České národní listy

Velká šachovnice - Zbigniew Brzezinski, americký geopolitik

Motto:

„V roce 1997 Zbigniew Brzezinski napsal Velkou šachovnici. To nejsou jen úvahy pana Brzezinského. To je prezentace rozhodnutí americké vlády“

„Takže rozhodnutí bylo přijato v roce 1994, aby se NATO rozšířilo až na Ukrajinu. To je projekt. To není jedna nebo druhá administrativa. To je projekt americké vlády, který začal před více než 30 lety. V roce 1997 Zbigniew Brzezinski napsal Velkou šachovnici. To nejsou jen úvahy pana Brzezinského. To je prezentace rozhodnutí americké vlády, vysvětlená veřejnosti, což je způsob, jakým tyto knihy fungují. Kniha popisuje východní rozšíření Evropy a NATO jako simultánní události.“

Z přednášky Jeffreyho Sachse v EU parlamentu o americkém hegemonismu Pax Americana

Jak Z. Brzezinski formuloval strategické plány USA  a boj o světovou nadvládu,

 jak střední Evropa, tedy i ČR, přijala vůdčí roli Německa

Velmi otevřeně hovoří Z. Brzezinski o tehdejší Evropě. „Ale nejzávažnější problém představuje fakt, že skutečně „evropská“ Evropa jako taková neexistuje… Je krutá pravda, že západní Evropa, a čím dál tím víc i Evropa střední, zůstávají převážně americkým protektorátem, kde spojenci připomínají vazaly a poddané z dávných dob. Tento stav není dobrý ani pro Spojené státy, ani pro evropské národy.“ (c.d., str.65)

Rovněž tak autor „Velké šachovnice“ se zmiňuje o Německu. „V intenzivní angažovanosti pro Evropu spatřuje Německo možnost své historické očisty, restauraci morální a politické důvěryhodnosti…Přes počáteční neochotu sjednocené Německo nakonec (z amerického podnětu) formálně uznalo hranici na Odře a Nise a tento krok odstranil nejvýznamnější výhrady Polska, jež bránila rozvoji užších vztahů s Německem… Přes Polsko mohl německý vliv rychle postupovat na sever – Po Pobaltí – a na východ – na Ukrajinu a do Běloruska…

Skutečnost, že střední Evropa přijala vůdčí roli Německa – což nebylo zejména u menších středoevropských zemí tak jednoduché -, dosti usnadnila na první pohled zřejmá německá snaha , aby se klíčové evropské instituce posunovaly i směrem na východ.“ (c.d., str. 67-76 )

„Hlavní cíl Spojených států v Evropě lze tedy shrnout zcela prostě: pomocí skutečného transatlantického partnerství upevnit americké předmostí euroasijského kontinentu, aby se rozšiřující Evropa mohla stát reálným odrazovým můstkem pro pronikání mezinárodního řádu – založeného na demokracii a spolupráci – do Eurasie.“ (c.d., str. 92)

Úkol pro nejbližší budoucnost zní následovně: Je třeba zajistit, aby žádný jednotlivý stát či koalice států nezískaly moc k vytlačení Ameriky z Eurasie nebo k významnému oslabení americké role hlavního globálního rozhodčího.“ (c.d., str. 200)

„Takto decentralizované Rusko by na druhé straně nemělo mít sklon podléhat imperiální mobilizaci. Volný svazek – složený z evropského Ruska, sibiřské republiky a republiky Dálného východu - … Každá z jeho tří složek by měla být schopna povzbudit svůj vlastní tvůrčí potenciál, jejž po staletí dusil byrokratický moloch Moskvy.“ (c.d., str. 204)

Připravil dr. O. Tuleškov

Z. Brzezinski, Velká šachovnice, New York 1997