Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ruská armáda tvoří novou strategii. Analytik vysvětlil, co je hlavním cílem

31. 3. 2019

30. března 2019, 00:01 — Autor: Marek Bláha / EuroZprávy.cz

 

Náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov na půdě ruské akademie vojenských věd počátkem března přednesl zprávu o oficiálním pohledu na vývoj vojenské strategie a vědy, připomíná vojenský analytik Dmitrij Stefanovič v komentáři pro server Moscow Times. Expert z Ruské rady pro mezinárodní vztahy dodává, že publikovaná verze dokumentu - ačkoliv je upravená - představuje klíč k pochopení názorů předního ruského vojenského velitele a jeho týmu na současný i budoucí charakter ozbrojených konfliktů.

 

Na hrozbu odpovíme hrozbou

 

 Zpráva není "Gerasimovovou doktrínou 2.0", jak se občas říká, protože žádná Gerasimovova doktrína předtím nevznikla, zdůrazňuje odborník. Vysvětluje, že jde o vyhodnocení globálních trendů aplikovaných na příklady z ruských ozbrojených sil.

 

"Co se strategie týká, zhroucení dohod o kontrole zbrojení vede k nepříjemnému, ale pochopitelnému závěru: Na hrozbu odpovíme hrozbou," píše Stefanovič. Poukazuje, že již v únoru ruský prezident Vladimir Putin hovořil o odpovědi na možnou dislokaci amerických raket krátkého a středního doletu u hranic Ruska v podobě rozmístění ponorek vyzbrojených hypersonickými střelami v neutrálních vodách.

 

Protože realizovatelnost této hrozby není jednoznačná, bude Rusko pokračovat v rozvoji tradičních prostředků k zajištění strategické stability, především mezikontinentálních balistických raket, včetně těch s aerobalistickou, hypersonickou bojovou hlavicí, konstatuje analytik. Odkazuje též na koncept "strategie omezených akcí", který zní moderně a zřejmě jde o první teoretické podložení operací na vzdálených válčištích, například v Sýrii.

 

Gerasimov tvrdí, že základem pro uplatňování této strategie je vytvoření soběstačných bojových skupin v rámci jednotlivých odnoží ruských ozbrojených sil, které budou disponovat vysokou mobilitou a schopností výrazně napomoci splněni cílů mise, nastiňuje Stefanovič. Dodává, že v případě Sýrie šlo o podobné uskupení vzdušných sil.

 

Vyjma zajištění vojenské nadvlády prostřednictvím "malých sil" zpráva vyzdvihuje východiska pro poválečné a humanitární operace, poukazuje odborník. Naznačuje, že s ohledem na turbulentní dění na světové scéně není vyloučeno, že takto omezené, ale vysoce efektivní akce na obranu ruských zájmů budou podnikány i mimo Blízký východ.

 

Hlavně nepřipustit závod ve zbrojení

 

Konfrontaci v informační sféře zpráva věnuje zvláštní sekci, což podle experta není překvapivé, vezmeme-li v potaz současnou atmosféru ve světě. "Navzdory zřetelně nepříznivým dopadům 'militarizace' informační sféry - nikomu se nelíbí, když armádní příslušníci zasahují do jeho platformy - mohou existovat i pozitivní efekty takové přítomnosti," píše Stefanovič. Vysvětluje, že armádní instituce a výzkumná centra mohou v principu lépe chápat důsledky využití různých systémů a jejich dopad na potenciálního nepřítele. 

 

Celou zprávou se táhne Gerasimovovo zdůrazňování potřeby udržet rovnováhu na světové scéně i v ruském vojenském rozvoji, což znamená především zamezení tomu, aby Rusko zabředlo do nového závodu ve zbrojení, deklaruje analytik. Konstatuje, že Gerasimov jasně chápe spojitost mezi ekonomikou a vojenskou strategií, odvolává se na vojenského teoretika A. A. Svečina, který volá pro umírněnosti při přijímání vojenských rozhodnutí, což vytváří potenciál pro stabilní mezinárodní vojensko-politické vztahy.

 

Gerasimov označil za zásadní změnu vývoj nové vojenské plánovací databáze v letech 2021-2025, na které bude založen celý systém ruské vojenské dokumentace, poukazuje expert. Považoval by za skvělé, pokud by do těchto plánů mohla alespoň částečně nahlížet veřejnost.

 

Náčelník ruského generálního štábu také nepřímo odkázal na koncepci výstavby "vzdušných sil budoucnosti" amerického generála Davida Goldfeina, uvádí Stefanovič. Vysvětluje, že ruská média překroutila jeho plán na proniknutí nepřátelskými liniemi a využívání slabých míst nepřítele a spojila jej s možnou existencí "páté kolony", což je příkladem paranoii a přehnané reakce, která může poškodit ruskou i americkou bezpečnost.

 

"Zahraniční strategie ruského vojenského establishmentu je tématem pro jiný druh analýzy. Ale i tak stojí za to poznamenat, že v reakci na zahraniční hrozbu vidíme ozvěnu Rorschachova testu," píše odborník. Ruští generálové podle něj vnímají americkou hrozbu nejvíce tam, kde tuší největší ruské slabosti, což platí i o politické situaci v Rusku.

 

Pár dní poté, co byla zpráva zveřejněna, se generál Gerasimov sešel se svým americkým protějškem generálem Dunfordem, připomíná expert. Doufá, že při osobním jednání snad byli schopni lépe si vyjasnit přístupy k obraně obou zemí.