TGM - Němci k nám přišli jako emigranti a kolonisté
TGM - My jsme vytvořili náš stát, tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně do země přišli jako emigranti a kolonisté
Z poselství T.G. Masaryka revolučnímu Národnímu shromáždění z 22. prosince 1918
Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno; území, obývané Němci, je území naše a zůstane naším. My jsme vybudovali svůj stát, my jsme jej udrželi, my jsme jej budovali znova; přál bych si, aby naši Němci při tom pracovali s námi - to by byla lepší politika než jejich pochybené úsilí nynější. Pochybuji ovšem, a počítám s tím, že jsou v těžké situaci; přiznávali, bohužel, pangermánský výbojný program protičeský příliš ochotně, nepochopili světovou situaci, byli zpiti prvotními zdánlivými úspěchy; naši Němci stali se obětí falešného prolhaného rakušáctví a krátkozrakých Habsburků. Je psychologicky pochopitelné, že teď nemile nesou, že se tak osudně zklamali a že jsme měli a máme pravdu my.
Opakuji: my jsme vytvořili náš stát; tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně do země přišli jako emigranti a kolonisté. Máme plné právo na bohatství našeho území, nezbytného pro průmysl náš i Němců mezi námi. My nechceme a nemůžeme obětovat naše značné menšiny české v takzvaném německém území. My jsme také přesvědčeni, že hospodářský prospěch odkazuje naše německé krajany k nám. Závisí na nich, aby se k nám postavili správně. Ať si vzpomenou, že roku 1861 spolu s námi žádali císaře, aby se dal korunovat na českého krále. Přeji si upřímně, abychom se co nejdříve dohodli. Přiznávám se, nám je těžko zapomenout, že naši Němci a Němci v Rakousku vůbec přijímali nelidské krutosti rakouské a maďarské soldatesky bez protestu, nám je těžko zapomenout, že naši Němci dávali nejzuřivější kontingent pangermanismu. Ale přesto je přijmeme rádi, jestliže se rozhodnou ke spolupráci. Nikdo nám nemůže zazlívat, budeme-li po tolika trpkých zkušenostech opatrní, ale ujišťuji, že minority v našem státě budou požívat úplných národních práva občanské rovnoprávnosti. Americká republika podjala se raději občanské války, než by byla připustila secesi svého Jihu. My nikdy nepřipustíme secesi našeho smíšeného severu. Vybudováním opravdu demokratické samosprávy máme vhodný prostředek pro rozřešení národnostní otázky. Přímočaré rozdělení pro velikou a zvláštní smíšenost není možné, a problém není pouze národnostní, nýbrž také a do značné míry sociální.
Každému řádnému občanu ČR je jasné, že si SL drze přivlastňuje část našeho pohraničního území, na které neměl, nemá a nikdy nebude mít žádné právo. V souvislosti s tímto jednoznačným konstatováním vzniká otázka, proč nereagují na předmětné tvrzení SL a jeho vůdců naši příslušní ústavní činitelé? Proč celá desetiletí se mlčky tváří, až na několik málo výjimek, jako by „právo na původní vlast“ SL měl. Chce to trochu odvahy. Bohužel ji „naši představitelé“ nemají. A tak „vzniká právo“ SL na jejich původní vlast. Je podporováno též neznalostí celé této problematiky mladších generací. Vyšly ze školy, aniž by jim někdo dal potřebné znalosti, aniž by někdo jim říkal o našich dějinách, o naší státnosti, o českém národu. Tyto generace mají jen nepatrné vědomosti o svém češství, o povinnostech a,právech, které jim z uvedeného vyplývají. Naše země potřebuje velké množství novodobých apoštolů, kteří by byli schopni přispět k novému obrození českého národa.
