Útoky na památníky obětí fašismu a Rudé armády Brno nešlechtí
Útoky na památníky obětí fašismu a Rudé armády Brno nešlechtí
Jiří Jaroš Nickelli, ČSPB Mor. Třebová
Již od počátku sametového převratu jsme v Brně nuceni zaznamenávat velké útoky na památky osvobození obětí fašismu a Rudé armády. Začalo to kvaky v brněnském zastupitelstvu nad deskou Rudoarmějce na Moravském náměstí. Nakonec došlo k jejímu odstranění, a dnešní pomník Rudoarmějce od Fuchse a Makovského z roku 1955, v poloze Palbu stav! je de facto torsem bez určení na místě, přestože Stalinův rozkaz o osvobození Brna si každý může vyhledat v literatuře (např. Hrdlička, Rudá armáda osvobozuje Moravu, Brno 1948 a kopa další literatury). Tvoří tak ostudný kontrast k památníku osvobození Vídně, kde Rakušané klidně nechali jak Stalinova slova, tak znak SSSR a další atributy. Rakušané tolerantnější, než Brňané...
Holt brněnští obrazoborci byli vždy vepředu - podle hesla Poturčenec horší Turka.
Pomník byl rovněž zhanoben proukrajinskými aktivisty malůvkou a nadávkou presidentu V. V. Putinovi...Nikdo nic nevyšetřil, pochopitelně... Magistrát se vždy více staral o ostudnou "maketu siluety Německého domu", příšerného sídla germánské a později nacistické poroby, jehož vnucená připomínka, vyvolávající masový odpor občanů, stála statisíce z peněz daňových poplatníků - tak daleko jsme to dopracovali v brněnské metropoli. Doupě pangermánů a německého nacismu je magistrátu bližší, než památky osvobození a obětí německého nacismu - co jiného je takzvaný brněnský Meeting s provokačními pochody sudeťáků z Pohořelic do Brna? Každý pozůstalý po obětech nacismu se nad tímto přístupem, farizejsky nazývaným "smíření", musí otřásat hnusem.
Pojďme dále. Zde je seznam památek osvobození a obětí fašismu Brna napadaných vandalskou verbeží:
Pomník Rudoarmějce na Moravském náměstí
Pomník padlých rudoarmějců v Králově Poli
Pomník tří odbojů na Hybešově třídě
Pomník Rudoarmějce v Brně-Šlapanicích
Pomník maršála Malinovského
Pamětní deska popraveného MUDr V. Vančury v Židenicích
Pomník obětí fašismu na Karáskově náměstí v Židenicích
Pomník tankistů v Brně - Obřanech
Pomník presidenta Beneše v Brně-Slatině
Seznam určitě není úplný, protože nebylo možné zachytit veškeré útoky vandalů na památníky případně na hrobové kenotafy bojovníků a obětí proti fašismu. K jednotlivým příkladům je možno uvést následující fakta.
K pomníku "tří odbojů" na Hybešově třídě lze říci, že před zbouráním to byl důstojný kenotaf odbojů I. války, II. války a odporu (žádný odboj to nebyl) za socialismu. Texty od profesora Ludvíka Kundery byly nejen poetické, ale i historicky přesné. Bohužel se nenašel nikdo z odbojářů, který by se dokázal účinné postavit proti zbourání tak působivého a věcně přesného pomníku. Možná právě proto pomník vadil orgánům?
Případ pomníku na Božetěchově ulici v Králově Poli je tanec dějinami nepolíbených mladých, kteří zahalovali pomník gázou, zatímco fanatik odbrušoval již před tím nenáviděné symboly srpu a kladiva. Zesnulý badatel V. Schilberger i pisatel této stati nezávisle na sobě zjistili příbuzné pana fanatika dotazy na Fragebogeny v Národním archivu v Praze. A ty promluvily tak, že prapředek dotyčného byl několika násobný nacista - rozuměj člen různých nacisložek. Když pak pan fanatik zastupitel prohlásil, že "hájí dědečka", bylo vše jasné. Pan zastupitel byl sice vyšetřován, ale byl potrestán směšnou pokutou a po čase se do zastupitelstva opět vrátil... Dnes je pomník, pod jehož patou a v okolí odpočívá na 365 sovětských rudoarmějců, opraven.
Pomník Rudoarmějce ve Šlapanicí utrpěl těžký útok vandala - doslova nekorektně řečeno, prasete - jenž urazil soše rudoarmejce hlavu.
Opět se nic nevyšetřilo, ale z iniciativy místní radnice byl pomník pečlivě opraven a zase slouží pietním akcím.
Pomník maršála Malinovského byl zhanoben dvakrát politím červenou barvou. Busta Rodiona Malinovského ,osvoboditele města Brna, byla očištěna a v současnosti je v pořádku.
Pamětní deska českého národního spisovatele a odbojáře MUDr. Vladislava Vančury, umístěná léta bez úhony na domě restaurace U Malchrů v Židenicích byla před několika lety ukradena. Dokládá ji pouze fotografie publikovaná v knize Brněnští občané v boji proti fašismu, (Brno 1981, fotopřílohy). Pro její nápravu se neučinilo nic, pokud je autoru známo.
Pomník obětí fašismu na Karáskově náměstí v Židenicích byl vandaly posprejován, což je obzvláště hanebné, neboť pomník obsahuje přímo reliéf zavražděné oběti nacistů.
Pomník tankistů v Brně-Obřanech si ještě pamětníci z Bílovic nad Svitavou (sousedního katastru pamatují) a ještě donedávna žili devadesátiletí občané, kteří si pamatovali zásah tanku z bílovického polesí, který tak a jeho osádku zničil a zahubil.
Dnes má pamětní pylon uražená písmena a je v neudržovaném stavu.
Nakonec uvádím pomníček s bustou presidenta Budovatele dr. Edvarda Beneše ve Slatině, odhalený roku 1945, jehož busta je v současnosti nenávratně ukradena či odstraněna neznámými pachateli.
Čtenář si o tom všem zajisté učiní úsudek sám.
