Stačilo bohatě...
Stačilo...
Marek Řezanka
Po nějaké době o sobě opět nechal slyšet spolek Milion chvilek (V názvu má dodatek pro demokracii, ale jak si ukážeme na příkladech, výstižnější přídomek by zněl: pro totalitu).
Milion promlčených chvil k obraně svobody slova
Zaznamenal snad někdo, že by tento spolek protestoval proti opětnému zavedení cenzury, proti umlčování a nálepkování opozice, proti nehoráznému zákonu zvanému Lex Ukrajina (stále ještě v České republice), u něhož panuje obava ze zneužití gumového paragrafu se zacílením na odpůrce a kritiky Fialovy vlády s tím, že zmíněný zákon je přílepkem, a Petr Pavel ho přesto podepsal (jako by zřejmě ratifikoval i svou vlastní popravu, kdyby mu takový dokument Fialův kabinet předložil k podpisu)?
Je evidentní, že svobodu slova Milion chvilek nehájí.
Milion chvilek pro galerku
Je tedy otázkou, co je jeho prioritou. Že by boj proti organizovanému zločinu?
V kauze Čapího hnízda ho bylo slyšet na sto honů daleko.
Zato v kauze Dozimetr je u něho ticho po pěšině. Přitom v této kauze figurovalo hned několik politiků ze Starostů a nezávislých (STAN), a dodnes nám Vít Rakušan, toho času ministr vnitra, nevysvětlil, k čemu používal mobilní telefon se speciálním šifrováním typickým pro bandu kolem Michala Redla, kdo mu ho platil, a proč prokazatelně lhal v kaze Petra Mlejnka. Toto Milionu chvilek nevadí? Zjevně ne, podobně jako kauza titulů u Danuše Nerudové či kauza zneužití pravomocí veřejného činitele a korupce Martina Půty (kauza Metrostav), kdy na něho Milion chvilek žádný tlak nevyvíjí. Jak nazvat pokrytectví, kdy chcete vydávat policii pana Okamuru za varování před zhoršením bezpečnostní situace v zemi v podobě billboardu (lze jistě diskutovat o jeho míře vkusu), a na druhou stranu zuby nehty držíte ve funkcích člověka podezřelého z korupčního jednání?
Zaznamenal snad někdo, že by Milion chvilek požadoval vyšetřování Petra Fialy a jeho poradců (Ivan Netuka a Miloš Růžička), kteří jsou pro něho z nějakého důvodu nepostradatelní (kauza Podnikatelské družstevní záložny)? Česká národní banka nazývá milionové transakce těchto pánů podezřelými a rizikovými, ale premiér Fiala na nich nic špatného neshledává, a své poradce hodnotí jako špičkové. Pouze schází dodat, jakého ledovce že jsou pomyslnou špičkou.
A co zcela nepřijatelné poměry v Armádě ČR (Vetchý, Řehka, Černochová)? Tady je snad demokracie v pořádku, a armáda uvnitř armády nevadí?
Milionu chvilek tedy prokazatelně kromě svobody slova nezáleží ani na právním systému.
Milion chvilek pro hloubení příkopů
Tento spolek nebojuje za diskusi, ale proti ní. Což dokazuje mlčením k bezprecedentní roli vojáka ve výmyslu zvaném strategická komunikace a k třídění občanů na kvalitativně odlišné kategorie.
Stejně tak ani jednou nevystoupí proti mediálním manipulacím ze strany České televize, kterou nekriticky brání, zejména před etickým kodexem a principy demokracie. Česká televize má informovat, ne agitovat, a již vůbec ne popohánět své černé (nebo snad bílé?) koně mezi politiky.
Milion chvilek válečných
Tomuto spolku ale rovněž nelze věřit, že mu záleží na svobodných volbách. Jednak by nemohl útočit na opozici jako na zlo ohrožující jeho milovanou vládu, především by však musel požadovat co nejdřívější volby na Ukrajině, aby o své budoucnosti mohli rozhodnout sami Ukrajinci. Do třetice by pak musel podpořit občany rumunské, jimž je odpíráno volit toho, koho většinově volit hodlají.
Milion chvilek pro jednu multistranu
Po Mikuláši Minářovi přešla role loutkového lídra spolku na někoho dalšího, jehož jméno netřeba si pamatovat. Kdykoli však zahlédneme symbol tohoto spolku v podobě otazníku, měl by nám naskočit vykřičník. Zmíněný spolek je po hříchu manipulativní, a bude chtít ovlivnit výsledky parlamentních voleb. Čím více bude útočit na opozici a zastávat se rakušanů, fialů a černochových, tím více by nás měl utvrdit v tom, že tomuto všemu je nutné vystavit jednoznačný účet: Stačilo!
Nejzrádnější z cest
Není vždy cenné, když koruna zlátne,
i když se jeví hezčí o to víc.
K čemu je ale všechno snění platné,
když za pozlátkem je rez borovic?
To co je krásné z převeliké dáli,
často se jeví jinak, když jste blíž.
Nežli pak člověk šíři okna chválí,
měl by si zjistit, zda-li nemá mříž.
Povrch je tím, co snadno může mást,
neboť ta hlavní, většinová, část
hluboko pod ním zahalena vězí.
Pokud jen slupkou necháme se vést,
jdeme tou jednou z nejzrádnějších cest,
na které dogma spláchne hypotézy...
