České národní listy

Situace českého obyvatelstva, německých antifašistů a židů v pohraničním území

Už v druhé polovině třicátých let se konflikty mezi rozdílně smýšlejícími skupinami německého obyvatelstva přenesly z roviny politického soupeření i do dalších oblastí života společnosti,  do tisku, do spolkové činnosti a mládežnických organizací. Odpovědí na tento tlak ze strany SdP se staly různé manifestace a projevy, při nichž členové německých antifašistických stran zdůrazňovali společný český i německý odpor k nacismu.

I německá sociálně demokratická strana (DSAP) si vytvořila na začátku třicátých let brannou organizaci Rote Wehr (později označovanou jako Republikanische Wehr), jejímž původním účelem bylo chránit schůze a akce vlastní strany. Na rozdíl od FS vystupovali příslušníci RW v době ohrožení republiky vůči protistátním aktivitám henleinovců, jejich nočním tajným srazům či rozbíjeli jejich veřejné schůze. Společně s Arbeiter-Wehr, polovojenskou organizací KSČ v pohraničí, byla RW připravena po boku armády a Stráže obrany státu bránit republiku. Její příslušníci, z nichž někteří přímo vstoupili do jednotek Stráže obrany státu (SOS), vykonali 3. července 1938 přísahu věrnosti Československé republice a na řadě míst zabezpečovali týl československé armády. V době ohrožení republiky vstupovali do řad RW také komunisté, a to přes zákaz vedení DSAP. Rozložení sil v německém táboře se projevilo při obecních volbách, při nichž SdP obdržela téměř devadesát procent hlasů, DSAP získala necelých 10 %, přesto si v některých venkovských obcích uchovala většinu v zastupitelstvu.

V jarních měsících v důsledku popsané situace v pohraničí začalo docházet k první migrační vlně obyvatelstva, kterou tvořili zejména židé. Večerní České Slovo psalo v této souvislosti v článku „Němci ztrácejí nervy. Po průmyslu odcházejí i zámožné rodiny“ neurčitě o majetných osobách německé národnosti: „Příkladu některých průmyslových podniků, které přeložily svá sídla z krajů, znepokojovaných henleinovskou agitací, následují i někteří jednotlivci. Jde vesměs o zámožné lidi německé národnosti. Jejich domy jsou na prodej. Češi své domovy neopouštějí. Z Karlových Varů se odstěhovalo v poslední době na 70 rodin, mezi nimi i židovské rodiny, které se hodlají vystěhovat z Evropy vůbec. Stěhují se advokáti a lékaři.“

 Češi a příslušníci německých aktivistických stran jsou biti a vyhazováni z bytů

Přes složité poměry v pohraničí nenabyl migrační proud většího rázu. Změny nastaly v souvislosti s počátkem ozbrojených konfliktů v září, kdy vrcholila sudetoněmecká krize. Hitlerův projev 12. září 1938 na sjezdu NSDAP v Norimberku,ve kterém hrozil vojenským vpádem do ČSR, vyvolal v henleinovcích pocit, že nejsou v boji osamoceni, na což reagovali útoky proti četnickým služebnám , celnicím, státním úřadům sabotážemi, mnohdy násilím proti Čechům, židům a antifašistickým Němcům. V zápětí po skončení Hitlerovy řeči se formovaly velké průvody henleinovců  ve všech velkých městech sudetoněmeckých oblastí. Ze začátku byli demonstranti drženi ordnery v klidu, policie a četnictvo jim nechávaly volnost. ...Výlohy a obydlí židovských, českých a sociálně demokratických obchodníků byly vymláceny. České nápisy byly zaškrtány nebo zamalovány dehtem. Také okna českých škol byla zdemolována. Tyto události se odehrály na všech místech jednotně. V této chvíli demonstrovali svůj kladný postoj k republice jak Republikanische Wehr a Arbeiter Wehr, tak členové DSAP a KSČ při četných místních střetnutích a srážkách s ordnery. (str. 47 - 112)

Excesy byly zaznamenány na 70 místech republiky. Nejznámějšími případy se staly útoky proti četnickým stanicím na Falknovsku (Sokolovsku) v Habersbirku (dnešním Habartově), Schwaderbachu (Bublavě a Gössengrünu (Krajkové). Zatímco v Karlových Varech ordneři vyháněli české rodiny z bytů, ve Františkových Lázních stejný osud potkal emigranty z Německa a Rakouska, kteří byli nuceni nastoupit cestu do československého vnitrozemí. "Schmidtovo komando" v Mariánských Lázních zatýkalo a věznilo antifašisty a mělo značný podíl na protižidovském teroru v oblasti. Na Božím Daru, v Abertamech, Hroznětíně henleinovci vypudili české zaměstnance z poštovních úřadů. V Chebu museli  "staří židé Tausigovi lézt po čtyřech jako psi po ulicích za ohromného výskotu nacistů." Někteří sociálně demokratičtí funkcionáři a Češi byli ztlučeni na ulici nebo mimo obec (Teplá Trinkseifen úRudná - okr. Falknov/). Docházelo k vytloukání oken českých škol (Jesenice), domů českých úředníků (Teplá), ale i výkladních skříní a rabování židovských obchodů (Karlovy Vary).

Podle následující situační zprávy pokračovaly na severu a severozápadě republiky demonstrace SdP (sudetoněmecké strany), které měly mít ráz připraveného a řízeného povstání. Ordneři byli vyzbrojeni pistolemi a puškami německého původu. "Češi a příslušníci německých aktivistických stran jsou biti a vyhazováni z bytů. Státotvorné živly v pohraničí jsou naprosto nespokojeny s dosavadními bezpečnostními opatřeními a prohlašují, že se uchýlí k svépomoci anebo že opustí pohraniční území." Citovaná relace v tomto bodě reagovala na skutečnost, že bezpečnostní orgány se na základě instrukcí "držely zpátky", neboť zprvu měly zákaz použití zbraní, a nechtěly násilnosti henleinovců rozdmychávat. Nejsložitější situace panovala v Aši, Chebu, Rossbachu  (Hranice v Čechách) a Vejprtech. "V úterý dopoledne začaly stávky a přehmaty proti exekutivě v nejostřejší míře. Češi, židé, sociální demokraté a komunisté byli pronásledováni, tlučeni a z části stříleni. V hraničních místech nebo také v místech, kde henleinovci byli zvlášť silní, vyháněli rodiny  z jejich obydlí a v místech bezprostředně na hranicích zavlíkali Čechy a sociální demokraty do Německa.  Ordneři chodili s páskou s hákovým křížem na rukou a mnohé budovy vyzdobili hákovými kříži," uzavíral svoje hodnocení jeden z informátorů SoPaDe. "

Z díla „Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939“ I n, Jan Benda