Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stačil by závan…, Marek Řezanka

9. 9. 2021

Stačil by závan…

Marek Řezanka

 

Věděl, že končí, že již nevstane.

Sledoval potok, jak se pod ním vine.

Hlavní je nemít srdce bezbranné:

Cítil, jak tluče. Jako žádné jiné.

 

Zlomená noha, levá, zabolí

a Robert Jordan soustředil se pouze

na poručíka, žádné bláboly:

Berrendovi byl nejspíš Jordan souzen.

 

Třicátá léta černá zahalí,

aby tak zrůdně doplnila hnědou.

Vichr hnal obří vlny na skály.

Španělsko řeči spasit nedovedou.

 

Říkám si, jak by nyní dopadli

stateční muži, interbrigadisté?

Vždyť systém hodnot je dnes rozpadlý,

a kromě zmaru nic v něm není jisté.

 

Soud by je nejspíš poslal do cely.

Generál Franco byl by za vzor dáván,

že pevnou rukou zemi zocelí.

Dýchat moc nelze – chce to vzduchu závan…

 

 Báseň je namluvena zde: http://www.muamarek.cz/files/mp3/stacil-by-zavan....mp3.

 

 

Flastr za boj protifašistický

 

 Jiří Urbánek dostal v nepřítomnosti trest dvaceti let odnětí svobody, a to za to, že šel bojovat na Donbas proti ukrajinskému režimu, který v občanské válce zabíjí vlastní lidi. Rovněž dvacetiletý trest dostal u soudu Lukáš Nováček, který šel rovněž bojovat do občanské války proti ukrajinskému režimu.

 Soud označuje tyto lidi za teroristy.

 Antonín Dobner vyfasoval u soudu podmínku za zveřejnění výroku: „Za podíl na zločinecké agresi proti afghánskému lidu našli svůj spravedlivý trest z rukou tamních mudžahedínů.

 Dejme do kontextu, s jakou ostudou skončila mise NATO v Afghánistánu, aby moc převzal Tálibán. Za to tedy západní vojáci umírali?

 Krom toho bychom neměli být slepí a lhostejní k faktu, kolik civilistů bylo západními vojáky a bombardováním během mnohaletých bojů usmrceno. Afghánci nevnímali západní vojáky jako přátele, nýbrž jako okupanty.

 Kde je tedy hranice toho, kdo je „terorista“ či „žoldák“ – a kdo „válečný hrdina“?

 Je mi líto všech zbytečně zmařených životů včetně vojáků, z nichž někteří asi i věřili, že bojují za „dobrou věc“. Vždy mi ale nejvíce bude líto největší obludnosti každé války, natož občanské, a to zabitých dětí.

 Pánové Urbánek s Nováčkem jsou tedy teroristé. A co M. Albrightová či G. W. Bush mladší, D. Cheney nebo D. Rumsfeld? To jsou snad mírotvorci hodni poct?

Šli údajní „teroristé“ bojovat za peníze, nebo za ideály? To soud jaksi nezkoumal. Navíc jsem v rozsudku neslyšel, že by bylo bráno v potaz, že na Ukrajině bojují proti vlastním lidem nepokrytě fašistické prapory (Azov) a že dodnes není vyřešen oděský masakr, kdy fašisté upálili nevinné lidi. Zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost, Václav Bartuška, tento brutální zločin okomentoval slovy: „Prostě je upálili.“ Ocitujme si nyní jeho výrok: „…Pokud se jim postavíte rychle čelem, jako to udělali třeba v Oděse, kde je prostě upálili, nebo v Dněpropetrovsku, kde je prostě zabili a pohřbili u silnice, tak máte klid. Když to neuděláte, tak máte válku. To je celé“, za nějž žádnou podmínku nedostal.

 Beztrestný je i Martin Lang z Jesenice, který veřejně nabádal k upálení a podřezávání svých názorových odpůrců včetně prezidenta republiky.

 Zdá se, že podobné jednání je posuzováno různě, a patrně záleží na ideologickém hledisku. Zatímco některé vyhrožování či schvalování trestného činu je odsouzeno a zavrženo, nad jiným se zavřou obě oči, pokud se mu rovnou nezatleská.

 V současné době jsou bojovníkům proti nacismu a fašismu odstraňovány sochy (připomeňme si kauzu Koněvovy sochy v Praze), plive se na prezidenta republiky E. Beneše, který svou politikou významně přispěl k porážce nacismu – a jsou bagatelizovány nacistické zločiny (o okupaci a protektorátu se pro jistotu téměř nemluví).

 Upton Sinclair ve svém mnohasvazkovém románu o Lanny Buddovi popisuje tristní stav za občanské války ve Španělsku, kdy bojovníci proti Francovi neměli šanci sehnat stíhací letouny, neboť všichni jejich výrobci kšeftovali s hitlerovským Německem a nehodlali o své obchody přijít.

 Dnes nějak nikomu nevadí, že ukrajinská vláda nedbá Minských dohod a porušuje je. Terorista je ovšem ten, kdo jde proti ní bojovat.

 Jak by v současnosti asi dopadl Hemingwayův Robert Jordan, který padl právě pro své ideály a proto, že se nesmířil s představou, že v Evropě zvítězí „hnědá“ (nacismus) či „černá“ (fašismus)?

Obávám se, že by vyfasoval – jak jinak než pod hlavičkou „evropských hodnot“ – pořádný flastr.