České národní listy

8. pěší pluk v Místku byl dislokován na několika místech. Druhý prapor byl v Beskydských kasárnách ve Frýdku, pátá rota měla stanoviště v Landsbergově továrně, první prapor byl odsunut do Slezské Ostravy, další jednotky byly ve Slezských kasárnách v Místku. Třetí prapor měl nouzové ubytování v Čajánkově továrně na severovýchodním okraji města poblíž Ostravice. Po 18. hodině vstupovala německá vojska do prostoru třetího praporu 8. slezského pluku. V 18.30 se již bojovalo. Obranu řídil kapitán K. Pavlík a poručík K. Martínek.  Těžké zbraně prapor neměl. Naproti tomu německá jednotka, odhadnutá na sílu pluku, měla posilové prostředky, děla a obrněná auta. Boj byl zastaven až na základě rozkazu velitele pluku podle příkazu z nadřízených míst. Mezi čs. vojáky byli dva zranění. Německé ztráty nebyly přesně zjištěny. Nejrůznější prameny uvádějí 6-18 mrtvých a několik raněných. Teprve 15. dubna 1939 uvedlo německé velení, že zahynulo 21 německých vojáků. Neví se však, zda jsou v tom jen ztráty při boji s třetím praporem, případně ztráty při dopravních nehodách. Nacisté na kapitána Pavlíka nezapomněli, umučili ho 26. ledna 1943 v koncentračním táboře Mauthausenu.

Vpád nacistické armády na naše území ještě před tím než prezident E. Hácha podepsal v Berlíně akt podřízenosti je vhodné zpravodajsky vyhodnotit. Podle nacistické propagandy, určené německému obyvatelstvu, ale i pro zahraničí obsadily německé jednotky ostravsko-karvínskou oblast proto, aby zamezily "útokům české lůzy na Německý dům“. V německém tisku najdete články s titulky "Rudí štváči uprchli, Osvobození od bolševického teroru, Moravská Ostrava osvobozena apod." Přitom ani jedna zpráva nebyla pravdivá. K žádným nepokojům tu nedošlo.

Mnohem blíže k pravdě má verze, že německá armáda spěchala na pomoc slovenské vládě, která vyhlásila samostatnost a prý očekávala odpor čs. jednotek. Ale ani na Slovensku nedošlo k žádným akcím tohoto charakteru. Uvedené tvrzení mělo omluvit německý vpád před mezinárodním veřejným míněním podle hesla: Němci šli na pomoc Slovensku, které o to požádalo.

Pravdou je také skutečnost, že Polsko by rádo rozšířilo svůj zábor a přálo si získat další území v oblasti ostravsko-karvínských dolů. Příchod německé armády tomu měl zabránit. Jsou tu však ještě další dva důležité aspekty. Vpád na Ostravsko byl sondážním balónkem. Světový tisk sice přinese informace o incidentu až 15. března, případně později, ale zpravodajské agentury budou mnohem rychlejší, při nejmenším o několik hodin. A německá zpravodajská služba s napětím očekávala jak budou reagovat vojenské štáby ve Francii, Velké Británii a jinde.

V Rumunsku došlo k částečné mobilizaci. Také v polské armádě byl zaznamenán zvýšeny ruch, ale vojenská pohotovost dvou armádních sborů mohla souviset s otázkou Podkarpatské Ukrajiny, která byla také v tuto dobu napadena. Nehledě již k tomu, že částečná mobilizace proběhla také v Maďarsku. Jen v Česko-Slovensku byl klid.

Německá zpravodajská služba předpokládala, že některé čs. jednotky se mohou postavit na odpor, dalo se předpokládat, že ustoupí do Polska, kde budou sice odzbrojeny, ale posílí polský vojenský potenciál. Tomu bylo nutno zabránit včasným obsazením Ostravska. Je pravdou, že obranu  okleštěného Česko-Slovenska nebylo možno plánovat někde u Mělníka, Plzně, Prahy, Náchoda, kde by se naše jednotky dostaly snadno do obklíčení. Reálnou možnost k obraně vytvářela linie podél toku Moravy a Odry s možností ústupu na Slovensko. Proto také  A.  Hitler  žádal,  aby  Slovensko  vyhlásilo  samostatnost  o  den  dříve  než  zahájí německá armáda okupaci českých zemí. Potom by nebylo možno na Slovensko ustupovat. Případný konflikt česko- slovenský by jenom uvítal. V případě boje a porážky by jedinou cestou ústupu byl směr Polsko. Tento směr byl nyní přehrazen německou armádou.

Patrně jako vedlejší důsledek okupace Ostravska byl argument, použitý A. Hitlerem na prezidenta E. Háchu, že klást odpor nemá žádnou cenu, že okupace již začala a v jednom místě, kde se čs. armáda postavila na odpor byla potlačena palbou děl.

Okupace českých zemí se uskutečnila ráno 15. března 1939 v 6.00 hod. nacistická armáda postupovala v součinnosti s gestapem, bezpečnostní službou, pořádkovou policií, pátou kolonou sudetoněmeckých henleinovců. Strategickým cílem bylo trvalé připojení českomoravského prostoru k Německu, československá státnost neměla být již nikdy obnovena.