvou subjektů ve vládě: Starostové a nezávislí (STAN) mají v kabinetu především Víta Rakušana. Člověka, který je spojený s kauzou Dozimetr, kvůli níž rezignoval na post ministra školství další politik ze STANu, Petr Gazdík. S ním ještě ve výše uvedené kauze figuruje Stanislav Polčák.
Rakušan se jako ministr zapsal tím nejhorším možným způsobem – za něho byla znovuzavedena cenzura, za něho bylo opět legitimizováno udávání spoluobčanů za „nevhodné názory“ a za něho došlo rušení celé řady poboček pošt. Je to pan Rakušan, kdo v době, kdy Francie s Německem přiznávají selhání své migrační politiky, pokládá za úspěch, že buď tyto migranty přijmeme – či se z této povinnosti draze vykoupíme.
Kromě Rakušana s Gazdíkem disponuje STAN ve vládě ještě prosudetským ministrem školství Bekem a Martinem Dvořákem jako ministrem pro evropské záležitosti. Další jméno, jež by nám v souvislosti se STANem nemělo uniknout, je Jan Farský. Ten se nechtěl vzdát poslaneckého mandátu, ani když se jel politicky školit do USA.
Opomenout bychom neměli ani ministra průmyslu a obchodu, Jozefa Síkelu, jenž je spojen s vysokými cenami za energie, kvůli nimž se český průmysl stává nekonkurenceschopným.
Snad žádný politický subjekt se jako STAN tolik nevyznačuje klientelistickou politikou (vzpomeňme, jak pan Rakušan držel pana Mlejnka důkazům navzdory), která je zaobalena do opěvování Václava Havla a halasné deklarace příslušnosti k údajným západním hodnotám.
Co si vlastně slibuje volič od podpory STANu?
Tu samou otázku bych ale položil rovněž příznivcům TOP09. Tu ve vládě zastupuje především Vlastimil Válek, který je přímo zodpovědný za tragickou lékovou politiku, kdy mnoho potřebných léků není k dostání. Tento ministr by se měl méně zabývat válkou, a více zdravotnictvím. To samé by šlo doporučit Heleně Langšádlové, ministryni pro vědu, výzkum a inovace, jejíž resort by Fialova vláda v rámci ohlášeného šetření mohla s klidem zrušit. Dotyčná totiž nedisponuje ničím, čím by české vědě mohla jakkoli pomoci – pokud tedy politologii nebereme jako dostatečnou kvalifikaci. Samostatnou kapitolou je potom pubertálně nevyzrálé – často až hysterické – chování Markéty Pekarové Adamové, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (jako příklad uveďme tričko pro pana Zelenského, opatřené určitým nápisem).
Na rozdíl od právě vyjmenovaných subjektů se dvouciferným preferencím těší Piráti a ODS.
V případě Pirátů se jejich voličům nejspíše líbí, že resortu zahraničních věcí šéfuje člověk bez dostatečné erudice, který na základě úrovně své závěrečné práce neměl získat ani bakalářský titul. Tento muž z mého pohledu na dlouhou dobu rozvrátil českou diplomacii – a učinil ji nevýznamnou až směšnou. Za naprosto nepřijatelné pokládám rasistické chování vůči ruským tenistkám a operní pěvkyni, které jsou kriminalizovány zcela protiprávně. Pirátští voliči si však ministra zahraničí nejspíš idealizují, na čemž má podíl velmi špatná práce mainstreamových médií. Česká republika mohla patřit k zemím, které vyvíjejí diplomatické snahy a úsilí o mír. Bohužel se řadí k těm, kteří konflikt na Ukrajině eskalují – a jsou do značné míry zodpovědní za nové a nové padlé.
Nebo snad pirátské voliče táhne Ivan Bartoš, který se místo původně deklarovaného boje za svobodu projevu (i po něm) věnuje utužování kontrolních systémů, aby byl možný výhradně názor oficiální?
Michal Šalamoun je natolik neviditelný, že jeho vliv na rozhodování pirátských voličů pokládám za zanedbatelný.
Tímto se dostáváme do finále: Co na současném kabinetu oceňují voliči ODS? Signály pověstného politologa Petra Fialy, který názorově výrazně otočil, a to jak v migrační politice, tak v postoji ke Green Dealu – a v neposlední řadě k prosazování eura? Nebo ministryni obrany, Janu Černochovou, jež po dopadu rakety na polské území nemínila vyšetřovat okolnosti, a rovnou by vedla útok na Rusko? Či ministra financí, Stanjuru, který konečně lidem ukázal, co je to astronomický dluh v rekordním čase? Škoda jen, že si Miroslav Kalousek z TOP09 nedá práci se zasíláním složenek voličům, aby věděli, kolik kvůli Fialově kabinetu každý člověk včetně právě narozených mimin dluží.
Pavel Blažek aspoň resortu spravedlnosti rozumí. Bohužel však zasahoval do vyšetřování živé kauzy – a již to samo o sobě by mělo značit jediné – aby se z vlády poroučel.
Nebo voličům ODS imponuje ministr kultury, Martin Baxa? Či se domnívají, že díky Martinovi Kupkovi patří Česká republika k evropské špičce v dopravě?
Názorně zde vidíme, že voliči Fialova kabinetu nemohou ani jednu z jeho stran volit proto, že by mohli mít pocit, že tato volba prospěje České republice – jejímu průmyslu, jejímu sociálnímu systému, jejímu zdravotnictví.
Ne, volí ho patrně proto, že doufají, že tato volba prospěje jim samým – že se udrží ve vysokých postech a ve firmách, kde dostávají vysoký plat – a to mimo jiné i proto, jaké názory hlásají a propagují. Jistě se ale i mezi těmito voliči nalézá mnoho těch, kteří nedisponují ani vysokým platem, ani významnou pozicí. Tito voliči si přejí jediné – stát na té „správné straně“. Chtějí slyšet slova chvály a uznání. A sní, že jednoho dne to někam dotáhnou.
Koho ale volí? Jsou jim předkládány tváře mladých nadějných politiků typu Dominika Feriho (TOP09) či Lukáše Koláříka (Piráti). Oba tyto politiky spojuje hochštaplerství a neskutečné pokrytectví. Oba se stylizovali do rolí ochránců „západních hodnot“ a stavěli se jako bojovníci za práva žen. Jeden je stíhám za opakované znásilnění, druhý udeřil milenku a jak manželce, tak milence, měl nabízet nevhodné sexuální praktiky. Asi mu model pětikoalice natolik vstoupil do krve, že si ani intimní život nedovedl představit jinak než minimálně ve třech.
Jana Koláříková v říjnu 2019 stěžovala na nevhodné chování Jakuba Michálka a na vulgarity ze strany jeho partnerky. Michaely Krausové: „Poslední dobou si ale uvědomuji, že chování Jakuba Michálka je to, co mi bere chuť i sílu nadále pro Piráty pracovat… Před každým pondělním RP se mi svírá žaludek. Dostal mě do stavu, kdy se klepu a zvedá se mi žaludek, kdykoli s ním přijdu do kontaktu.“
Znovu si tedy shrňme následující jména: Stanjura, Síkela, Válek, Rakušan, Gazdík, Farský, Kolářík, Feri: Skutečně jsme těmto lidem schopni věřit, že sledují jakékoli ušlechtilé hodnoty – například že chtějí bránit humanitu? Máme snad věřit, že panu Rakušanovi leží na srdci osud ukrajinských občanů? Osobně se domnívám něco jiného. Jestliže tito a jim podobní prosazují dodávky zbraní zdarma, nevedou je pohnutky nijak chvályhodné. Jakmile toto dojde aspoň těm jejich voličům, kteří pouze touží patřit k těm „správným“, nastane konečně situace, kdy se budeme moct hnout z místa.
Nejdřív ale musí být v hlavách těchto voličů odbourány mýty typu, že lze putinovské Rusko jakkoli přirovnat k Hitlerovskému Německu, či že útok na Ukrajinu byl takzvaně nevyprovokovaný – a nepředcházela mu soustavná protiruská jestřábí politika vládnoucích kruhů v USA. Do té doby bohužel bude platit, že i lidé obrazně sedření Fialovou vládou z kůže ji volit budou, protože přece nebudou patřit na Východ.
Spor o první cenu
Hádali se v ostrém střetu
ministři, kdo z nich je špička,
z Fialova kabinetu:
Komu patří první příčka.
Stanjura se usmál pouze:
„Hoši, za mnou stojí dluhy.
Za mě lidem kvete nouze,
já jsem první – nikdy druhý.“
Síkela ho brzdí ale:
„Likviduji, zcela snadno,
průmysl – mám žezlo krále,
já to tady vedu na dno.“
Nekula se nějak šije,
Výborný mu přitakává:
„Co nás stálo energie,
aby chcípla dojná kráva.
Zemědělci budou v háji.
První místo – bez debaty.“
Hladík v klidu dlouze bájí,
jak je v kauze Taxis svatý.
Zatím rudnou líce Víta.
Rakušan se zakaboní.
„Za mě kdekdo flastr schytá
za názor, co řekl loni.
Se mnou přišla totalita.
Hoši, na mě nikdo nemá.
Cenzura už není skrytá.
Udávání je zas téma.“
Válek na židli se kroutí:
„Za mě došly léky. Tečka.
Kdekdo díky mně se rmoutí,
jestli vůbec nemoc přečká.“
Mladík v koutě se teď vzteká.
Titul získal bakaláře:
„To já mířím do daleka.“
Natekly mu obě tváře.
„Válku vypovím a basta.
Tenistku dám zatknout klidně.“
Obrýlený muž se chvástá,
co pohnojil pětkrát týdně.
„Všimli jste si? Já jsem žena“,
Uleví si Černochová.
„Svoboda až za mě sténá.
Za mě musí vážit slova.
Mně ta první příčka patří:
Řvala jsem, jak bomba spadla,
že chci jatka, milí bratři,
spousty krve – hodně sádla.“
Jurečka se chvíli hlásí:
„Nic vám, lidi, nepomůže.
Se mnou přišly kruté časy,
já důchodce stáhnu z kůže.“
Všichni kašlou na Bartoše,
jak nesměle cosi špitá,
že k cenzuře právě došel,
a že předčí Dona Vita.
Hádka by se jistě vlekla,
do úst by si možná dali.
Vešel ovšem sám pán Pekla,
jenž dá vždycky na signály.
„Podívejte, já to vedu:
Naše cesta je tou správnou:
Hůř je zde než u sousedů.“
Fialové mraky tmavnou…
