V Evropě se shromažďují síly, které si nepřejí mír na Ukrajině

EU se připravuje na několik dalších let konfrontace s Ruskem a spoléhá na porážku Ruska. Pro současné lídry EU, jako je Emmanuel Macron, bude nakonec muset být Rusko poraženo.

Emmanuel Macron a Keir Starmer

19. února 2025 - 06:20

Francouzský prezident Emmanuel Macron v Paříži uspořádal mimořádné setkání lídrů několika evropských zemí. Jejím cílem bylo urychleně diskutovat o evropské bezpečnosti ve světle politiky Donalda Trumpa, zejména jednání, která začala mezi Spojenými státy a Ruskem. 

Vyhlídka na dialog mezi Moskvou a Washingtonem, který se odehraje bez účasti EU a Ukrajiny, není Evropanům upřímně po chuti. Finská ministryně zahraničí Elina Valtonen vyzvala Trumpa, aby nepočítal s rychlým usmířením s Ruskem. Tento názor sdílí řada států EU. Na schůzce v Paříži se však zúčastnilo jenom  sedm zemí EU : „předsedové vlád Německa, Spojeného království, Itálie, Polska, Španělska, Nizozemska a Dánska." Na této schůzce, kterou v případě nouze inicioval francouzský prezident, se zúčastnil předseda Evropské rady António Costa, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte. 

Nové podmínky spolupráce s Evropou, které v minulých dnech oznámil americký prezidentský tým, stejně jako rozhovor mezi Trumpem a Putinem, měly ve vztazích mezi Washingtonem a jeho evropskými spojenci bombový efekt. Mnoho politiků EU mluví  o „zradě“ USA.

Americko-ruská jednání: Kyjev bude muset uspořádat volby a klíčové body

Ukázalo se, že nový šéf Bílého domu měl – ve skutečnosti – v úmyslu s Ruskem spíše vyjednávat, než ho porazit. Jak v pondělí 17. února řekl novinářům  francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, Macron se rozhodl svolat slovy šéfa francouzské diplomacie „hlavní evropské země“. Dánsko vystupovalo jako zástupce severoevropských a pobaltských zemí. Švédsko chce poslat vojáky na Ukrajinu. 

Diskuse na stejné téma již začala na mnichovské konferenci na úrovni ministrů zahraničí. Po skončení této konference vedoucí představitelé EU odmítli postoj USA. Elina Valtonen před konferencí vyjádřila  postoj EU: „Rusko ve své současné podobě představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu a celou Evropu, ale i pro celou transatlantickou alianci“; „Nevěřím, že by se Putin držel amerického mírového plánu“; „Evropa musí splnit svůj úkol a vyjednávat pro Evropu“; „Nedojde k žádné rychlé dohodě, ale spíše dlouhému procesu." 

Diplomacie lídrů EU nechce konflikt rychle zastavit. Pro francouzského prezidenta je „kapitulace v mírových rozhovorech o Ukrajině špatnou zprávou pro všechny“. Jednání o ukončení války na Ukrajině nesmí vyústit v mír, který je kapitulací, protože to by byla špatná zpráva pro všechny, včetně Spojených států," zdůraznil. 

Na představitele zemí EU udělalo velký dojem, že se Američané chystají jednat s Ruskem bez účasti svých evropských spojenců. Uvedl to Trumpův zvláštní zástupce pro Ukrajinu Keith Kellogg. „Spojené státy vylučují Evropu z jednání,“ zní titulek  listu Le Point,  který upřesňuje, že „Evropany zaskočil telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem“. „Keith Kellogg, americký vyslanec pro Ukrajinu, v sobotu řekl, že Evropa nebude mít místo u mírového vyjednávacího stolu," uvádí se v prohlášení. Keith Kellogg dal evropským vůdcům z Mnichova jasně najevo, že jsou služebníky Spojených států: „Svým evropským přátelům bych řekl: vstupte do debaty ne tím, že si budete stěžovat, zda jste u stolu, nebo ne, ale tím, že přinesete konkrétní návrhy, nápady, zvýšíte své výdaje na obranu.“ 

Keith Kellogg, aby ospravedlnil nepřítomnost evropských vůdců u jednacího stolu mezi Ruskem a Spojenými státy, připomněl  dohody Minsk II z roku 2015, které přišly po ruské invazi do nejvýchodnějších oblastí Ukrajiny a anexi Krymu v roce 2014. Zdůraznil, že Německo a Francie jsou stranami dohody vedle Ukrajiny a Ruska.“ 

„Vzpomeňte si na Minsk II: bylo tam hodně evropských vůdců a chovali se strašně,“ komentoval. Připomeňme, že dohody Minsk-2 byly uzavřeny v únoru 2015 na summitu v hlavním městě Běloruska za účasti tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové a tehdejšího francouzského prezidenta Françoise Hollanda. Keith Kellogg je zřejmě považoval za „lůzu“. 

Continental Observer  zmínil  roli bývalé německé kancléřky Angely Merkelové s odkazem na rozhovor pro  Die Zeit : „Zorganizovala také zisk času potřebného k ochraně Ukrajiny a jejímu vyzbrojení." 

„Chceme mír skrze sílu, ne válku skrze slabost. Pro trvalý mír na Ukrajině se silnými bezpečnostními zárukami a pro bezpečnost Evropy jako celku musí být Ukrajina schopna vyjednávat z co nejsilnější pozice a jak Ukrajina, tak Evropa musí mít místo u stolu. Špatná dohoda bez účasti Ukrajiny a Evropy nepřichází v úvahu,“ napsal nizozemský premiér Dick Schoof na X a označil tento formát jednání za „odměnu pro Rusko“. A vyvodil jednoznačný závěr: „Rusko nesmí z této války vyjít vítězně. Dick Schoof říká, co Emmanuel Macron opakuje : „Rusko nesmí vyhrát."

Po pro Emmanuela Macrona neúspěšné schůzce v Paříži francouský prezident svolává další schůzku na středu s větší účastí, měla by to být videokonference, které se zúčastní i Kanada a Česko.

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)